Článek
Pan Ká je komunikativní, tak se zeptal, proč si ho pán fotí. Jak znám pana Ká, který je vstřícný, tak jistě možná pánovi přislíbil i zaslání další, vlastní podepsané fotografie, pokud by pán uhradil poštovné. A pán mu řekl, že si ho fotí proto, že nemá v tramvaji tlačítka na otevírání dveří.
Inu… Divná to věc. Zvláště pokud pan Ká měl vůz KT8N2, o němž jsem více než přesvědčen, že tlačítka na otevření dveří má. Dokonce z obou stran – protože tramvaj je obousměrná. Ale pak jsem si uvědomil, že pan Ká zase zlobil.
Víte, pan Ká je vtipálek. A já mu říkám, jestli už by toho nechtěl nechat. Pan Ká zase všechna tlačítka dveří schoval. To on umí. Pan Ká je tak trochu čaroděj. To on projde tramvají a zamaskuje všechna tlačítka na dveře, že vypadají jako automaty na malé jízdenky, které jsou tak malé, že z nich nikdo nikdy nenakupuje.
Já mu někdy říkám – „Není to už ve tvým věku klukovina? Schovávat tlačítka. Vždyť ti chudáci, Vážení klienti, se pak v tramvaji množí a nemohou ven!“
A mám pravdu. Někdy je na konečné ve smyčce celá tramvaj k prasknutí, jak nikdo nemůže vystoupit, protože si nemá čím otevřít dveře.
Vy se možná ptáte, proč nevystoupí, když někdo zmáčkne tlačítko venku, aby nastoupil. Ale to se nedělá. Pokud jste správný a slušně vychovaný vážený klient, tak vystoupíte, jenom když si sami zmáčknete tlačítko. Jinak se ven nedostanete. To máte jako lososi, když táhnou na trdliště. Taky do určitého proudu neplavou, protože je tam instinkt nepustí. A s tlačítky se to má stejně tak. Nemačkáte, netáhnete.
Pan Ká ale umí víc. Ten umí nechat zmizet celou tramvaj. To umí jen dva lidi na světě. On a pak nějaký David Copperfield. Ten druhý tedy ještě tramvaj zmizet nenechal, ale kdo to umí s letadlem nebo se Sochou svobody, tramvaj mu půjde jako prd.
Pan Ká nechal na chvíli zmizet tramvaj, která nedojela do zastávky, a objevila se až zase těsně za ní. Tak to muselo být, protože já kouzlit neumím, ale mně jednou vynadala jedna starší madam, že čeká na zastávce hodinu a že nejela žádná osmička (já měl 24) - a přitom koukám před sebe, linka osm byla ani ne dvě stovky metrů od zastávky směrem pryč. Ta osmička musela na chvíli zmizet. Nevím, kde byla, ale když měla přijet do zastávky, kde paní už hodinu čekala, pan Ká někde z dálky udělal, čáry máry fuk, a už byla tramvaj pryč.
Takže až jednou v tramvaji s tlačítky nenajdete tlačítka, tak už víte, že si jenom pan Ká hraje a dělá si z vás legraci. Ale nebojte, já mu zase vynadám.
