Článek
Co je tiny house?
Tiny house je malometrážní domek převážně ze dřeva, který je možné přestěhovat po vlastním podvozku nebo návěsu. Historicky prvními byly maringotky, ve kterých bydleli kočující národy, u nás nejvíce cirkusáci. V USA a teplých krajích jsou velmi rozšířené mobilheimy, které se už delší dobu dováží i k nám. Jejich společnou nevýhodou je nedostatečná tepelná izolace.
Stylová maringotka
Zdražováním cen bydlení spolu s ekonomickou krizí po roce 2008 přivedlo řadu šikovných kutilů na myšlenku svépomocné stavby levného malometrážního bydlení. České zákony podle mnohých výkladů nevyžadovaly stavební povolení pro domky s plochou menší než 25 m2 a nižších než 5 m2.
Díky českému koníčku chataření vznikly za socialismu tisíce chatek v zahrádkářských koloniích. Zlí jazykové tvrdili, že za socialismu se dalo svobodně jen souložit a jezdit na chatu. Kutilové nazývali chataření aktivním odpočinkem, při které se léčili z frustrace normalizačních časů. Tyto chatky nejsou sice mobilní jako moderní tiny houses, ale jejich účel je stejný – rekreace nebo bydlení v přírodě.
V poslední době se rozvíjí jako součást zážitkové turistiky glamping , který využívá nejčastěji tiny houses. Vedle investičních bytů a rekreačních apartmánů začínají investoři ukládat peníze do nich.
Bydlení na kolečkách
Dalším způsobem jak se vyhnout stavebnímu povolení je bydlení, umístěné na podvozku. Díky kolečkům se dá zařadit mezi vozidla a jako většina majitelů se domnívá, že je může zaparkovat kdekoliv. Jestli jim to projde, záleží na odlehlosti lokality, toleranci sousedů a benevolenci úředníků místně příslušných stavebních úřadů.
Tiny house s plechovým pláštěm
Nechci se pouštět do právních rozborů, jak se vyhnout noční můře stavebního řízení. Nový stavební zákon přinese k 1. 7. 2024 řadu změn, od kterých si tiny houseři slibují zjednodušení cesty ke splnění svého snu o levném bydlení na místě, kde by legálně bydlet nemohli.
Tiny houses jako zmenšené dřevostavby
Dřevostavby v českých zemích existují v podobě desetitisíců známých okálů, vyráběných RD Rýmařov od 70. let minulého století. Na rozdíl od americké a severské tradice dřevostaveb Češi dlouho považovali dřevěné domy za méně kvalitní a hodnotné. Jako jeden z prodejců rýmařovských domů jsem za 30 let práce v realitách poslouchal stále dokola, že „cihla je cihla“.
Dřevostavby se více rozšířily až v době zpřísnění stavebních předpisů ohledně tepelně izolačních vlastností a úspor energií. Dřevěné domy dokázaly jako první dosáhnout hodnot nízkoenergetických a pasivních staveb. V tom jim pomáhala rovněž technologie nuceného větrání s rekuperací tepla, kterou jsem popsal zde.
Výrobci tiny houses tedy jen zmenšili klasické dřevostavby a přidali nové technologie jako chemické toalety, čističky odpadních vod, fotovoltaické elektrárny s bateriemi. Ty umožnily nezávislost na inženýrských sítích, dnes již včetně elektřiny. Vyladili dispozici interiéru a často využili výšku úzkého domu k umístění spacího patra pod střechou domku, podobně jako v obytných automobilech. Kvůli přepravě na návěsu šířka tiny house obvykle nepřesahuje 3 m.
Největší tiny house s plochou 25 m2
Příběh Freedomku – prvního českého tiny house
Když jsem v roce 2012 propadl kouzlu Freedomku, netušil jsem, že bude trvat více než deset let, než si jemu podobné tiny houses získají české příznivce. Jako realitní makléř s dvacetiletými zkušenostmi s dřevostavbami jsem si koupil nejdražší prototyp Freedomku č. 013. Těšil jsem se, jak nadchnu pro tento architektonický skvost a technologicky dokonalou stavbu desítky klientů a budu průkopníkem nového trendu bydlení.
V té době byl ještě výraz tiny house neznámým slovem. Výhody Freedomku jsou nezpochybnitelné – energetická úspornost, minimalistický design Marka Štěpána a hlavně možnost přesunu a umístění na místa, kde nemohla stát klasická stavba. Ačkoliv se původní iluze bydlení bez stavebního povolení rychle rozplynula, jako největší výhodu jsem vnímal možnost umístit Freedomek na pronajatý pozemek a po skončení pronájmu jej odvézt.
Jak jsem rychle zjistil, Freedomek předběhnul dobu a svoje fanoušky našel hlavně v zahraničí. Větší sestava Freedomků slouží jako klubovna golfistům v Dolní Dobrouči. Moje vize Freedomku, stěhujícího se po golfových hřištích, se také nenaplnila. Dnes zůstává Freedomek nejstarším sériově vyráběným tiny house v ČR.
Freedomek č. 013
Zásadní otázka zní - kam s ním?
Nejjednodušší je umístit tiny house na pozemek k existující stavbě a prohlásit ho za vedlejší drobnou stavbu. Rozšířeným řešením je také nahrazení stávající chaty domkem podobné velikosti – většina splňuje podmínku zastavěné plochy menší než 25 m2. Nový stavební zákon zvětšuje omezení plochy drobných staveb na 40 m2.
Moje myšlenka umístit freedomek nebo tiny house na pronajatý pozemek se neujala. Dokonce jsem sepsal manuál, jak vyhledat nevyužitý stavební pozemek a přimět majitele, aby jej pronajali. V souvislosti a probíhajícími změnami územních plánů totiž hrozí mnoha majitelům, že jejich stavební pozemky obec vyjme ze zastavitelných ploch.
Umístění tiny house v souladu s neustále se zpřísňujícími předpisy je největší překážkou rozšíření tohoto způsobu řešení bytové situace. Cena začínající u milionu korun bude zákonitě lákat další zájemce, kteří na dražší bydlení prostě nemají. Ve srovnání s novou garsonkou ve městě za minimálně dvojnásobnou cenu bude tiny house logicky vypadat lákavě.
Tiny houses nedostatek cenově dostupného bydlení v Česku nevyřeší. Lidé se budou muset spokojit s bydlením v nájmu a oželet hřejivý pocit vlastnictví. Také plocha bytů se bude dále zmenšovat až do velikosti mikrobytů, kterým nepomůže ani lichotivé pojmenování tiny flats podle vzoru tiny houses.
Zdroje:
PELCL, Jiří a Pavla MELKOVÁ a Tereza ŠKOULOVÁ. Tiny house. Vydání první. [Praha]: Idealab, s.r.o., [2023]; ©2023. 264 stran. Archizoom, 1. ISBN 978-80-908740-1-5
SCHATTAUER, Julia. Glamping: luxusní kempování v přírodě. První vydání. Praha: Grada, 2023. 189 stran. ISBN 978-80-271-5126-4
