Zatímco německý ostrov chystal blackout nanečisto, dánský si ho dal naostro

Navrhuji novou stupnici (ne)pravděpodobnosti. Aby byla srozumitelná i pro nestatistiky, pojmenoval bych jednotlivé kategorie podle oborů, v nichž se dějí všechny ty děsně nepravděpodobné věci: stupeň 1 „fotbal“, stupeň 2 „sparťanský fotbal“, stupeň 3 „láska“, stupeň 4 „politika“, stupeň 5 „česká politika“. Pak hodně dlouho nic. A pak teprve nejvyšší stupeň 6 „energetika“.

Souběh událostí, který vloni pokazil Pražákům první týden letních prázdnin, měl podle ČEPSu pravděpodobnost jedna ku třem milionům. Když jsem o tom nedávno psal, vzpomenul jsem ještě mnohem raritnější incident ve Švédsku z roku 2003. To jsem ale neměl ještě ani tušení, co se odehraje na severu Evropy ve středu 21. ledna 2026…

Událost č. 1 byla plánovaná. A chvályhodná, protože šlo o poměrně unikátní a dost drsné experimentální cvičení. Prostě německé souostroví Helgoland v Severním moři si na 23:00 naplánovalo „blackout nanečisto“. Pět hodin bez elektřiny, tepla, vody i komunikačních prostředků. Cílem bylo prověřit, jak je odlehlá oblast připravena na tuto krizovou situaci (kolem projel tleskající primátor Berlína).

Asi vás nepřekvapí, že když se ocitne bez šťávy (a ne zrovna té malinové) ostrov vzdálený 50 km od německého pobřeží, je to trochu větší komplikace než výpadek části velkoměsta (byť obyvatelé nejmenovaných berlínských čtvrtí by možná nesouhlasili).

Od roku 2009 napájí Helgoland 53 km dlouhý kabel ze Šlesvicka-Holštýnska. Délka by napovídala, že jde o HVDC, kapacita je ovšem tak malá, že energetici v tomto případě zvolili klasickou linku střídavého proudu.

Abych řekl pravdu, po berlínských zkušenostech celkem kvituji, že ten kabel na otevřené infrastrukturní mapě nevidím, a z veřejných zdrojů tudíž nelze vypátrat, kudy přesně vede (na německou pevninu se napojuje někde u toho nejzápadnějšího výběžku, co vypadá jak hlava děsně smutné želvy).

Cílem cvičení bylo pochopitelně prověřit nejen reakci cca 1 200 obyvatel, ale také úřadů, složek záchranného systému a nouzových dieselů. Jasně, můžete namítnout, že v dané době pobývá na ostrově minimum místních i turistů a v časovém okně mezi 23:00–4:00 mají skoro všichni na hlavě čepičku s bambulkou. Lajsnout si to v plné sezoně a přes den by bylo však poněkud drahé a zbytečně riskantní – a ona to i tak byla celkem výzva třeba pro místní nemocnici, domov seniorů či navigační systémy lodní dopravy.

„Chceme vědět, zda existují nějaká slabá místa a kde jsou,“ sdělila Kay Martensová, výkonná ředitelka energetických společností Helgolandu, a nejčerstvější zprávy potvrzují, že test se vydařil na jedničku. Všechna čest a škoda, že podobná cvičení neprobíhají i u nás.

Vraťme se nicméně ještě do středy 21. ledna. Těžko se tomu věří, ale jen necelý půlden před začátkem helgolandského testu se jen 500 km západním směrem odehrál skutečný blackout, nikoliv cvičný! Postihl dánský ostrov Bornholm a zpravodajským redakcím musel způsobit solidní zmatek. Úplně slyším ten dialog redaktora s editorem:

Redaktor: Hele, v Baltském moři máme blackout.

Editor: Jürgene, kolikrát jsem ti říkal, že si máš ověřovat informace. Je to Severní moře a jde o cvičný blackout, ten nikoho nezajímá…

Redaktor: On je ale opravdový.

Editor: Ach jo (neverbálně). Samozřejmě, že je „opravdový“ (teatrální uvozovky prostředníčky a ukazováčky), to je přece podstata.

Redaktor: Vy mi nerozumíte, Helgoland v Severním moři bude na blackoutu jen cvičit, ale na Bornholmu v Baltském moři ho mají teď doopravdy!

Editor: Počkej, chceš mi říct, že máme v Baltském moři fakt blackout?

Redaktor: Ach jo (neverbálně).

Cizinec promine, ale říkám si, že s ohledem na velikost obou ostrovů by bylo lepší, kdyby to bylo obráceně. Bornholm je totiž víc než stokrát větší než Helgoland! Když na něm tedy v 10:16 kompletně vypadla elektřina, velkou radost mělo 30 tisíc domácností a podniků, místní železnice, přístav i 50 proslulých obchodů s keramikou.

Situaci přitom moc nevylepšila první mediální odpověď na zhruba otázku „Co je?“ se zhruba 39 602násobnou ozvěnou. V ní distribuční společnost 1) slíbila obnovu dodávek „už“ ve 21:00, 2) varovala, že ostrov může být brzy nejen bez elektřiny, ale také bez tepla, vody a komunikace, 3) chybně označila za příčinu poruchu podmořského kabelu ze Švédska.

Když si k tomu dohledáte kontext – Nord Stream za rohem, Rusko, Grónsko, Trump, výpadek transformátoru na Bornholmu v roce 2022, závislost ostrova na kabelu ze Švédska – asi vás nepřekvapí, že na „internetech“ (a to dokonce i těch českých) vypukla panika. Ve většině narativů figurovali ruští sabotážníci, našel jsem však jeden, který podezíral Američany…

Nebudu vás dlouho napínat, Bornholm ve skutečnosti nezhasli ani Rusové, ani Američané, ani Eskymáci, ani trollové a kabel ze Švédska vůbec nebyl poškozen. Což je trochu s podivem, protože potenciální sabotér by měl opět na internetu k dispozici skvělý mapový podklad (toho interkonektoru do Německa si nevšímejte, ten je teprve v plánu).

Co se tedy ve skutečnosti na Bornholmu stalo? Podle pozdějších zpráv provozovatele dánské soustavy ostrov až do incidentu vskutku jel převážně na švédskou elektřinu. Což by sám o sobě nebyl problém, protože dotčený HVDC kabel dokáže přenést až 60 MW. Jenomže když v bornholmské distribuční síti nastal blíže nespecifikovaný problém, vedlo to k přetížení kabelu a jeho následnému odpojení nadproudovou ochranou. Následně se ostrov geografický stal na velmi krátkou chvíli i ostrovem energetickým a ten během okamžiku zhasnul, protože trpěl nezvládnutelným bilančním deficitem.

Co přesně v síti zazlobilo, o tom nechci ani spekulovat. Jen je trochu zvláštní a zároveň děsivé, že energetika sama opět vygenerovala (v tomto případě na úrovni distribuce) cosi, co bylo schopné položit celou soustavu v dané lokalitě. Nějak se nám to poslední dobou kupí, že?

Za to, co se dělo bezprostředně po výpadku, však každopádně zaslouží dánští energetici pochvalu. V hlavním městě Rønne okamžitě naskočila dieselová elektrárna, která je součástí systému nouzového zásobování ostrova. Na jedničku zafungovaly i další nouzové prvky kritické infrastruktury. Třeba dieselový generátor v bornholmské nemocnici se rozjel automaticky ihned po výpadku, zcela podle plánu.

Souběžně provozovatel soustavy v součinnosti s distributorem opravili onu tajemnou závadu, a díky tomu už v 11:10 (tedy do hodiny od incidentu!) mohli znovu připojit podmořský kabel ze Švédska. Samotná obnova dodávek však vyžadovala fyzickou obchůzku ostrova a kontrolu příslušných energetických zařízení, takže první domácnosti se rozsvítily až ve 12:30 a zbytek odběratelů do 14:00.

A pokud i nadále věříte na konspirační teorie o sabotáži, běžte se podívat přímo na stránky Energinetu a zkontrolujte, jaký výkon se zrovna valí na Bornholm po kabelu ze Švédska (v době psaní článku v poledne 22. ledna to bylo 8 MW).

Nevím, jak vy, ale já z toho, co se včera stalo, neumím vyčíst jednoznačný a srozumitelný závěr. Napadá mě jich hned sedm najednou a připadá mi, že každý se vydává trochu jiným směrem, takže z nich těžko může plynout nějaké sjednocující úderné poučení. Asi nejdůležitější je, abychom události tohoto typu poctivě analyzovali místo toho, abychom je odbývali s tím, že se podělal kabel (což je třeba verze, s níž se spousta českých médií spokojila a stále ji odmítá aktualizovat).

Tak tady je to sedmero a pojďme diskutovat!

1) Energetika miluje statistiku, a proto generuje nejen nepravděpodobné události, ale i jejich ještě méně pravděpodobné souběhy. Že vyjde na stejný den trénink a ostrý blackout, a to ve vzdálenosti 500 km, to bylo asi stejně pravděpodobné, jako že Slavia porazí Barcelonu (zápas to byl nicméně krásný).

2) Energetikou způsobené výpadky v Evropě rostou. Nezpochybňujme to ani nebagatelizujme, nenadávejme, přijměme to jako novou realitu.

3) Evropští energetici jsou v mých očích borci, kteří zvládají obnovu soustavy do několika hodin a zázraky na počkání.

4) To však nic nemění na tom, že ty „borce“ nutíme řídit stále vachrlatější systémy. V honbě za klimatickými závazky a vysokým podílem OZE v energetických mixech zapomínáme na bezpečnost a stabilitu dodávek. Pak se divíme, že systém samotný se stává každým rokem méně odolným.

5) HVDC kabel je dobrý sluha, ale zlý pán. Nejde o synchronní interkonektor, takže v krizové situaci vám podobně jako jakákoliv další výkonovou elektronikou řízený prvek moc nepomůže.

6) Já vím, že v Dánsku neřádili sabotéři (aspoň teda doufejme). Ale zas na druhou stranu ten Berlín nedávno potvrdil, že i v této oblasti přituhuje (o geopolitice ani nemluvě). Je na čase připustit si, že technicky elegantní a ekonomicky výhodné řešení není vždy tím nejlepším. Možná by stálo za to projít všechny důležité součásti energetické infrastruktury, identifikovat potenciální Achillovy paty a navrhnout vhodné redundance či úpravy. Bude nás to něco stát, ale asi se shodneme na tom, že je to nevyhnutelné.

7) Přiznám se, že o „blackoutu nanečisto“ jsem slyšel poprvé. A čím víc o tom čtu, tím víc se mi to líbí. Co takhle si ho fakt vyzkoušet i u nás? Zdůrazňuji: nanečisto a plánovaně!