Článek
Možná si říkáte: „Aha, zase bude někdo rozebírat stávku učitelů.“ Ne, nebudu. V českém školství je neduhů či nešvarů až vředů mnohem více, nežli těch pár, kvůli kterým se školy možná na jeden den zavřou. Podívejme se tedy na některé z nich.
Dovolím si na začátek zmínit odklady školní docházky. V této oblasti opravdu naše republika vyniká, jsme absolutní špička, nikdo na nás nemá! Odklady nám jdou lépe než hokej či vaření piva, můžeme být pyšní? Děláme to my Češi, jako jediní v Evropě, opravdu dobře? Nebo je to nějaká švejkovina? Dlouhodobě u nás dostává odklad přes 20 % dětí, na druhé Slovensko máme náskok, ačkoliv i jejich 7 % je mimořádný výkon, ostatní státy Evropy nedosáhnou chudinky ani na 3 %. A věřte nevěřte, v některých zemích nejsou odklady vůbec možné! (https://eduzin.cz/wp/2023/04/03/petina-sestiletych-neni-zrala-na-prvni-tridu-odkladu-mame-nejvic-v-evrope/)
Odklady školní docházky stály Českou republiku už dost peněz. Za ta léta to budou miliardy, škoda, že pak nejsou v rozpočtu. Nehledal bych viníky masivních českých odkladů v rodičích, jednak využívají platných zákonných norem, tzn., že jim ty odklady někdo umožnil a ten samý někdo to nechává léta být ve stále stejném stavu. A pak mají někteří rodiče obavy či přímo strach, zdali to jejich děti ve škole zvládnou. Jde jim tedy o budoucí uplatnění jejich dětí, o školní výkon? Jsou ale děti motory, aby se hodnotily podle výkonu?
Kolegyně si nedávno přivezly zajímavou zkušenost ze stáže v Dánsku. Na žáky se v mimochodem velmi dobře hodnocené škole v Kodani nespěchalo, netlačilo. Některé děti se naučí číst a psát dokonce až ve třetí či čtvrté třídě! Tento handicap ale často dokáží během dalších ročníků dohnat a odchází na podobné střední školy, jako jejich vrstevníci. Navíc známky jsou do sedmé třídy imaginární pojem. No stres. Tak to by u nás nešlo! My bychom je vyselektovali jedna báseň.
A určitě jsou i rodiče, kteří jenom odsouvají školní starosti, možná z lenosti, pohodlnosti, ale i takovým to někdo umožnil. Ministerstvo školství nyní představilo několik variant, jak s odklady zatočí (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-stat-zvazuje-ze-zcela-zakaze-odklady-skolni-dochazky-239324), papír snese všechno, možná bych si vsadil, že se nestane nic, jako obvykle. K čemu pak ty odborníky máme.
A co ta selekce? Ta předčasná selekce, je to další rakovina českého školství? Názor odborníků je jasný: Předčasná selekce je špatně! Vyspělé země od ní dávno ustoupily! Nejvíce se děti rozvinou a naučí v heterogenních skupinách, zrušme selekci! (https://www.eduin.cz/clanky/reflex-viceleta-gymnazia-rusit-ci-nerusit/)
A co na to ministerstvo? Ve svém dokumentu Strategie 2030+ s odborníky rozhodně souhlasí, ale skutek opět utek! Přece i ministr má své voliče, dokonce i ministr Bek! A tak víceletá gymnázia a další výběrové školy vesele jako taková další česká anomálie fungují dál. Ano, jsou i v Německu a Rakousku, tam jsou nastaveny úplně jinak. Ale opět bych nevinil rodiče, že se snaží občas za každou cenu své děti třeba na víceleté gymnázium dostat. Co na tom, že se na některých učí jako před 30 ti lety, ale konečně budou mezi svými, mezi sobě rovnými, a jak krásně to zní, vyslovte to pomalu a zřetelně: víceleté gymnázium! Co na tom, že některé soukromé školy uměle vytváří heterogenní třídy, aby své žáky rozvinuly po všech stránkách. Co na tom, že počet inovativních a progresivních základních škol roste. Co na tom, že jedině ve společné škole může docházet k vytváření společných hodnot a pravidel. Pokud chceme zvyšovat onen výkon našich dětí, který často spočívá v nabiflování se extrémního množství informací, jinak přístupných na dvě kliknutí (Google apod.), pak jsou tyto školy správným řešením.
V Británii před pár lety smetli docela drsně nápad k návratu víceletých gymnázií do školského systému ze stolu (https://www.rodicevitani.cz/skolstvi/zahranicni-inspirace/napad-vratit-do-britskeho-vzdelavaciho-systemu-viceleta-gymnazia-narazil-na-skepsi-ze-vsech-stran-to-nemuze-fungovat/). Oživil totiž vzpomínky zlé doby nerovnosti a na takový nešvar – test s názvem 11+, který rozhodoval o přijetí či nepřijetí na gymnázium. Byl obrovským stresorem, bylo potřeba se na něj cíleně a samozřejmě za peníze připravovat, stejně jako na naše české přijímací zkoušky na střední školy, které obsahují záměrně chytáky a občas nesouzní s tím, co se mají naši žáci ve školách učit.
Ale i o tomto vředu našeho školství ministerstvo ví a na papíře je vše vyřešeno. Kolik generací ještě bude muset absolvovat přijímačky v současné podobě, než se systém změní? Občas z kuloárů zazní 2 roky. Fakt? Za 2 roky už budou přijímačky odpovídat tomu, co se dělá ve školách? Budou zaměřeny na kompetence a studijní předpoklady? Máme tomu věřit?
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ je pěkný dokument. Řada, zejména základních a mateřských škol se jím inspirovala, vzdělávají moderně. A jsou svědky oddalování změn, zmatků a nepřihlášení se ministra Beka k tomuto klíčovému plánu našeho školství. Nerozumím, proč tomu tak je. Ministerstvo a další odborníci i s ohledem na zahraniční zkušenosti se shodli na tom, jak by mělo naše školství fungovat. Přesto dopouští to dávno překonané výkonově či drilově zaměřené fungování mnoha škol. Propagace nutnosti změn je tristní, spíš než stát se za změny bijí miliardáři či velké firmy (www.menimeosnovy.cz apod.), řada rodičů ani neví, že volí pro své děti nemoderní školy.
Tentokrát ale neznalost neomlouvá. Jde o budoucí generace, dopřejme jim to nejlepší školství, ať se v životě uplatní a my máme na důchody! Šli byste k zubaři, který zuby neléčí, ale trhá, jako pře 30 ti lety? Dali byste své technologiemi nabité auto do servisu, jaké byli před 30 ti lety? A dáte své dítě do školy, která učí jako před 30 ti lety? Samozřejmě můžete, volba je na vás.
