Článek
V dnešní netrpělivé době většina lidí slyší na „zázračné recepty“, které je zbaví přebytečných kil hned a bez práce. Takové představy jsou ovšem bláhové, protože ničeho v životě nedosáhneme mávnutím kouzelného proutku. Máme-li docílit štíhlejší postavy na delší dobu, je potřeba shazovat přebytečná kila tuku kvalitním způsobem. To znamená, že je potřeba celkově poupravit životní styl tak, aby náš denní kalorický výdej byl vyšší než kalorický příjem. Z tohoto pravidla vychází nevyhnutelný fakt, že je do hubnutí nutno zapojit jak vyváženou stravu, tak i vyvážený pohyb. Další samostatnou kapitolou je, jako vždy, správné psychické nastavení.
Faktory mající vliv na hubnutí:
- Strava (kalorický příjem)
- Pohyb (kalorický výdej)
- Věk (po třicátém roce se metabolismus zpomaluje)
- Genetika
- Psychické nastavení (Pozitivní myšlení, úroveň stresu)
V problematice hubnutí panuje až neskutečná řada mýtů, kterým značná část populace stále naivně věří. Proto je nejprve potřeba ty nejškodlivější mýty vyjmenovat a vyvrátit, abychom pochopili princip, jakým naše tělo funguje.
Nejhorší mýty při hubnutí:
- Bez hladu nezhubnu. Tento zažitý nesmysl nám škodí hned v několika ohledech. Předně se jedná jen o dočasné zhubnutí, po kterém se dostaví obávaný jojo efekt a všechno utrpení z hladovění vyjde vniveč. Dalším negativem je, že váha jde dolů především z důvodu ztráty svalstva, které ubývá proto, že se mu nedostává živin. A k dokreslení škodlivosti hladovění je třeba zmínit, že naše inteligentní tělo v tomto případě tuky nespaluje, nýbrž je ukládá do tukových zásob. Neví totiž, jak dlouho bude hladu vystaveno a proto si vytváří energetické zásoby pro budoucí přežití. Proto při hubnutí zapomeňte na hlad.
- Lze zhubnout jen na vybraných partiích. Lokální hubnutí je další naivní představou mnoha jedinců. Myslí si, že jim sedy lehy vyrýsují břišáky, zato objem bicepsů a stehen zůstane stejný. Pokud by to šlo, bylo by to samozřejmě velice příjemné. Takto ale naše tělo nefunguje. Nejdříve ztrácí tuk v orgánech (například v játrech), následně celkově na těle. Tělo poté pozbývá tuk víceméně rovnoměrně, to jest jako celek. Zbavit se tuku jen na vybraném místě, toho je možné docílit pouze liposukcí, což však není nic zdravého a už vůbec ne přirozeného.
- Hubený rovná se zdravý. Rozhodně neplatí, že štíhlost je měřítkem celkového zdraví člověka. Může být naopak projevem podlomeného zdraví. Platí to samozřejmě u těžkých alkoholiků, zdaleka ale ne jen u nich. To samé se týká lidí žijících pod dlouhodobým stresem. Při stresu totiž čerpáme energetické zásoby organismu, abychom mohli zvolit jednu ze dvou variant - boj/útěk. Trávicí soustava je v takovém případě utlumena, protože ji při žádné z těchto činností nepotřebujeme. Jedinec v dlouhodobém stresu tedy jednak trpí nechutenstvím, a když přeci jen něco pozře, jeho trávicí soustava nedokáže z potravy přijmout potřebný dostatek živin. Většinou je toto doprovázeno průjmem. Ze střev tedy odchází vše, čím byla naplněna, aniž by byla tato strava adekvátně zužitkována. Být hubený za takovouto cenu nemůže být snem nikoho, kdo si skutečně váží svého zdraví.
- Po sportu musíme být úplně vyřízeni. Bludný myšlenkový vzorec, že po správné fyzické aktivitě musíme být zcela strhaní a musí nás bolet svaly, je u sportovců hodně častý. Z psychosomatického hlediska je však zdravý pouze takový pohyb, který nám činí radost. Jen v takovém případě se začne v těle vyplavovat skutečná záplava endorfinu a serotoninu. Navíc se nám tuky nejvíce spalují nikoliv při maximálním výkonu, nýbrž v tzv. regenerační zóně, což je zhruba 60-75% maximální srdeční frekvence.
- Obezita je dědičná. Netrpí-li člověk vážnou chorobou (např. špatná funkce štítné žlázy), pak se nejedná o nic jiného než o alibismus. Obezita se totiž nedědí. Zato se od rodičů přebírají návyky, jež k ní vedou. To, že se u vás v rodině večeřelo hodinu před spaním nebo že se bůček zapíjel smetanou, není dědičnost. Každý může ve své dospělosti podobné nezdravé stereotypy změnit.
- Tuky jsou špatné. Není tuk jako tuk. Živočišné tuky bychom skutečně měli zredukovat, zvláště pokud chceme být o nějaké to kilo lehčí. Avšak nenasycené tuky, které najdeme ve větší míře v semenech, ořeších, mořských rybách či panenském olivovém oleji, jsou potřeba pro zdravé fungování našeho mozku a vůbec celého těla. I tady ale platí, že všeho s mírou, proto nehltejte ořechy po kilech a olivový olej omezte na jednu polévkovou lžíci denně.
Při snaze o redukci váhy se můžeme opřít o některé obecně platné zásady. V prvé řadě je nutné si uvědomit, že dočasná dieta vůbec nic neřeší. Jedinou cestou k dlouhodobému udržení štíhlé postavy je poupravit celkový životní styl. Tento styl pak musíme přijmout za svůj a být s ním spokojeni. Bereme-li zvolenou cestu pouze jako „nutné zlo“, je jen otázka času, kdy své snažení vzdáme. Dále je nezbytné zakomponovat do hubnoucí kůry jak stravu, tak pohyb.
Proto mějte při hubnutí na paměti jedno jediné pravidlo, které platí vždy, všude a u každého: Kalorický výdej musí být vyšší, než kalorický příjem.
Jak snížit cholesterol přirozenou cestou se dočtete v tomto článku.
Příčiny nízkého sebevědomí a techniky k jeho zvýšení se dozvíte v tomto videu.
Zdroje a doporučená literatura:
Thin for Life: 10 Keys to Success from People Who Have Lost Weight and Kept It Off, Anne M. Fletcher
How to lose weight: Losing weight based on research, Peter Kharchuk
