Hlavní obsah
Věda a historie

Krev na chodníku. Třináct sekund, které zničily iluzi o Americe. Jeffrey byl střelený přímo do úst

Foto: By S.Sgt. Albert R. Simpson. Department of Defense, Wikimedia Commons, volné dílo

Mladí Američané protestují proti válce před budovou Pentagonu v roce 1967

Každou noc tekly z televizních obrazovek do amerických obýváků potoky krve. Zatímco rodiny večeřely, moderátoři večerních zpráv monotónně recitovali statistiky: sto zabitých Vietkongů, dvacet pět padlých Američanů.

Článek

Válka ve Vietnamu byla první televizní válkou v dějinách – a brzy se měla přelít přímo z obrazovek na americké ulice.

Když Lyndon B. Johnson - LBJ poslal do jihovýchodní Asie půl milionu mladých mužů, věřil, že chrání svobodný svět. Místo toho rozpoutal domácí peklo. Generace, která měla stavět budoucnost, byla masově posílána do džungle umírat pro nejasný politický cíl. A když se tato mladá generace postavila na odpor, vlastní stát proti ní vytáhl se zbraní v ruce.

„Hey, hey, LBJ, how many kids did you kill today?“

Prezident v Bílém domě nemohl spát. Pod okny mu denně tisíce hrdel skandovaly: „Hey, hey, LBJ, how many kids did you kill today?“ (Hej, hej, LBJ, kolik dětí jsi dneska zabil?) Vláda byla přesvědčená, že takový hněv nemůže být poctivý. Určitě za tím musí být Moskva! Určitě je financuje čínské zlato!

Make love, not war! (Dělejte lásku, ne válku!)  – Všeobecný symbol a ústřední motto protestujících proti válce.

Zrodil se systém státního špehování. V roce 1967 vytvořila CIA tajnou Operaci CHAOS. V rozporu se zákony i vlastní ústavou sledovala přes 300 000 vlastních občanů. Tajní agenti infiltrovali univerzity, odposlouchávali telefony a lustrovali každého, kdo se odvážil říct slovo „mír“. FBI pod vedením psychoticky paranoidního J. Edgara Hoovera paralelně spouštěla operaci COINTELPRO – ničila lidem kariéry, šířila dezinformace a štvala aktivisty proti sobě.

Výsledek milionových tajných operací? Nula. Žádné komunistické spiknutí. Jen čistý, zoufalý odpor obyčejných lidí proti zbytečnému vraždění.

Třináct sekund

Nenávist a paranoia bublaly pod povrchem, až dosáhly bodu varu. Psal se 4. květen 1970. Na univerzitu Kent State v Ohiu dorazili příslušníci Národní gardy. Měli přilby, bajonety a nabité armádní pušky Garand M1. Proti nim stály stovky studentů protestujících proti invazi do Kambodže.

Bylo slunečné pondělní poledne. Někdo hodil kámen, někdo zakřičel heslo. A pak se 28 vojáků najednou otočilo. Během 13 sekund vypálili vojáci do davu neozbrojených dvacetiletých mladíků a dívek 67 ostrých nábojů.

1, 2, 3, 4, we don't want your fucking war! (1, 2, 3, 4, nechceme tvoji zkurvenou válku!) – Jeden z nejčastějších popěvků na velkých pochodech.

Prach se usadil a na trávníku zůstalo ležet nehybné tělo Allison Krauseové, která den předtím vložila vojákovi do hlavně pušky květinu. Ležel tam Jeffrey Miller, střelený přímo do úst. A leželi tam i ti, kteří jen šli z hodiny na oběd. Čtyři mrtví. Devět zraněných, z nichž jeden zůstal doživotně ochrnutý. Slzný plyn smíchaný s pachem střelného prachu a čerstvé krve se stal definitivním pomníkem americké protiválečné revolty.

Krvavý účet domácí fronty

Tragédie na Kent State nebyla izolovaným výstřelkem. O pouhé dva týdny později postřílela policie na černošské univerzitě Jackson State další dva studenty. V Chicagu v roce 1968 uspořádala policie doslovný hon na demonstranty i novináře – událost, kterou federální vyšetřovatelé později oficiálně označili jako „policejní vzpouru“.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz