Hlavní obsah

Pomníček čtyř chlapců u Slatiňan připomíná poválečnou tragédii. Děti roztrhal minometný granát

Foto: Wikimedia Commons/volná licence

Ilustrační foto

Po konci druhé světové války byla na celém našem území roztroušena nevybuchlá munice. Ustupující německá armáda ji odhazovala jako zátěž. Při neodborné manipulaci, kterou bohužel často provázela obyčejná dětská zvědavost, způsobila spoustu tragédií.

Článek
Zde ztratily životy - zrádnou válečnou zbraní - 17.II.1946 - 4 nevinné děti - Zdeněk Blažek - Alexej Suchorukov - Josef a Otto - Švadlenka

Nenápadný pomník čtyř mladých kluků turista snadno přehlédne. Najdeme ho u asfaltové lesní cesty, která vede od rybníku Perný ve směru k hájence u Smrkova Týnce pod Zabitým kopcem poblíž Slatiňan v Pardubickém kraji. Vypráví příběh šílené tragédie, kterých se ale ve své době po celé naší republice odehrálo mnoho; měsíce po skončení druhé světové války se nesly ve znamení euforie a nadšení, ale také jisté neopatrnosti, která právě s onou euforií souvisela.

Foto: Robert Koblížek, s laskavým svolením

Pomník dávné a tragické události, jakých se na našem území bohužel stalo mnoho…

Opuštěná vojenská technika, poházená výstroj, auta, která zůstala ponechána osudu, to vše tu zůstalo nejen po poražené hitlerovské armádě. Jistě si mnozí vybaví scény z filmu Obecná škola, kde se parta kluků schází v obrněném vozidle: sesypávání střelného prachu z nábojů, po zemi „jedoucí“ raketa a odpálení pancerfaustu panem Součkem (skupina Á k zemi!). Jenže realita byla daleko horší než záběry z filmové komedie - i když naprosto přesně vystihují, jak se tehdy s municí běžně zacházelo.

Lidé mnohdy odpálili vše co našli, někdy z toho vyvázli bez úhony, jindy však došlo k fatálním zraněním. Děti byly zvědavé, chyběl jim pud sebezáchovy, munici rozbíjely nebo s ní jinak nebezpečně manipulovaly. Podobná situace nastala i v okolí města Slatiňany, které se nachází kousek od Chrudimi. Půvabné městečko se pyšní slavným hřebčínem, zámkem a krásným okolím. Jenže se tu po válce seběhla řada nešťastných událostí, které bohužel vyvrcholily hrůznou smrtí čtyř dětí.

Foto: marv1N/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Zámecké parkové průčelí se sochou koně

Po skončení světového konfliktu se ve městě a okolí nacházelo velké množství opuštěné válečné munice. Uvědomělí občané chodili upozorňovat příslušné úřady a nově vzniklé poválečné orgány, že tam nebo tamhle leží kus nebo celá bedna zbraní či granátů. Bylo rozhodnuto shromáždit sesbíranou munici i se střelivem na „bezpečném“ místě. Rizikový náklad putoval vlakem do bývalého kamenolomu k likvidaci (zasypání).

„Přes opakovaná veřejná upozornění a varování o tom, jaké nebezpečí hrozí nálezci při jakékoliv manipulaci s ní, bylo bohužel zaznamenáno několik smrtelných úrazů. Mladí chlapci toto riziko podceňovali v touze po hrdinství či zvídavosti.“ uvádí Robert Koblížek na webu slatinak.cz. Bývalý kamenolom na Podhůře, kam byla munice svážena, se však jako místo úkrytu nebezpečného materiálu neosvědčil - ještě v roce 1945 se stal obětí detonace šestnáctiletý Ladislav Dušek.

Foto: Petr1888/Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Smrkový Týnec

Neštěstí mladého muže zavdalo podnět k přemístění beden s municí na tehdejší střelnici poblíž Tyrolského domku, kam byly schránky odvezeny k likvidaci. Munice byla složena v dřevěných masivních bednách v lese, ale jak to tak u nás bývá, neunikla pozornosti občanů. Bedny byly otevřeny a lidé si zbraně kus po kusu rozebírali a odnášeli pryč. Právě tato lokalita se stala dějištěm obrovské tragédie, která si vyžádala životy čtyř dětí ve věku od 10-16 let.

Chlapci dnes odpočívají na hřbitově v Licibořicích. Co se vlastně 17.2.1946 v lese u Smrkova Týnce stalo?

Foto: Wikimedia Commons/volná licence

Ilustrační foto

Zvědavé děti přebíraly obsah beden a různě si „hrály“ na vojáky. Nebezpečná zábava skončila obrovským výbuchem, který přilákal lidi z celého širokého okolí. Když se seběhli na místo tragédie, zjevil se jim výjev, na který nikdy nikdo z přítomných nezapomněl. „Smrt chlapců otřásla svědomím občanů regionu a rodiče prožívali psychické trauma. Jejich další život byl naplněn žalem a zoufalstvím nad krutou ztrátou svých synů.“ zní citace z výpovědi pamětníků.

Z výpovědí očitých svědků, a také z vyprávění bratra jedné z obětí, se podařilo poskládat děj celého otřesného neštěstí. Parta asi deseti chlapců ze Smrkového Týnce a Rabštejnské Lhoty začala rozebírat různé části munice a zbraní. Kluci vysypávali patrony, vybírali ocelové kuličky, když jim padl do rukou minometný granát.

Foto: Ben Skála/Creative Commons Attribution 2.5

Kostel v Licibořicích

Zajásali, převraceli zbraň v rukou a rozhodli se, že granát demontují, když náhle došlo k ohlušující explozi. Dva chlapci, bratři Josef a Otto, utrpěli devastující zranění, byli doslova roztrháni na kusy; třetí kluk při výbuchu odlétl, zasáhly ho střepiny a na místě zemřel.

Čtvrtá oběť, Alexander Suchorukov, stál v době detonace za stromem a nezdálo se, že by byl zraněn - měl jen drobnou oděrku na obličeji. Jenže nikdo nevěděl, že jeho zranění je ve skutečnosti smrtelné. Když ho převezli do nemocnice, Alexej náhle zemřel - drobná střepina mu totiž vlétla pod okem do hlavy a prorazila lebku. Další dva chlapci byli těžce zraněni, ale přežili. Ve skupině dětí byl malý kluk, který si v té době hrál s jiným granátem na silnici. Jak byl sehnutý, výbuch ho minul.

Foto: Wikimedia Commons/volná licence

.................................

Hoch však zemřel za rok na zažívací potíže. Přejedl se vejci. Pamětníci to označili jako: „Smrt z promeškání“ - tvrdili, že si ho jednoduše osud našel. Velice zvláštní a srdceryvná věc. Za čtyři dny se konal za široké účasti lidí z celého okolí pohřeb mrtvých chlapců. Školní děti byly po této tragédii každý měsíc náležitě poučovány, jak se zachovat v případě nálezu nevybuchlé a odhozené munice. Přes všechna varování se ještě v okolí Slatiňan pár neblahých neštěstí stalo.

Hlavně rok 1948 přinesl dvě hrozivé události, které souvisely s nálezy těchto zbraní. Zaměstnanec hřebčína našel na pastvině granát, který při neodborném zacházení s největší pravděpodobností odjistil. Následný výbuch nebohého Josefa Habarta doslova rozmetal po celé ploše rozlehlé louky. V témže roce v květnu přišel o oko žák střední školy, když byl zasažen střepinou dalšího granátu.

Foto: Petr Kadlec/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Hřebčín Slatiňany

„Jak z těchto případů vyplývá, mají první poválečné roky na svědomí mnoho lidských životů a zranění - a to do doby, než byla tato skrytá hrozba z války alespoň minimalizována. S nevybuchlou municí se můžeme stále ještě setkat dodnes, ale její nálezy ve větším měřítku jsou již velmi ojedinělé,“ zmiňuje web města.

V naší zemi nalezneme spoustu takových pomníčků. Pokud vás kroky zavedou do okolí Slatiňan, můžete se u památníku čtyř mrtvých chlapců zastavit. Jejich příběh nebyl v poválečných letech zdaleka ojedinělý. A jak glosuje jeden z hledačů „pokladů“, který minometný granát z druhé světové války našel u Nových Mlýnů v roce 2014, nevybuchlá munice může být problém i v dnešní době:

Teplo, slunce, včelky, nábojnice, mince, střepiny a minometný granát. Velmi, velmi opatrně jsem ho obnažil. Pyrotechnik nasadil rukavice, lapl granát za vocas a už byl na autě. Říkal, že pár hledačů takhle přišlo o život. V té špici je otvor cca 10mm, v otvoru je membrána s aktivátorem, spouštěčem. Tvrdil, že stačí zatlačit o 2mm a bum. Pokud nedojde k porušení té přední části, je to ok a nemělo by se nic stát. Každopádně je dobře, když se takový nález nahlásí, můžete tím někomu zachránit život (vyčistíte les).
Foto: Wikimedia Commons/volná licence

..................................................................

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz