„Liptovský“ medvěd to má za sebou

Mladé medvědice je škoda. Kdyby měla krvelačné choutky, všech pět napadených v Liptovském Mikuláši by nepřežilo. Mediální hysterii, že šlo o agresivního medvěda, nesdílím. Jenže jak vyřešit nepředvídatelné a splašené reakce medvědů při toulání mezi obyvateli v obcích?

Upozornění: pokud vám nepůjde video přehrát, zkuste jiný prohlížeč nebo si vypněte pro tento web blokování reklam a stránku znovu načtěte.

Poněkud nepatřičné se ve druhé reportáži zdají být informace o „dronistovi“.

O medvědy není moc zájem. Ani v zemích mimo Slovensko. Převezení pár jednotlivců proto nevyřeší jejich přemnožení. A to je slovenský medvěd mírnější a menší než medvěd rumunský.

Medvěd zpravidla útočí z důvodu obrany. Své nebo mláďat. Zvlášť, když jej vyrušíte a včas si vás nevšiml (je to sice vzácné, ale stává se to). A nebo pokud jdete nevědomky jeho směrem či se přiblížíte k jeho brlohu. To vnímá jako ohrožení svého teritoria, své a vám jde o život. Není schopen rozpoznat, že jste se spletli, nevšimli si ho, jen se podíváte a odejdete. Ten v Liptovském Mikuláši byl ovšem z nějakého důvodu především zmatený, nikoliv na lovu lidí. Jeho následné agresivní napadání a ohrožování občanů proto lze sice pochopit, ale ne akceptovat.

Někdy medvědovi stačí, když vás zažene a po několika desítkách metrů pronásledování vás nechá být. Někdy vám pomůže odhození batohu s jídlem, který ho zaujme. Podle výpovědí napadených, kteří útok přežili, zachránilo jim život například předstírané mrtvolné ležení na břiše s krytím krku a hlavy. Jenže to se snadno řekne. Jiné to je, když se po vás projde, tu se zakousne, tu sekne tlapou. Na to člověk při strachu o život málokdy reaguje děláním mrtvého a doufáním, že teď už kousl a udeřil naposledy a odejde.

Diskutuje se hodně o sprejích na medvědy. Nejsou ale nejlevnější a musíte je mít připravené v ruce.

Medvěd má bohužel velkou sílu. I kdyby mu nešlo o to vás zabít, v 85 % fyzického střetnutí vám způsobí zranění a v 15 % vás zabije. To je vysoké procento potvrzených úmrtí. A neexistuje, že byste neutrpěli alespoň menší poranění.

Vypozorované ale celosvětově je, že nikdy medvěd nezaútočil na skupinu sedmi a více spolu mluvících lidí (na cestě).

V Rumunsku narazíte i na oblasti, kam se divocí medvědi naučili chodit k lidem sedícím v autech, kteří je z otevřených oken aut krmí. Je to především (nezodpovědná) atrakce. Něco jako medvědi v cirkusu. Alespoň je ale podle ní vidět, že člověk není na jídelníčku medvědů. Byť je stále nutné mít na paměti, že jde o vrcholného a všežravého predátora.

Slovensko je spolu s Rumunskem v legislativní pasti EU. Směrnice o stanovištích neumožňuje oběma zemím provádět odlov medvědů v rámci nějakých kvót. Na usmrcení jedince je potřeba rozhodnutí MŽP. Všechny výjimky odstřelu pro myslivce ale slovenské soudy po odvolání zelených aktivistů a ochranářů zrušily. Obě země po EU proto požadují, aby medvědi byli jako chráněný druh v uvedené směrnici přeřazeni z přísné přílohy IV. do mírnější přílohy V. Pak by bylo možné populaci medvědů regulovat. Do té doby jsou medvědi chráněni evropskou legislativou, která znemožňuje jejich lov a odchyt. Pouze na výjimku u agresivních jedinců. To ale neřeší jejich přemnožení a ohrožení obyvatel už i v obcích.

Slovensko a Rumunsko si loni společně stěžovaly na radě EU pro zemědělství, že návrat šelem způsobuje škody na hospodářských zvířatech, lesích a vede i ke smrti lidí. Dále, že vyhání lidi z venkova, z venkovského hospodaření a státy tak nejsou schopny udržovat pastviny v zemědělsky dobrém stavu, k čemuž obě země zavazují předpisy EU. Zatím je ale boj s byrokraty a zelenými „fanatiky“ nejen v EU pro slovenské a rumunské myslivce neúspěšný.

S jistou nadsázkou lze říci, že člověk pomalu nesmí do lesa (necelých 50 % Slováků v průzkumu už dokonce uvedlo, že do lesa z obavy před medvědy nechodí) a za všechny pokousané medvědem v L. Mikuláši a v jiných obcích a jejich okolí může EU. Pokud by totiž medvědi nebyli přemnožení, neměli by důvod zdržovat se kolem lidských obydlí. Medvěd je ve skutečnosti samotář a lidem se většinou vyhýbá. Do té doby, než ztratí plachost. Normální ovšem není jejich výskyt ve městech a vesnicích.

Upozornění: pokud vám nepůjde video přehrát, zkuste jiný prohlížeč nebo si vypněte pro tento web blokování reklam a stránku znovu načtěte.

Na jednu stranu s nimi lze v mnohém souhlasit. Málokdo si libuje v zabíjení zvěře jen pro zábavu. Na druhou stranu je ale nutné vidět, že efektivní řešení přemnožení medvědů, jejich nežádoucí potulování uvnitř a kolem obcí i ochrany obyvatel nepředkládají.

Část politiků se proto snaží (nejspíše marně) pomoci si změnou Ústavního zákona:

Upozornění: pokud vám nepůjde video přehrát, zkuste jiný prohlížeč nebo si vypněte pro tento web blokování reklam a stránku znovu načtěte.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak se medvědí kauzy letos promítnou i do menšího zájmu o návštěvu Slovenska. Hodně lidí jen z ČR raději už míří do Rakouska.

Jednoznačně musí Slováci zajistit i stanoviště pro odpadky tak, aby zamezili medvědům přístup k odpadkům, v nichž vyhledávají zbytky jídel. Bude ale těžké je to odnaučit. Vrací se k lidem, ze kterých už ztratili obavu.

Medvědi se většinou živí lesními plody. Bylo by proto i zajímavé prozkoumat, zda:

Odstřelením jedné medvědice se nic nevyřešilo. Ani snahy o odstřel medvědů v okolí měst a vesnic či rekreačních zařízení mnoho systémově nevyřeší. Ale lepší toto než nic.

Na Slovensko se jezdí i za pěší turistikou a výšlapy. Zásadní problém však je, že slovenští odborníci se nedokáží shodnout, kolik medvědů na Slovensku vlastně je. Rozptyl od 1 tisíce kusů až možná po 8 tisíc jedinců je zarážející. Osobně se po pročítání spousty materiálů a vlastním výpočtům přikláním k vyšším číslům. Za současné situace proto letos Slovensko rozhodně nenavštívím.

-----

Napsal jsem dříve k problematice medvědů na Slovensku tři články a nabídl v nich dvě ankety (stále můžete hlasovat). Zde vidíte jejich průběžné výsledky:

Zde jsou zmiňované tři články:

Zdroje videí: TV Markíza a TV ta3