Článek
Prostředí stavebního spoření v České republice prochází turbulentní proměnou. Zásadní změnu představuje rozhodnutí vlády snížit od roku 2024 státní příspěvek na stavební spoření na polovinu – maximálně na 1 000 korun ročně. Toto snížení se týká jak nových, tak stávajících smluv.
I přes tyto změny nabízí stavební spoření stále některé výhody. Zrušily se poplatky za uzavření smlouvy, což je dnes již standardní praxe, a zvýšily se úrokové sazby z 1 % na 3 % - nutno říci, že toto navýšení je způsobené obecně vyšší úrokovou hladinou v ekonomice, kterou ovlivňuje svými rozhodnutím Česká národní banka.
Některé spořitelny pak kompenzují sníženou státní podporu vlastními zdroji. Stavební spořitelny budou navíc hrát určitou roli v programu Oprav dům po babičce, který financuje energeticky úsporné projekty v domácnostech. Zájemci budou moci kromě dotace také žádat stavební spořitelny o výhodné úvěry.
Stavební spoření jako přežitek minulosti
Snížení státní podpory a zvýšená konkurence ze strany jiných spořicích produktů však vyvolávají otázky ohledně dlouhodobé životaschopnosti stavebního spoření. Ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) považují státní podporu stavebního spoření za zastaralou – i proto dochází k jejímu snížení, pocházející z doby s nedostatkem možností spoření a neexistujícími hypotékami. Podle NERVu jsou prostředky ze státní podpory využívány neefektivně a většinou končí jako poplatky finančním institucím.
V této souvislosti se jako atraktivnější možnosti jeví spořicí účty nebo termínované vklady. Ty nabízejí vyšší úrokové sazby bez složitostí a omezení stavebního spoření.
Zájemci, kteří chtějí dlouhodobě plánovat své finance, by pak měli dát přednost investici do burzovně obchodovaných fondů, která přináší lepší výnosy než tradiční stavební spoření, jež je navíc stále více považováno za přežitek minulosti.
Změna vládní politiky a dynamiky trhu naznačuje, že stavební spoření, kdysi základní kámen českého finančního plánování, ztrácí na významu.
Kapitálové trhy nabízejí lukrativnější a flexibilnější možnosti zhodnocení volných finančních prostředků, je tak na čase, abychom přehodnotili své spořicí a investiční strategie a přesunuli se mimo tradiční model stavebního spoření. Budoucnost finančního plánování se zcela zřejmě přiklání k investicím, které nabízejí vyšší výnosy a větší flexibilitu.
