Článek
Hartl navštěvoval základní školu (Volksschule), poté vyšší reálku (Oberrealschule) v Liberci, od roku 1875 do roku 1879 pak studoval matematiku a fyziku na Německé vysoké technické škole v Praze (Deutsche Technische Hochschule) a na Německé univerzitě v Praze (Deutsche Universität in Prag). V roce 1881 vykonal zkoušku pro vyšší reálky z matematiky a fyziky (Lehramtsprüfung für Oberrealschulen).
Po absolvování jednoroční prezenční vojenské služby započal v roce 1882 na Státní průmyslové škole v Liberci (Staatsgewerbeschule, dnes Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec)svou pedagogickou činnost na zkoušku (als Probecandidat). V roce 1883 se stal suplentem, v roce 1886 řádným učitelem a v roce 1889 c. k. státním profesorem. Od 1. března roku 1907 byl zaměstnán jako inspektor vzdělávacích průmyslových škol (Inspektor der gewerlichen Fortbildungsschulen) v Dolních Rakousích se sídlem ve Vídni, ale už 1. listopadu téhož roku se vrátil do své původní školy jako ředitel na místo zemřelého vládního rady Franze Richtera.
Za své zásluhy na poli školní vědy obdržel roku 1909 titul vládního rady. V roce 1913 odešel na odpočinek. V nezjištěnou dobu se oženil s manželkou Marií. Ve volbách dne 13. června 1911 byl zvolen poslancem říšské rady za město Liberec, kde pracoval až do roku 1918. Pro Hartla bylo odevzdáno 3445 hlasů z celkového počtu 5226 odevzdaných.
V radě byly v jeho gesci mimo jiné otázky zásobování a výživy. V březnu 1917 založená Obecní hospodářská rada (Gemeindewirtschaftsrat) podávala zprávy o úředních příkazech ohledně zásobování a rozdělování potravin ze svých každotýdenních zasedání kromě starosty a magistrátu také poslanci říšské rady Hartlovi. V době války byl Hartl předsedou spolku pro péči o invalidy, „Invalidenausschutz“, a byl členem představenstva „Kriegshilfstelle der Stadt Reichenberg“.
Hans Hartl
V převratových dnech roku 1918 byl členem Zemské vlády provincie Deutschböhmen, jejíhož vytvoření byl zastáncem. 31. října 1918 převzal poslanec Hartl jménem Zemské vlády provincie Deutschböhmen v zájmu zachování pořádku a bezpečnosti vojenské velitelství v Litoměřicích. Je uváděn jako vrchní vojenský velitel provincie Deutschböhmen, náčelníkem štábu byl v té době podplukovník Kießling. Většina německých důstojníků a vojáků ale nehodlala setrvat ve službě a velitelství bylo rozpuštěno. Oblast poté 2. listopadu převzal společně s úřadujícím zemským hejtmanem, zástupcem vojenského velitelství, generálmajor von Mader, který sepsal písemné hlášení pro německorakouskou armádu (deutschösterreichische Heer).
Poslanec Hartl se poté vrátil do Liberce ke službě u zemské správy. V Zemské vládě se angažoval v zahraničních stycích. Podle zprávy o rozdělení referátů ve vládě provincie v Reichenberger Zeitung Nr. 260 ze dne 2. 11. 1918 měl na starosti dopravu a vojenské záležitosti. Zřejmě z tohoto titulu ho některé prameny, např. pamětní kniha obce Jeřmanice, uvádí jako ministra války provincie Deutschböhmen.
Ještě 2. prosince vláda provincie zvažovala možnost postavit prostřednictvím všeobecné mobilizace armádu. Na základě hodnocení podplukovníka Kießlinga ale usoudila, že je to nemožné, a že ozbrojený odpor proti Čechům je nereálný.9. prosince byly Litoměřice obsazeny československými vojáky, a Feldmarschalleutnant Anton Goldbach předal vojenské velitelství československé armádě.
Podle Bachmanna Hartl pracoval po skončení svého angažmá ve vládě provincie v pobočce drážďanské obchodní firmy až do její likvidace. Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmische Länderuvádí, že Hartl byl mezi lety 1920-1928 senátorem v Praze za Deutsche Nationalpartei. Podle životopisu byl Hartl v senátu do roku 1929. Stránky Senátu ČR uvádějí v zápise z ustavující povolební schůze, že byl do Senátu zvolen za Deutsche Wahlgemeinschaft, a Heimatkunde, stejně jako Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950udávají, že senátorem za DNP byl v letech 1925-1928.
Naopak soupis zástupců DNP na stránkách německé Wikipedie připisuje Hartlovi senátorský mandát nadvakrát, v letech 1920-1925 a 1925-1929. Stejně se vyjadřuje i Hartlův životopis v libereckém archivu: Hartl byl podle něj zvolen do senátu za DNP 20. dubna 1920 a 15. listopadu 1925. Podle záznamů interpelací a odpovědí na ně na stránkách Senátu ČR se Hartl každopádně i zde zabýval především sociálními otázkami, penzijním zákonem a obranou regionálních zájmů svého rodiště a jeho obyvatel, bránil právo českých Němců být Němci, a nikoli Čechoslováky, a jejich právo používat svůj rodný jazyk bez diskriminace ze strany státních orgánů. Podle jeho dobového životopisu „stál pevně v prvních řadách bojovníků za práva německého lidu“.
Hartl byl autorem dlouhé řady učebnic a vědeckých prací z oboru matematiky a fyziky, a vynálezcem mnoha fyzikálních přístrojů, známým díky jeho bádáním na přednáškách a cvičeních, které se všeobecně rozšířily. Podle Reichenberg in der Zeit der Selbstverwaltung vom Jahre 1850 bis 1900 mezi ně patřil např. přístroj pro horizontální vrh, přístroj pro zákony klínu, pro výuku setrvačného momentu, pro proud a odraz tekutin, pro měření tření apod., vyrobené firmou M. Kohl v Chemnitzu. Optický kotouč (přístroj pro všechny jevy nižší optiky), váhy pro výzkum v různých oblastech fyziky, odstředivka s novými nástavci, zvláštní „plovák“, přehledný usměrňovač proudu, další přístroje pro měření hydrostatického tlaku, pro měření tlaku v kapalinách, dráhy paprsku, měření tepelné vodivosti a tepelné kapacity, pro teplotní výzkum žhavých prostředí, pro zákonitosti elektrického vedení, pro závislost účinnosti vysílače na vzdálenosti a mnohé další, vyrobené firmou Julius Antusch, Liberec. Konečně je třeba vzpomenout ještě „Cykloiden-Lineal“, zhotovený vídeňskou firmou Lenoir & Foerster podle zadání profesora Hartla, ve kterém díky jedinečné funkci může být každý druh cykloidu vyznačen na tabuli.
Další firmou, která vyráběla Hartlovy přístroje, byl Leybold v Kolíně nad Rýnem. Když v roce 1911 Královská uherská vědecká akademie vydávala portrétní sbírku významných matematiků své doby, byly do ní zařazeny i fotografie Hanse Hartla a místního profesora Státní průmyslové školy v Liberci, Josefa Wildta († 1905).
Hans Hartl byl tvůrcem mnoha grafů k národnostní otázce a podporovatelem německé Grenzlandschule (Förderer der deutschen Grenzlandschule). Na jeho popud pořádal Německý horský spolek (Deutsche Gebirgsverein) od roku 1902 Školní jízdy (Schülerfahrten“ nebo „Schüllerwanderungen), které Hartl do roku 1907 vedl. V roce 1928 byl za své zásluhy na vědeckém poli jmenován čestným senátorem akademického senátu Univerzity Friedricha Viléma ve Vroclavi (Ehrensenator der Friedrich-Wilhelm Universität Breslau).
Hans Hartl bydlel v Liberci v roce 1905 ve Schloβgasse 3. Poté se před rokem 1908 přestěhoval do Kaiser-Josef-Strasse 5, a nakonec před rokem 1913 do Dammgasse 1. Ta byla tedy posledním bydlištěm manželů Hartlových.
Hans Hartl se dočkal vítězství sudetoněmecké irredenty. Zemřel v Liberci 11. 10. 1939, v sobotu 14. 10. 1939 v půl třetí odpoledne byl zpopelněn v libereckém krematoriu a poté byl pohřben na urnovém hřbitově v Grabštejně.
Vybraná bibliografie Hanse Hartla podle Reichenberg in der Zeit der Selbstverwaltung vom Jahre 1850 bis 1900:
„Lehrtert der theoretischen Mechanik.“ (společné dílo s profesorem F. Körnerem)
„Lehrbuch der ebenen Trigonometrie.“
„Die trigonometrische Auslösung des Dreiecks.“ atd. Vydáno Alfredem Hölderem ve Vídni.
„Lehrbuch der Planimetrie.“
„Aufgaben aus der Arithmethik und Algebra für höhere Gewerbeschulen. Resultate hiezu.“
„Aufgabensammlung aus der Arithmetik und Algebra für Mittelschulen. Rechenergebnisse hiezu.“
„Übungsbuch aus der Arithmetik und Algebra für niedere technische Lehranstalten.“
a) vydání pro Německo
b) vydání pro Rakousko
Vše vydal Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň.
Výběr z publikovaných prací:
„Ein neues Fernthermometer.“
„Neue Rectification des Kreisbögen.“
„Nachweis der Giltigkeit des Archimedischen Prinzips für das Schwimmen durch Oberflächenspannung.“
„Eine Gruppe neuer Sätze über das Regelmäβige Dreieck.“
„Die Hauptsätze der ebenen Trigonometrie in neuer, einheitlicher Ableitung.“
Uveřejněno v Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physik. und chem. Unterricht a Zeitschrift f. d. Realschulwessen.
Vybraná bibliografie Hanse Hartla podle Luga, Schriften über Reichenberg und den Reichenberger Bezirk:
Hans Hartl: Einführung in die Wetterkunde. Mit bes. Berücksichtigung der im Wetterhäuschen der Stadt Reichenberg angebrachten apparate.
Reichenberg, 1900. Paul Sollors. 25 s.
Göttingen, 1903. Wilh. Lambrecht. 36 s.
Hans Hartl: Das Vogelhaus des Ornitologischen Vereins. (Zur Eröffnung.) D. Volksztg., 8. Juni 1902.
Hans Hartl: Die Tiergarten des Ornitologischen Vereins. Rchbg. Ztg., 8. Okt. 1904 und 23 Mai 1907. D. Volksztg., 9. Okt. 1904 und 23 Mai 1907.
Hans Hartl: Eröffnung der neuen Wasserleitung. D. Volksztg. u. Rchbg. Ztg., 22. Dez. 1902.
Vybraná bibliografie Hanse Hartla podle Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950:
Die trigonometr. Auflösung des Dreiecks und der auf Dreiecke zurückzuführenden Figuren, 1890, 3. Aufl. 1907
Lehrbuch der ebenen Trigonometrie, 1890, 8. Aufl. 1941
Der Rechenwinkel, 1890
Lehrbuch der Planimetrie, 1896, 6. Aufl. 1942
Übungsbuch für den Unterricht in der Allg. Arithmetik und Algebra an Werkmeisterschulen, 1896, 4. Aufl. 1922
Aufgaben aus der Arithmetik und Algebra, 1898, 5. Aufl. 1918
Einführung in die Wetterkunde, 1903, 3. Aufl. 1912 etc.
Jahrbücher des Gebirgsvereines für das Jeschken- und Iser-Gebirge von 1891 – 1941 uvádí:
Schülerfahrten. (Mit einer Abbildung) Von Prof. Hans Hartl (Reichenberg), 1903, 77 s.
Schülerfahrten. Von Prof. Hans Hartl (Reichenberg), 1904, 105 s.
Hartlova díla v evidenci NKP:
HARTL, Hans: Beiträge zur Experimental-physik: eingehende Beschreibung neuerer, nach Entwürfen des Herrn Prof. Hans Hartl ausgeführter physikalischer Vorlessungsapparate / herausgaben von W. J. Rohrbeck´s Nachf. Wien. Vídeň: 1903-1904. 89 s.
HARTL, Hans: Die tschechoslovakische Sozialversicherung / von senator Hans Hartl. Liberec: 1926. 8 s.
Dílo Hanse Hartla-souhrn:
(není-li uvedeno místo nebo rok vydání či počet stran, nepodařilo se jej zjistit; u některých děl není zcela jasné, jestli se nejedná o tytéž práce, pouze jinak citované)
Knihy:
HARTL, Hans: Aufgaben aus der Arithmethik und Algebra für höhere Gewerbeschulen. Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň: 1896 (1898), 5. vydání 1918, 6. vydání 1922
TÝŽ: Aufgabensammlung aus der Arithmetik und Algebra für Mittelschulen. Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň.
TÝŽ: Beiträge zur Experimental-physik: eingehende Beschreibung neuerer, nach Entwürfen des Herrn Prof. Hans Hartl ausgeführter physikalischer Vorlessungsapparate / herausgaben von W. J. Rohrbeck´s Nachf. Wien. Vídeň: 1903-1904, 89 s.
TÝŽ: Der Rechenwinkel, 1890
TÝŽ: Die trigonometr. Auflösung des Dreiecks und der auf Dreiecke zurückzuführenden Figuren, 1890, 3. vydání 190
TÝŽ: Die trigonometrische Auflösung des Dreieckes. Alfred Hölder, Vídeň,1887
TÝŽ: Die tschechoslovakische Sozialversicherung / von senator Hans Hartl. Liberec: 1926, 8 s.
TÝŽ: Einführung in die Elemente der Differential- und Integral- rechnung. 1908
TÝŽ: Einführung in die Logarithmenlehre. 1905.
TÝŽ: Einführung in die Wetterkunde, 1903, 3. vydání 1912
TÝŽ: Einführung in die Wetterkunde. Mit bes. Berücksichtigung der im Wetterhäuschen der Stadt Reichenberg angebrachten apparate. Paul Sollors, Liberec: 1900, 25 s. Wilhelm Lambrecht, Göttingen: 1903, 36 s.
TÝŽ: Lehrbuch der ebenen Trigonometrie, Alfred Hölder, Vídeň: 1887 (1890), 7, vydání 1927, 8. vydání 1941
TÝŽ: Lehrbuch der Planimetrie, Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň: 1896, 5. vydání 123, 6. vydání 1942
TÝŽ – KÖRNER, F.: Lehrtert der theoretischen Mechanik. Alfred Hölder, Vídeň.
TÝŽ: Resultate Hiezu. Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň: 1894, 4. vydání 1924
TÝŽ: Schülerfahrten. (Mit einer Abbildung) Von Prof. Hans Hartl (Reichenberg). 1903, 77 s.
TÝŽ: Schülerfahrten. Von Prof. Hans Hartl (Reichenberg). 1904, 105 s.
TÝŽ: Übungsbuch aus der Arithmetik und Algebra für niedere technische Lehranstalten. Franz Deuticke, Lipsko a Vídeň: 1896, 3. vydání 1918
TÝŽ: Übungsbuch für den Unterricht in der Allg. Arithmetik und Algebra an Werkmeisterschulen, 1896, 4. vydání 1922
Články:
HARTL, Hans: Das Vogelhaus des Ornitologischen Vereins. (Zur Eröffnung.)Deutsche Volkszeitung, 8. 7. 1902.
TÝŽ: Die Hauptsätze der ebenen Trigonometrie in neuer, einheitlicher Ableitung. Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physikalische und chemische Unterricht, nebo Zeitschrift für das Realschulwessen, datum vydání nezjištěno.
TÝŽ: Die Tiergarten des Ornitologischen Vereins. Rchbg. Ztg., 8. Okt. 1904 und 23 Mai 1907. D. Volksztg., 9. Okt. 1904 und 23 Mai 1907.
TÝŽ: Ein neues Fernthermometer. Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physikalische und chemische Unterricht, nebo Zeitschrift für das Realschulwessen, datum vydání nezjištěno.
TÝŽ: Eine Gruppe neuer Sätze über das Regelmäβige Dreieck. Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physikalische und chemische Unterricht, nebo Zeitschrift für das Realschulwessen, datum vydání nezjištěno.
TÝŽ: Eröffnung der neuen Wasserleitung. Deutsches Volkszeituntg, Reichenberger Zeitung, 22. prosince 1902
TÝŽ: Nachweis der Giltigkeit des Archimedischen Prinzips für das Schwimmen durch Oberflächenspannung. Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physikalische und chemische Unterricht, nebo Zeitschrift für das Realschulwessen, datum vydání nezjištěno.
TÝŽ: Neue Rectification des Kreisbögen. Zeitschrift des Vereines Deutsches Ingenieure, Zeitschrift für physikalische und chemische Unterricht, nebo Zeitschrift für das Realschulwessen, datum vydání nezjištěno.
Zdroje:
Die Referatsverteilung der Landesregierung. Reichenberger Zeitung Nr. 260, 2. 11. 1918
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1905. Liberec: 1904
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1906. Liberec: 1905
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1907. Liberec: 1906
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1909. Liberec: 1908
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1910. Liberec: 1909
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1911. Liberec: 1910
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1912. Liberec: 1911
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1913. Liberec: 1912
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1914. Liberec: 1913
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1915. Liberec: 1914
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1916. Liberec: 1915
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1917. Liberec: 1916
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1918. Liberec: 1917
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1921. Liberec: 1920
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1922. Liberec: 1921
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1923. Liberec: 1922
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1924. Liberec: 1923
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1925. Liberec: 1924
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1926. Liberec: 1925
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1928. Liberec: 1927
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1929. Liberec: 1928
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1930. Liberec: 1929
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1931. Liberec: 1930
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1932. Liberec: 1931
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1933. Liberec: 1932
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1934. Liberec: 1933
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1935. Liberec: 1934
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1936. Liberec: 1935
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1937. Liberec: 1936
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1938. Liberec: 1937
LUG, Viktor: Reichenberg.In: Heimatkunde des Kreises Reichenberg. Sudetenland. IV.s., s. 273-274
LICHTENECKER, Karl: Hans Hartl 80 Jahre. Sudetendeutsche Monatshefte, Zeitschrift des Bundes der Deutsches, 7/1938, s. 380-381
LUG, Viktor: Der Stadt Reichenberg im Weltkriege. Liberec: 1930, s.15-16, 70, 73
TÝŽ: Schriften über Reichenberg und den Reichenberger Bezirk. Liberec: 1917, s. 88
TÝŽ: Schriften über Reichenberg und den Reichenberger Kreis. Liberec: 1942, s. 90
Reichenberg in der Zeit der Selbstverwaltung vom Jahre 1850 bis 1900. Liberec: 1902, s. 255-256
Masarykův slovník naučný, díl III. Praha: 1927, 1040 s.
RESSEL, Ant. Fr.: Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes. Erster Band. Liberec: 1903-1904, s. 505, 515
STURM, Heribert, a kol.: Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmische Länder. Band I. A-H. Mnichov-Vídeň: 1979, s. 542
SOA Litoměřice, pobočka SOkA Liberec: Fond Archiv města Liberce (VI. díl Gd), karton 813, složka Gd 89/38:
Výstřižky z novin:
17. 5. 1928, název novin neuveden: 70. Geburtstag des Senators Hans Hartl.
15. 10. 1928, název novin neuveden: Personalnachricht. (Hans Hartl se stal čestným senátorem akademického senátu Univerzity Friedricha Viléma v Breslau).
16. 5. 1938, Reichenberger Zeitung, večerní vydání: Regierungsrat Hans Hartl 80 Jahre.
17. 5. 1938, Reichenberger Tagesbote, ranní vydání: Senator Hartl 80 Jahre.
Dopis z liberecké radnice s přáním k 80. narozeninám Hanse Hartla.
19. 6. 1938: Reichenberger Tagesbote, ranní vydání: Zum 80. Geburgstage Regierungsrates Hans Hartl.
11. 10. 1939, Reichenberger Tagesbote, celý výtisk, na s. 6 článek: Regierungsrat Hans Hartl gestorben.
Životopis Hanse Hartla-dvě strany strojopisu.
12. 10. 1939, Die Zeit: Regierungsrat Hartl gestorben.
Dopis Marii Hartlové, 13. 10. 1939-kondolence z liberecké radnice-2×.
Parte Hanse Hartla.
Oznámení starosty Liberce novinám Die Zeit a Reichenberger Tagesbote, že v souvislost s přáním zemřelého Hanse Hartla zasílá jeho nemocenskou penzi ve výši 100 RM na Winterhilfswerk, 13. 10 1939
Dopis Marie Hartlové starostovi Liberce s díky za kondolence, etc., 23. 10 1939
Dopis starosty Liberce, Eduarda Rohna, Marii Hartlové, 30. 1. 1940
Dopis Marie Hartlové starostovi Liberce, 14. 1. 1940
SOA Litoměřice, pobočka SOkA Liberec: Fond Archiv města Liberce, nezpracovaná část: LUG, Viktor: Kronika města Liberce, díl I., 1921-1924: kapitola o působení Hanse Hartla jako ředitele Staatsgewerbeschule, s. 499
SOA Litoměřice, pobočka SOkA Liberec: Fond Archiv města Liberce, nezpracovaná část: LUG, Viktor: Kronika města Liberce, díl III., 1599-1925: životopis Hanse Hartla, s. 1639-1641
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Online-Edition.
http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes[10. 3. 2011]
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec. Ředitelé školy. In: Wikipedie, otevřená encyklopedie.
Deutsche Nationalpartei (Tschechoslowakei). Personen. In: Wikipedia. Die freie Enzyklopädie. http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Nationalpartei_B%C3%B6hmens
Stenoprotokol ustavující schůze Senátu NS RČS 26. května 1920. In: Společná Česko-Slovenská digitální parlamentní knihovna.
Ullrich Junker: Jahrbücher des Gebirgsvereines für das Jeschken- und Iser-Gebirge von 1891 – 1941. In: stránky riesengebilgler.de.
Die Besetzung des Sudetenlandes 1918/19 durch tschechisches Militär (Teil I + II). In: stránky mitteleuropa.de.
Jak najít knihy. Seznam děl Hanse Hartla v Národní knihovně Praha. In: stránky NKP.
