Článek
Téma, které zvolila autorka, patří mezi aktuální. Jde o nestrukturovanou SMĚS úvah, generovanou zacílením na danou oblast. Do nich vstupují informace z úst dvou odborníků, o jejichž erudici netřeba pochybovat. Nicméně nejde o odbornou, tím méně vědeckou studii. Pochopitelně to není podmínkou ani cílem, proto připomenu, že to jsou jen subjektivní názory. Nic proti tomu, na názor má právo každý, včetně prezentace veřejnosti. Faktem je, že široké téma vede ke kumulaci názorů, což vyvolá v hlavě čtenáře změť myšlenek. Cílem obecně koncipovaného monotématického článku by mělo být klást konkrétní otázky, které by mohly formulovat platformu pro vhodným způsobem řízenou diskuzi. Ta by měla vytvořit základní okruhy pro formulaci obsahu dominujícího pohledu laické i odborné veřejnosti na realitu procesu stárnutí, kterému už dnes lze úspěšně čelit. Na jedné straně už dnes lze zpomalit proces stárnutí a docílit prodloužení aktivního zdravého života, ale současně je nutné řešit problémy života ve stáří.
Problémy, zmiňované autorkou, je nutné utřídit do sekcí, v rámci nichž musí proběhnout objektivní odborná analýza. Konečné řešení musí vyplynout ze syntézy závěrů. Myslím, že prezentace názorů několika respondentů a doprovodný text autorky, která píše o jakýchsi domněnkách a postřezích nemůže přispět k vytvoření objektivního popisu situace.
Osobně jsem myslím, díky svému aktuálnímu věku nad 77 let, „pokročilý senior“. Ano, necítím se jako „starobní důchodce“, to považuji za nepěkný výraz z dob socialismu. Možná také proto, že existují různé kategorie „důchodců“. Hlasuji pro jediný výraz, jímž je senior. Pochopitelně je třeba akceptovat věkové kategorie. Nicméně, líbil by se mi také výraz „rentiér“, což je vzdáleně totéž jako „důchodce“, ale je to „imperialisticky honosné“. Evokuje to představu mladého, velmi bohatého, tudíž finančně na státu nezávislého jedince. Ba ne, beru zpět - rentiéři nutně nemusí být „věkem pokročilí“. Pro usmání - právě jsem si vzpomněl na existenci jakési loterie s názvem „rentiér“.
Omlouvám se, vy o mně zatím nic nevíte. Tudíž stručně: jsem fyzicky a mentálně aktivní senior, nezávislý expert ve výživě, autor publikací, prezentér výživy v TV (kdysi v pořadu Pod pokličkou), stále vysokoškolský pedagog. Aktuálně mne zajímá problematika stárnutí. Jak jinak, řeknete si, až na to, že mi jde o pokroky ve vědě, nikoliv mé dlouhé bytí. To však není všechno. Analyzuji problematiku výživy především co se týče jejího vývoje v blízké budoucnosti. Možná senioři lpí na svých zažitých stravovacích zvyklostech, ale mladá a nejmladší generace, to už je jiná výživová písnička. Budeme se ještě hodně divit. V kontextu s tím tedy přemýšlím o tom, jak, s prominutím, zabránit nejhoršímu.
Líbilo by se založení specializovaného think tanku, v němž by měli významné slovo konstruktivně myslící senioři, protože jich se to týká, samozřejmě v kooperaci s odborníky všech důležitých profesí, s tím souvisejících.
