Měla by být do osnov základního a středního vzdělávání zařazena výuka finanční gramotnosti?

O financích, investování a finanční gramotnosti dlouhodobě píšu, debatuji o těchto tématem s přáteli a známými. Nemohl jsem si tak nevšimnout, že finanční gramotnost většiny lidí v mém okolí je zcela nedostačující. Troufám si tvrdit, že podobný je i obraz zbytku české společnosti. Tento názor koneckonců dlouhodobě potvrzují i průzkumy České bankovní asociace. V tom ze srpna 2022 bylo zjištěno, že si pouze 13 % Čech vystačí z vlastními znalostmi.

Značná část občanů tak nemá potřebné dovednosti a znalosti pro efektivní správu osobních financí. Je zřejmé, že tento nedostatek často vede ke špatným finančním rozhodnutím a brzdí schopnost jednotlivců samostatně se zabezpečit na budoucnost. A co je možná důležitější? Zajistit si pohodlný důchod.

Nejen dle mého názoru, ale i podle výše zmíněného průzkumu kořeny tohoto problému spočívají ve zděděné mezeře ve znalostech v rodinách a absenci výuky finanční gramotnosti na školách. Neměli bychom tedy uvažovat o začlenění finanční gramotnosti do osnov základního a středního vzdělávání?

Význam finanční gramotnosti pro osobní, ale i národní ekonomické zdraví je nesporný. Porozumění tomu, jak sestavovat rozpočet, spořit, investovat a spravovat dluhy, pomáhá jednotlivcům činit informovaná rozhodnutí, podporuje jejich soběstačnost, finanční stabilitu a celkovou prosperitu.

Mnoho Čechů si bohužel stále neuvědomuje důležitost vytváření finančních rezerv nebo množství investičních příležitostí. Tato neznalost často vede nejen k okamžitým finančním potížím, ale také k dlouhodobým důsledkům, jako je neschopnost zajistit se na důchod.

Navzdory naléhavé potřebě finančního vzdělávání je tento problém do značné míry ponechán na rodinné zodpovědnosti. Finanční návyky a praktiky mnoha českých občanů se dědí po rodičích. Zdaleka ne všechny rodiny však disponují potřebnou finanční erudicí, která by jim tyto znalosti předala, a jen málo z nich je skutečně předává. Ve výsledku přetrvává koloběh finanční negramotnosti, který udržuje socioekonomické rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

Začlenění finanční gramotnosti do osnov základních a středních škol představuje reálné řešení tohoto problému. Zajistilo by, že každé dítě, bez ohledu na finanční zázemí nebo porozumění v rodině, získá přístup k těmto základním znalostem. Mladé mysli by si mohly tyto koncepty osvojit a aplikovat je v dospělosti, což by přirozeně vedlo k lepší správě osobních financí v pozdějším věku.

Základní škola je vynikající etapou pro zavedení základních pojmů, jako je spoření, sestavování rozpočtu a chápání hodnoty peněz. Děti v tomto věku jsou velmi vnímavé a vytvoření pevných finančních základů jim dobře poslouží v jejich budoucím úsilí. Zapojením žáků do aktivit, které simulují reálné finanční scénáře, se mohou zábavnou a poutavou formou naučit základy finančního řízení. Například vytvoření virtuálního trhu, kde studenti nakupují a prodávají zboží pomocí hracích peněz, může pomoci pochopit základní ekonomické principy.

Středoškolské vzdělávání se svým pokročilejším vzdělávacím rámcem nabízí příležitost proniknout hlouběji do složitých finančních konceptů. Dospívající mohou prozkoumat témata, jako jsou investiční strategie, řízení rizik nebo plánování důchodu. V této fázi může být finanční vzdělávání více analytické a založené na reálných aplikacích, což studenty připraví na realitu, se kterou se budou setkávat při vstupu na pracovní trh.

Kritici tohoto návrhu by mohli namítat, že přeplněné učební osnovy nemusí nový předmět pojmout. Váha důsledků výuky finanční negramotnosti by však měla motivovat zúčastněné strany k hledání kreativních řešení. Jedním z nich by mohlo být začlenění finančního vzdělávání do stávajících předmětů, jako je matematika, prvouka potažmo základy společenských věd.

Účinnost této strategie by navíc závisela na tom, zda sami učitelé budou dostatečně vyškoleni k poskytování finančního vzdělávání. Proto by bylo třeba vedle změn v učebních plánech investovat do programů profesního rozvoje, které poskytnou pedagogům dovednosti pro efektivní výuku finanční gramotnosti. Jednorázový náklad by se však v budoucnu výrazně vyplatil. Jednalo by se zkrátka o investici se značnou dlouhodobou návratností.

Dlouhodobý přínos finančně gramotného obyvatelstva je obrovský. Díky informovaným finančním rozhodnutím mohou jednotlivci přispět ke stabilnímu a prosperujícímu národnímu hospodářství. Když navíc občané získají schopnost samostatně si zajistit budoucnost, může to snížit zatížení důchodového systému.

Zařazení finanční gramotnosti do systému vzdělávání v České republice je nutností i příležitostí. Ačkoli tento úkol může být náročný, jeho výsledky slibují přispět k prosperitě jednotlivců, spravedlnosti společnosti a zdraví národního hospodářství. Začlenění finanční gramotnosti do osnov základního a středního vzdělávání je přesvědčivý návrh, který vyžaduje vážné zvážení a okamžité kroky.