Článek
Proč nepokračuje oceňované prvorepublikové školství?
Reformy tereziánského školství skončily podobně jako většina fungujících prvorepublikových systémů zásahem komunistické strany po roce 1948. Kritikové současného školského systému jej často označují jako tereziánský a zapomínají, že masové formování mladé generace v současné podobě zavedl komunistický režim.
Ten potřeboval vychovávat poslušné, loajální a nepříliš vzdělané dělnické kádry k budování socialismu. Jakékoliv svobodné uvažování, baťovská vynalézavost a podnikavost, dětem přirozená tvořivost byla nežádoucí. Velký sovětský bratr znal a vnutil i nám jedinou cestu k růžovým, tehdy rudým zítřkům.
Přes všechny poválečné a normalizační politické procesy vzniklo všechno dobré v dobách socialistických díky poválečnému budovatelskému nadšení, zmařeným nadějím Pražského jara 1968 a touze Husákových dětí po spokojeném moderním životě.
Je to zásluha nezdolného ducha českého národa, rebelujícího proti neschopné vrchnosti už od husitských časů a švejkujícího i za válek spolu se zlatými českými ručičkami, schopnými vytvořit téměř cokoliv i v socialistickém nedostatku. Právě na to nadšení a chtění vsadil Baťa při budování člověka – baťovce už po první světové válce.
Komenský to sepsal a Baťa uskutečnil
Všichni známe Komenského „škola hrou“, ale málokdo tu hravou formu poznávání zažil ve škole. Slavný učitel národů inspiroval minimálně celou Evropu, ale nad ignorováním svého díla právě v Česku by zřejmě zaplakal.
Baťovci myšlenky Komenského realizovali ve svých školách hravou formu v zájmu zachování dětem vrozené tvořivosti až do věku 14 let. Pak přišel zlom a mladý muž či žena, jak se studenti baťovských škol nazývali, se měl stát sebevědomým, aktivním, tvořivým a ekonomicky soběstačným člověkem.
Nepřipravoval se na budoucí, často nepředstavitelné povolání, ale žil ve škole každý den tím, co je potřeba k praktickému životu. Baťa se inspiroval Fordovým způsobem vzdělávání v USA a přivezl domů pragmatickou pedagogiku. Oba byli nepřáteli jakýchkoliv teorií, které nebylo možno okamžitě využít v praxi. Proto žáci bezprostředně vnímali smysl vzdělávání pro svůj další život.
Na základě Deweyho metody pragmatismu pak reformátoři Příhoda, Úlehla a Vrána vytvořili reformní systém vzdělávání. Ten se v meziválečném období rozšířila do tzv. Masarykových pokusných diferencovaných měšťanských škol právě firma Baťa, která jim bezplatně poskytla metodické a výukové podklady.
Tuto opomíjenou část historie vzniku českého školství popsal v knize Tomáš Baťa a baťovské školství jeden z nejchytřejších učitelů – Karel Kostka, který provozuje na popsaných principech školy ve Vsetíně. Principy fungování Baťovy školy práce popisuje ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková se svých podcastech a knihách, vydávaných nadací.
Alternativní školy směřují ke stejnému cíli – šťastnému člověku
Když srovnáme principy pragmatické pedagogiky s fungováním současných alternativních škol, najdeme nepřekvapivou shodu. Baťovci šli nejefektivnější cestou budování „průmyslového člověka“ k vytvoření světoznámé firmy. Alternativní školy volí rodiče, kteří hledají prostředí pro přirozený rozvoj zvídavosti, tvořivosti a talentů svých dětí. Cíl je však stejný – naučit lidi žít šťastně, svobodně a zdravým životním stylem.
Baťa věděl, že kvalitní práci odvede nejlépe člověk, který je vzdělaný, disciplinovaný, kvalitně se stravující a žijící v kvalitním prostředí a fungující rodině. Nečekal, že se tomuto způsobu života děti naučí od rodičů, kteří se to také neměli kde a od koho naučit.
Proto postavil a založil většinu dodnes fungujících základních a středních škol ve Zlíně a baťovských městech. V Baťově škole práce vychoval tisíce absolventů tak, že je ubytoval na internátech s přísným režimem, aby je oddělil od vlivu rodičů a venkovského způsobu života.
Tito mladí muži od roku 1925 a mladé ženy do roku 1929 pracovali od 14 let v továrně, čímž se stali ekonomicky soběstačnými a nezávislými na rodičích. Bylo to náročné a zvládli to jen ti nejodhodlanější – mimo jiné i nejslavnější baťovec Emil Zátopek. Večer pak studovali podle svých schopností 2 roky, následovaly 2 roky mistrovské školy a další 2 roky k maturitě.
Úspěšnost Baťova vzdělávacího systému a fungování jeho firmy nemůže zpochybnit ani ten nejpřesvědčenější zastánce starých časů s mozkem vymytým desetiletími potlačování všeho baťovského. V jeho továrnách nikoho nenutili pracovat ani nevykořisťovali – systém byl postaven na lidem vrozeném chtění dělat smysluplnou práci za spravedlivou odměnu a žít šťastný život.
Tisíce lidí na celém světě chtělo pracovat v dokonale řízeném systému na nejmodernějších strojích a žít životem, který předběhnul nejen meziválečnou dobu. Kdo nezvládnul hektické tempo nebo jeho chtění nebylo dostatečně pevné, mohl kdykoliv skončit – na jeho místo čekaly desítky kolegů a stovky zájemců.
Tehdejší bezplatná zdravotní péče, sociální systém, popisovaný vzdělávací systém a soustava řízení firmy se staly základem dnešního způsobu života v naší zemi. Nebyla to zásluha sovětských teoretiků ani komunistických agitátorů a už vůbec ne dnešních populistů, kteří ve shodě dokážou naslibovat dnes více zelené než růžové zítřky na dluh příštích generací.
Nemusíme nic objevovat, stačí použít vyzkoušené
Proto mě čím dál víc překvapuje, proč nejsme schopní vzít vyzkoušené vzdělávací metody, doplnit obsah o nejmodernější znalosti a jen zopakovat, co psal J.A.Komenský, hlásal T.G.Masaryk a do praxe uvedl T. Baťa. Vždyť jde o šťastný život našich dětí a dalších generací, které před sebou mají podobně těžké časy, jaké zažívali baťovci.
Díky v rámci Evropy nejliberálněji postaveným Rámcovým vzdělávacím plánům ZŠ už existují stovky alternativních škol, ve kterých rodiče a pedagogové vzali osud svých dětí do vlastních rukou a nespoléhají na státní školský systém. Podobně se snažím vybudovat alternativní střední školu v Pozlovicích a podle principů Baťovy školy práce ubytovat a naučit žít studenty, kteří dokážou převzít zodpovědnost za svůj život.
Pokud jste potomci baťovců a chcete, aby z vašich dětí vyrostli takoví skvělí lidé, kontaktujte mě mailem, uvedeným v mém profilu. Věřím, že společně vytvoříme školu pro život a otevřeme ji v září 2025, symbolicky 100 let po vzniku Baťovy školy práce. Pro první seznámení s baťovci doporučuji román Neviditelné kořeny. Přeji vám, aby i vaše děti prožily šťastný život jako hrdinové románu a baťovci, kteří na sklonku svých životů říkali, že by si to bez váhání zopakovali.
Zdroje:
KOSTKA, Karel. Tomáš Baťa a baťovské školství. Frýdek-Místek: Alpress, 2018. 312 stran. ISBN 978-80-7543-663-4
Katalog alternativních škol https://www.edunaco.com/skoly
ČAPKA, Hynek. Neviditelné kořeny. Praha: Kniha Zlin, 2023. 456 stran.
ISBN 978-80-7662-458-0
