Článek
Proč ztrácíme tolik času pomalým čtením?
Možná si pamatujete začátky svého čtení – první písmenka, slabiky, slova, kostrbaté čtení slabikáře. Z některých z vás vyrostli vášniví čtenáři – knihomolové jako já. Mladší generace už čte většinou jen z displeje obrazovek. Jedno však máte společné – čtete po jednotlivých slovech rychlostí cca 200 slov za minutu.
Ačkoliv novinové sloupce a responzivní webové stránky na displejích mobilů zobrazují cca 33 znaků na řádku, většina lidí tento řádek čte na třikrát. Zrakové rozpětí neškoleného čtenáře zahrnuje 9 až 12 znaků, tedy jedno delší slovo, např. „rychločtení“ = 11 znaků, nebo frázi, třeba „Dobrý den“ = 10 znaků.
Bohužel ve škole nás nenaučili přečíst více slov najednou. Proto čteme většinu slov vlastně třikrát – čtete slovo „ztrácíme“ v nadpisu a přitom vidíte, ale nevnímáte i obě sousední slova. Přejdete k „tolik“ a čtete „ztrácíme“ podruhé a zbytečně. Neškolený čtenář se zastaví (fixuje) na řádku v mobilu cca 3×, rychločtenář pouze jednou. Proto mají papírové noviny sloupce o šířce cca 30 znaků – aby se daly číst na jednu fixaci.
Ušetřete čas strávený čtením
Zrakové rozpětí se dá cvičením rozšířit až na šířku 33 znaků na displeji mobilu. Tím se rychlost vašeho čtení dostane na 600 až 800 slov za minutu, čili strávíte čtením pouze třetinu času. Nemusíte mít strach, že vám při této rychlosti něco unikne. Naopak díky technikách racionálního čtení se dokážete lépe soustředit a zapamatovat si více podstatných informací.
Jsem od malička knihomol, během základní školy jsem přečetl celou vesnickou veřejnou knihovnu. Od té doby jsem přečetl přes 3000 knih. Detektivky jsem vynechal a přes sci-fi se dostal k literatuře faktu, díky které dodnes poznávám svět.
Rychlému čtení jsem se naučil během studia VŠ v roce 1989 na kurzu průkopníka technik duševní práce Davida Grubera. Učili jsme se z jeho první knihy o racionálním čtení, která dodnes vyšla v mnoha vydáních.
Na kurzu jsme zrakové rozpětí jsme rozšiřovali cukáním kartičkou, kterou jsme na okamžik odkryli text. I touto předpotopní technikou jsem svoji rychlost člení ztrojnásobil a od té doby jsem rychločtenářem. Počítače následně přinesly první Gruberovy programy, které zobrazily znaky krátkým bliknutím.
Po mnoha letech jsem objevil aplikaci rozectise.cz , kde jsem si ověřit svoji rychlost čtení okolo 800 slov za minutu. Absolvoval jsem 13 lekcí s maximální rychlostí 817 slov za minutu:
Změřte si, jak rychle čtete
Vyberte si nějaký neznámý text, a nakopírujte ho do počítadla slov . Pak spusťte stopky v mobilu a přečtěte jej co nejrychleji. Dosažený čas převeďte na minuty a vydělte počtem slov. Pozor na přepočet - sekundy vydělte 60 - např. 45 sekund / 60 = je 0,75 minuty. V aplikaci rozectise si můžete zdarma udělat test rychlosti i s vyhodnocením pochopení textu.
Chápu, že nás to nemohli naučit v základních školách, protože bychom toho mohli hodně přečíst a dozvědět se víc, než je žádoucí. Ovšem od dob Gutenbergova vynálezu knihtisku v 15. století je pokrok nezastavitelný a internet jej ještě urychlil.
Proto volám „Lidé čtěte!“ a čím víc budete znát, tím méně vámi bude svět manipulovat. Není náhodou, že internet a sociální sítě roztříštily vaši pozornost, abyste se nemohli soustředit na hlubší pochopení textu.
To je druhý efekt rychločtení – naučíte se rychle skenovat text a najít v něm podstatné informace. Většina textů má minimální informační hustotu, takže přeskočením mnoha slov o nic nepřijdete.
Zlí jazykové straší, že dnešní děti udrží pozornost kratší dobu než akvarijní rybka. Nevím, jestli je to pravda, ale soustředěné (rychlo)čtení zajímavé knihy může roztříštěnou a neustále rozptylovanou pozornost zásadně vylepšit. Nejvíce tedy pro svoje děti uděláte, když jim budete od mala předčítat, a přivedete je tak ke čtení knih.
Zdroje:
https://www.lupa.cz/clanky/online-vyuka-rychleho-cteni-rozecti-se-cim-rychleji-clovek-cte-tim-lepe-text-chape/
GRUBER, David. Rychločtení, aneb, Šetřme časem! 6., přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2007. 326 s.ISBN 978-80-7261-157-7