Článek
Poblíž chodníku leželo nahé tělo mrtvé ženy, které bylo rozříznuté v pase přesně na dvě poloviny. Proč tak hrůzně skončil život dvaadvacetileté Elizabeth Shortové, je dodnes záhadou. Přestože vyšetřovatelé shromáždili více jak 150 podezřelých, ničeho se nedopátrali. Okolo vraždy tak vznikla legenda žijící si vlastním životem. Nešťastná dívka, která chtěla být herečkou, se tak paradoxně proslavila jako Černá Dahlia, a to až po své smrti.
Otec, který se vypařil
Elizabeth se narodila v Bostonu v Massachusetts v roce 1924 jako třetí z pěti dcer. Rodiče Cleo a Phoebe žili celkem spokojeným životem. Otec, bývalý mariňák, začal v roce 1928 podnikat. Vybudoval vlastní minigolfové hřiště, jenže o rok později přišel krach na newyorské burze a rodina přišla o veškeré finance i příjem.
Otec situaci těžce nesl a řešil ji dost zvláštním způsobem. Jednoho dne zkrátka zmizel. Jeho vůz byl nalezen zaparkovaný u mostu nad řekou, a tak byl případ rychle uzavřen jako sebevražda. Těch v té době nebylo zrovna málo.
Matka si našla práci jako prodavačka v knihkupectví, ale malá Elizabeth stále marodila. Sužovala ji bronchitida, později se přidaly těžké astmatické záchvaty, až nakonec musela podstoupit operaci plic. Lékaři proto rodině doporučili, aby se přestěhovali na jih Spojených států.
Na jih ale Elizabeth zamířila sama, a to vždy na zimu, kterou trávila u rodinných přátel na Floridě. To se opakovalo tři roky. Mladá dívka tam studovala, ale nezvládla druhý ročník střední školy.
V roce 1942 obdržela matka Phoebe nečekaný dopis. Byl od Clea, který se přiznal, že nespáchal sebevraždu a ve skutečnosti žije v Los Angeles, kde pracuje v přístavu. Pro chudou rodinu to byl naprostý šok, ale také příležitost, jak Elizabeth zajistit život v teplém klimatu. Proto se k otci, kterého neviděla od svých šesti let, jako osmnáctiletá přestěhovala.
Jenže život v Los Angeles nebyl pro mladou ženu vůbec příjemný. S otcem se neustále hádala a vydržela u něj žít jen rok. Mezitím si našla úřednickou práci na vojenské základně, kde se zamilovala do vojáka, ten ji ale zneužíval, proto od něj utekla až na Floridu.
V roce 1943 byla nachytána opilá v baru v Santa Barbaře a jelikož podle amerických zákonů nebyla ještě plnoletá, byla zatčena. Tato relativní drobnost dovedla později vyšetřovatele k rychlé identifikaci těla, jelikož Elizabeth musela zadat své otisky prstů do policejní databáze.
Na Floridě se poznala s Matthewem Gordonem, válečným letcem, který se zrovna připravoval na válečnou misi v jižní Asii. Pár se zasnoubil, jenže Gordon zahynul při nehodně 10. srpna 1945, tedy jen několik dní před koncem druhé světové války.
Brutální vražda s precizním provedením
Elizabeth se znovu vrátila na americký západ do Los Angeles. Tam pracovala jako servírka, ale pokoušela se prorazit v Hollywoodu jako herečka. Žádné významné role se však nedočkala. Její život byl brutálně ukončen v noci na 15. ledna 1947. Tehdy byla již pět dní sestrou pohřešovaná, nicméně různí svědci ji během této doby několikrát viděli pohybovat se v ulicích města, což naznačuje, že nebyla unesena.
Způsob vraždy doslova vykolejil i ty nejdrsnější vyšetřovatele. Elizabeth byla prakticky rozpůlena, avšak velmi precizně metodou odborně zvanou hemikorporektomie. Vyhřezlá střeva byla zastrčena pod spodní část ostatků. Na těle měla ještě několik řezných ran, přičemž na některých místech byla odkrojena část svalstva. Ženina tvář byla znetvořena řezy od rtů k uším, takzvaným glasgowským úsměvem.
Celé tělo bylo pečlivě umyté. Vrah tedy nezabíjel v parku, ale ostatky na místo přivezl. To naznačovaly stopy pneumatik u místa nálezu. Detektivové na mrtvole nalezli několik otisků prstů, ty se ale nikdy nepodařilo identifikovat. Další důkazy také k objevení pachatele nepomohly.
Nelidští reportéři
Ve stejný den zazvonil u matky zavražděné telefon. Byli to reportéři z jednoho losangeleského magazínu, kteří žene gratulovali s tím, že její dcera Elizabeth vyhrála soutěž krásy. Teprve poté, co z ní vylákali co nejvíce osobních informací ze života Elizabeth, odhalili pravdu. Šokované matce nabídli, že jí zařídí let a ubytování, aby byla k ruce detektivům. Jenže to byl další trik, aby ji mohli držet stranou od reportérů konkurenčního tisku.
K vraždě se přiznaly stovky lidí
Případ byl nejen v Los Angeles horlivě sledovaný. Ihned po činu bylo vyslýcháno několik podezřelých, avšak buď měli alibi nebo zkrátka bylo jasné, že nevraždili. Noviny o zavražděné chrlily jeden článek za druhým a pro nebožku se vžila přezdívka Černá Dhalia. To pro podobnost s herečkou Veronicou Lakeovou, která ztvárnila hlavní roli v tehdy populárním snímku Modrá Dhalia.
Žádná horká stopa se nikdy neobjevila. Do případu se zapojila i FBI. Agenti prověřovali snad všechny studenty místní lékařské fakulty, kteří by mohli mít chirurgické dovednosti, jež byly nutné k přeříznutí těla.
Nic ale nikam nevedlo. Chyběl motiv, chyběl vrah. Dodnes v databázi FBI zůstávají otisky z těla zavražděné a čekají na svého chladnokrevného majitele. Černá Dahlia se stala legendou, mezi lidmi začaly vznikat spiklenecké teorie o její smrti a za více jak tři čtvrtiny století se na různé policejní stanice po celých Státech už přišlo k vraždě přiznat již více jak pět stovek osob.
V roce 2017 některé zdroje uvedly, že detektiv a spisovatel Piu Eatwell vraha odhalil. Měl by jím být jakýsi poslíček. Žádný z vyšetřovacích orgánů však jeho tezi nepotvrdil.
