Článek
Plán na změnu vzdělávání v naší zemi vypadal hezky. Vznikl dokument Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2030+ (https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030). Četl jsem ho celý. Popisuje, jak se změní vzdělávací systém, jak to bude s revizí rámcových vzdělávacích programů, přijímacích zkoušek, podporou škol a podobně. Určitě je to potřeba, svět se mění, požadavky na zaměstnance se mění, školství musí reagovat.
A nejdřív přišla tzv. malá revize, prý pozůstatek kdysi plánované revize komplexní. Týkala se informatiky, do škol se zavedla v plánovaných termínech a s plnou podporou. Školy to zvládly, ministerstvo taky. Šlo to, protože se chtělo. A co dál? Očekávaná velká revize?
V případě velké revize to už tak hladce nejde. Proč? Vždyť všichni víme, že změna způsobu výuky je nutná. Některé školy nečekaly a proměnily se samy. Pak ale naráží na přijímací zkoušky na střední školy, které staví spíš na tradičních modelech vzdělávání. Důvod sdělil v rozhovoru pro Právo náměstek ministra školství Jiří Nantl, krátce ho shrnu: změna se nesmí uspěchat, musíme pro ni získat podporu, až změna proběhne, začnou školy připravovat žáky vybavené potřebnými kompetencemi pro budování prosperující společnosti.
Cítím v tom trochu rozpor. Vy ne? Změnu potřebujeme a chceme, měla tu být dávno, ale nesmíme ji uspěchat, aby byla přijata. A co proto děláme? Co pro to dělá ministerstvo školství? Zaštítí třeba kampaň „Měníme osnovy“, která je sice skvělá, ale, kdo ji viděl? Ti přesvědčení učitelé či rodiče, kteří velkou revizi vyhlíží s nadšením? Proč videa z kampaně neběží v České televizi? Proč změnu vzdělávaní, i s důvody, proč je nutná, neprezentují odborníci z ministerstva masivně veřejnosti? Nebo bude ministerstvo přesvědčovat veřejnost tajně? Nebo někdo chce, aby zase vše vyšumělo, než dojde k realizaci, změny již nebudou aktuální a naplánuje se další, ještě větší revize?
A tu další, obrovskou revizi, už asi bude vymýšlet někdo úplně jiný. Začne se hezky od začátku, najdeme si svou vlastní, českou a jedinečnou cestu, protože máme jinou mentalitu, než lidé ze zemí s úspěšným školstvím, ze zemí bohatých a prosperujících. Místo přenesení dobré praxe budeme už zase vymýšlet kolo. Tak jako u přijímaček. Ale hlavní je zaměřit se na to, kde by se dalo na školství ušetřit.
