Krásnoočko Lee Van Cleef: slavný westernový herec byl válečným hrdinou a přežil těžkou autonehodu

Po boku svých slavnějších kolegů se Lee Van Cleef objevil hlavně ve dvou dnes již legendárních spaghetti westernech. A předvedl tam výkon, který dle mnohých kritiků i diváků zastínil i hlavní hvězdy. Pro pár dolarů navíc (1965) režiséra Sergia Leoneho je dnes naprostým kultem a vypráví světoznámý příběh o lovci lidí, Muži beze jména (Clint Eastwood), který je na stopě psychopatickému vrahovi. El India (ten s kapesními hodinkami) fenomenálně ztvárnil Gian Maria Volonté, Van Cleef měl roli plukovníka Douglase Mortimera, Muže v černém.

Tento film právem vstoupil mezi perly westernového žánru, svůj podíl na tom má samozřejmě i geniální hudba Ennia Morriconeho a úžasný výběr lokací. Druhý western, který Van Cleefa proslavil nejvíce, je neméně známý - Hodný, zlý a ošklivý (1966), kterým vyvrcholí filmy z tzv. „dolarové trilogie“ (ještě mezi ně patří Pro hrst dolarů). V tomto westernu Lee Van Cleef pro změnu ztvárnil Zlého (Ošklivý byl Eli Wallach a Hodný opět Clint Eastwood). Notoricky známý děj vypráví osud trojice pistolníků, kteří se utkají o obrovský zlatý poklad. Každý z nich zná jen část tajemství a tak musí proti vlastní vůli spolupracovat. Zlý Setenza, zvaný Krásnoočko byl filmovým majstrštykem Lee Van Cleefa.

Ale nejen „dolarové filmy“, skvělých rolí má tento zvláštní herec na svém kontě více. Jeho filmografie je pestrá, objevil se ve 170 projektech s kolísavou úrovní kvality. Nic to nemění na tom, že byl v každém filmu naprosto nepřehlédnutelný. Hlavně jeho oči a ostře řezaná tvář. „Mám štěstí, že jsem se narodil s „korálkovýma“ očima,“ smál se Lee Van Cleef častým dotazům na barvu jeho očí. Ta je totiž mírně řečeno nepostižitelná - v každém filmu mají trochu jiný odstín. Dáno je to prý úhlem a jasností dopadajícího světla i materiálu, který se k natáčení používal.

Ve vojenské knížce měl totiž Lee Van Cleef zcela jasně uvedeno - barva očí: hnědá. S vojenstvím souvisí slavná kapitola jeho života - v době druhé světové války se stal velkým hrdinou. Ale nebylo to vždy zalité sluncem. Sláva si vybrala svou daň, Van Cleef propadl alkoholu, rozpadlo se mu manželství, prošel si peklem těžkého zranění, přišel o prst. Jaký je příběh legendárního čahouna s planoucím pohledem a s kolty proklatě nízko?

Lee Van Cleef a jeho život.

Lee Van Cleef měl velice zajímavé dětství. Na rozdíl od mnoha jeho hvězdných kolegů ho totiž nikdo netýral, nebil, nešikanoval, dosaďte si sami. Neměl žádná traumata ani šrámy. Měli se totiž všichni prostě a jednoduše rádi. Svérázný tatínek byl Holanďan, hrdina první světové války, ve které prošel všechna bojiště Evropy, aby pak ze všeho toho poválečného zmaru znechucený Clarence LeRoyi Van Cleef emigroval do Ameriky, kde se usadil a živil se jako bankovní úředník, později lékárník. Matka Marion Lavinia Van Fleet (to není překlep, opravdu měli podobná příjmení) měla také holandský původ, ale narodila se v USA.

Tato klavíristka a zpěvačka byla rázná a veselá žena a když se Lee 9. ledna 1925 narodil v Somerville v New Jersey jako Clarence Leroy Van Cleef Jr., při porodních bolestech si ulevovala zpěvem, který byl slyšet po celém křídle místní nemocnice. Otec na svou válečnou kariéru nezapomínal, často bral kluka do přírody, kde mu předváděl různé finty - maskování, plížení, v deseti letech mu dal do ruky pistoli a naučil ho střílet. „Můj táta si přehrával v hlavě všechny možné bitvy, které prošel. Často zapomněl, že tam stojím a dívám se na něj s otevřenou pusou. Dělal to jako děti, když si hrají na vojáky: lítal od stromu ke stromu, přepadával imaginární nepřátele, dostal se do úplného rauše. Pak se z toho zase vynořil. Tuhle představivost mám po něm,“ glosoval osobu svého tatínka Lee Van Cleef.

Lee se dobře učil, absolvoval střední školu a v září 1942 vstoupil do námořnictva Spojených států. Po výcviku byl přidělen k tzv. pronásledovači ponorek (pronásledovatel, malé námořní plavidlo určené k protiponorkovému boji) a dostal se na slavnou minolovku USS Incredible jako obsluha sonaru. S touto lodí brázdil Van Cleef celý válečný svět. Byl v Karibiku, ve Středozemním a Čínském moři, zúčastil se operace Dragoon (vylodění v jižní Francii), v květnu 1945 se Incredible přesunula do Černého moře, kde plnila rozsáhlé tajné vojenské úkoly, přičemž její základnou se stal Sevastopol na Krymu. Pak byla minolovka převelena na misi leteckých záchranných hlídek, aby se vrátila do Evropy a na konci války zakotvila v Palermu.

Lee Van Cleef dosáhl hodnosti SO1 (Sonarman First Class) a získal Nášivku minolovky (velice prestižní vojenské ocenění). Když ho v roce 1946 propouštěli s mnoha poctami z armády, při chůzi chrastil, jak se u nás říká. Van Cleef byl „dekorovanej“ opravdu plejádou vyznamenání a medailí. Jen namátkou - Bronzová hvězda, Medaile za dobré chování, Medaile za evropsko-africko-blízkovýchodní kampaň, Asijsko-pacifická medaile, Medaile za americkou vojenskou statečnost nebo Medaile za vítězství ve druhé světové válce. Když byl ve slavnostní uniformě, mohly na něm ženy oči nechat. Není divu!

Ještě během války se Lee oženil se svou láskou ze střední školy. Patsy Ruth Kahler si vzal desátého prosince 1943, den před tím, než byl poprvé poslán na moře. Válečná manželství nemívají dlouhého trvání, to se ale v případě tohoto páru nepotvrdilo. Alespoň prozatím. Po válce se s Patsy usadili v divočině. V Maine si koupili obrovské území plné divoké přírody, kde začal Van Cleef provozovat loveckou a rybářskou turistiku. Měli velký ranč a Lee Van Cleef dokonce po večerech ještě vedl účetnictví. Nebylo divu, zatím se žádná herecká kariéra nerýsovala, rychle po sobě se Van Cleefovým narodily dvě děti - Alan a Deborah, všichni chtěli jíst a Lee neměl peníze.

Nechal se zaměstnat v továrně, kde makal jako dělník. Van Cleef si (podobně jako jeho matka) při těžké práci zpíval, až mu jeho spolupracovník řekl, že by mohl udělat kariéru. Měl sytý a krásný baryton a byl obdařen absolutním sluchem. Nechal se najmout jako zpěvák do skupiny Clinton a odjel s kapelou na turné. Pak objevil divadlo a už to šlo jedno s druhým. Zůstal v New Yorku, přestěhoval rodinu a získal roli ve hře Mister Roberts, se kterou objel celé státy. A při jedné repríze seděl v hledišti producent připravovaného westernu V pravé poledne. Ten si vysokého muže po představení zavolal a nabídl mu roli. Van Cleef se ve slavném westernu mihl, ale zanechal nesmazatelný dojem.

Role v kultovním filmu mohla být daleko větší, jenže to ztroskotalo na jeho nosu. „Nech si upravit ten nos. Jdi k nějakému chirurgovi, ať ti tu špičku nějak naplácne. Vypadáš hrozně krutě, je to hrozivé!“ říkal mu Kramer. Van Cleef odmítl a místo něj hrál Lloyd Bridges. Přesto stačilo málo a poněkud děsivého muže s ocelovýma očima si všimli i ostatní režiséři. Pak už to šlo jako po másle. Někdy točil až čtyři filmy ročně. Van Cleef vždy hrál stejný druh postavy: mazaný, tajemný, chladnokrevný a vypočítavý pistolník. Z filmografie Lee Van Cleefa není možné vypíchnout nějaký populární film (kromě výše zmíněných dvou), protože každému fanouškovi se líbí v nějakém jiném.

Tak jen namátkou: Utajené Kansas City, Tumbleweed, The Lawless Breed, Arena, Desperado, Fort Laramie, Cikánský kolt, Nahá ulice, The Big Combo, Muž bez hvězdy, Pocta zločinci, Šerifská hvězda, The Lonely Man, Joe Dakota, Mladí lvi, Bravados, Jak byl dobyt Západ, Muž, který zastřelil Liberty Vallance, Velká přestřelka, Muž proti muži, Dny hněvu, Mimo zákon, El Condor, Boží zbraň, Výbušnina, Žoldáci strachu, Útěk z New Yorku… Kompletní filmografii Lee Van Cleefa si můžete vyhledat například na CSFD. Kariéru ale musel v roce 1958 přerušit a vypadalo to, že navždy.

Na podzim roku 1958 dotočil Lee Van Cleef film Ride Lonesome. Do rodiny po Alanovi a Deborah přibyl syn David, děti i manželka ho často doprovázely na natáčení, kde učil ty starší jezdit na koni, což sám bravurně ovládal. Když jeli z natáčení domů, ztratil kontrolu nad vozidlem a čelně se srazil s jiným autem.

Děti vyvázly s pár odřeninami, manželka zázrakem neměla ani škrábnutí, zato Van Cleef autonehodu odnesl s plnou parádou - v sešrotované kabině starého Fordu zůstal zaklíněný s dvojnásobnou frakturou levé paže, zlomenou stehenní kostí a roztříštěnou čéškou v levé noze. Když ho vystříhali a dostali do nemocnice, lékaři nad Van Cleefem zlomili hůl: „Pravděpodobně už nikdy nebudete chodit.“

Pak tento verdikt upravili: „Pravděpodobně nebudete nikdy pořádně chodit!“ čili bez kulhání. Herec, který trávil většinu života v sedle, se rozplakal. A kousl se. „Chtěl jsem jim ukázat, že nejsem žádný slaboch. Dřel jsem na sobě, ve strašných bolestech jsem rehabilitoval a bylo to. Vítězství ducha nad hmotou! Už mi chybí špička prostředníčku, vidíte, to jsem dělal Deborah domeček pro panenky a dopadlo to takhle. Ale nohu nebo ruku si vzít nenechám. A nenechal!“ řekl v rozhovoru pro filmový magazín z roku 1960 Lee Van Cleef. Chodil, mohl jezdit na koni, mohl natáčet, v době jeho rekonvalescence vznikly nejslavnější filmy. Jenže…

Nehodu měl stále před očima. „Mohl jsem je všechny zabít!“ hořekoval pořád dokola. Zdály se mu strašné sny, tělo měl pořád bolavé, bál se řídit. Lee Van Cleef byl téměř abstinent, nepil jako jiní herci své doby. Ale začal. Chlastal tak hrozně, že dělal hrozné věci. „Van Cleef přepíjel následky té nehody. Až se propil k alkoholismu,“ nechal se slyšet Gian Maria Volonté. Manželství s Patsy skončilo po patnácti letech, protože manželka odmítala tolerovat jeho neustálé opilecké výstřelky. Jednou kupříkladu přišel domů nahý v doprovodu policejní hlídky, prohrál v kartách rodinný dům nebo si vydržoval prostitutku.

Dokonce se opil tak strašně, že se rozhodl seknout s natáčením úplně, ve studiu roztrhal smlouvu, zfackoval producenta a další rok se živil jako malíř pokojů. Patsy se mu snažila domlouvat, protože ho nepoznávala. Vždy milující a hodný manžel a otec se pod vlivem alkoholu měnil v naprosté zvíře. Rozvod proběhl tiše a Van Cleef se po odchodu manželky zamiloval do Joan Miller. V roce 1960 se vzali. Pil pak spíše potají, odjížděl o pauzách mezi filmy do svého srubu v Maine, kde třeba pět dní v kuse chlastal. A pak byl dva tři měsíce čistý.

S Joan adoptovali malou holčičku, Denisu. Ale Van Cleef nevydržel, hádali se a v roce 1975 se s Joan rozvedl. A oženil se do třetice. O rok později se jeho třetí a poslední manželkou stala Barbara Hevelone, koncertní pianistka. Byl šťastný, alkohol držel na pomyslné uzdě, jenže ho začalo zrazovat zdraví.

Dosud velice vitální herec, který měl vlastně jen ona zranění z autonehody, začal v sedmdesátých letech trpět arytmií. Lékaři ho vyšetřili a zjistili poruchu srdeční chlopně. Aktivní kuřák dýmky, kterou měl zapálenou snad od rána do večera (a je k vidění v mnoha jeho filmech) si také všiml změny hlasu. Následovalo další kolečko vyšetření, aby se v osmdesátých letech přidala další diagnóza - rakovinové změny na hrtanu. Bohužel. Ale Van Cleef trpěl spíše „na srdce“, musel mu být voperován kardiostimulátor, se kterým žil asi pět let, přičemž onu rakovinu nijak neřešil. Kouřil dál.

A zhoubná nemoc nebyla příčinou jeho smrti - tou bylo srdce. „To moje nešťastný srdce mě jednou zabije,“ stěžoval si Lee Van Cleef s rukou na hrudi kolegům, když natočil nějaký náročný kousek. A zabilo. 16. prosince 1989, několik týdnů před jeho 65. narozeninami, dostihla „muže s neuvěřitelnýma očima“ srdeční choroba, když zkolaboval ve svém domě v Oxnardu v Kalifornii. Byl převezen do nemocnice St. John's Hospital, kde zemřel. Rakovina hrdla byla uvedena jako sekundární příčina úmrtí. Byl pohřben na hřbitově Forest Lawn Cemetery v Hollywood Hills v Kalifornii.

Herec stovek rolí prožil naplněný život, i když na dnešní poměry docela krátký. Jeho filmy jsou stále reprízovány a slavné westerny snad nikdy nezestárnou. A s nimi ani jeden z nejvýraznějších filmových padouchů všech dob, což ostatně sám Lee Van Cleef s oblibou tvrdil. Jeho slovy můžeme toto vyprávění zakončit:

Zpracováno podle:Lee Van Cleef - The Spaghetti Western Database, Lee Van Cleef - Wikipedia, Lee Van Cleef, za pár dolarů více | Ultimate Pop Culture Wiki | Fandom, Lee Van Cleef | Historica Wiki | Fandom, Lee Van Cleef | Biografie | ČSFD.cz