Článek
Průzkumná loď RV Petrel (Buřňák) slouží hlavně pro expedice, které mají za cíl zmapovat faunu a flóru mořských ostrovů a pobřeží. Také hledá vraky. RV Petrel pluje pod anglickou vlajkou, původně patřila Norsku a její zařazení bylo hlubinná pobřežní inspekční loď. V roce 2016 krásné plavidlo zakoupil Paul Allen, výzkumník, který se specializuje na hledání vraků lodí po celém světě. Mezi roky 2017-2020 našel bezmála dvacet potopených lodí, které byly považovány za již úplně ztracené.

Průzkumná loď Buřňák
17. března 2018 se na palubě Buřňáka rozpípal výstražný signál - pulsy sonaru upozornily výzkumnou posádku na anomálii, která se nacházela poblíž Šalamounových ostrovů v jižním Tichém oceánu. V hloubce 4 200 metrů pod hladinou moře byl konečně po 76 letech nalezen USS Juneau. Lehký protiletadlový křižník třídy Altanta byl potopen japonskou ponorkou I-26 v první námořní bitvě o Guadalcanal. Na jeho palubě vyhasly životy 687 mužů.
Paul Allen vyslal k vraku podvodní vozidlo R/V Petrel, které pomocí bočního sonaru potvrdilo, že se skutečně jedná o USS Juneau. Záběry a videa rozlomené lodi pokryté vším možným mořským porostem vzniklo z dálkově ovládané bezpilotní miniponorky. A nález vraku USS Juneau také vzkřísil tragédii pěti bratrů Sullivanových, kteří na palubě lodi zemřeli všichni společně. Skutečně děsivá událost se vepsala nesmazatelným písmem nejen do válečných dějin, ale také do dějin jedné úplně obyčejné rodiny, která v mžiku přišla o pět dospělých synů.

Juneau v roce 1942
Příběh bratrů Sullivanových začal ve Waterloo v Iowě, kde se do rodiny železničáře Thomase a švadleny Allety postupem doby narodilo šest dětí. George (*1914), Francis „Frank“ (*1916), Joseph „Joe“ (*1918), Madison „Matt“ (*1919), Albert „Al“ (*1922) - a mezi pěti bratry se v roce 1917 „vynořila“ holčička Genevieve. Pět kluků dělalo rodičům samou radost, rostli ve velké a silné muže a drželi při sobě až nevšedně. „Neudělali bez sebe ani krok,“ hlásala pak matka Alleta, kterou americká armáda po tragédii vyzvala, aby se stala jakýmsi mluvčím rodin, jejichž členové padli ve válce.
Když vypukla druhá světová válka, narukoval Genevievin snoubenec William „Bill“ Ball do armády. Bill padl při útoku na Pearl Harbor během služby na USS Arizona. Sullivanovi utěšovali zdrcenou sestru, která málem zešílela a žádala bratry, aby Billa pomstili. „Rozhodli se z hodiny na hodinu,“ říkala Alleta. Al zanechal doma manželku Katherine a syna Jimmyho, Joe políbil snoubenku Margaret Jaros (pocházela z Čech, Markéta Jarošová), Matt objal přítelkyni Beatrice a všech pět bratrů Sullivanových společně a dobrovolně narukovalo do amerického námořnictva. To po pěti statných chlapech sáhlo s radostí, ale bratři měli podmínku: „Budeme sloužit společně“.

Propagační plakát americké armády, který využíval tragédie bratrů
George a Frank sloužili u námořnictva již dříve, znali pravidla a věděli, že kolem společné služby členů jedné rodiny panuje velký zmatek. V polovině roku 1942 vyhlásilo námořnictvo „politiku oddělování sourozenců“ po několika rodinných tragédiích, kdy zahynuli třeba dva bratři z jedné jednotky, ale tento rozkaz nebyl „na papíře“ a nebyl striktně vynucován.
„Úřad se domnívá, že je v zájmu rodiny, aby bratři nebyli v době války umístěni na stejnou loď, protože ztráta takové lodi může mít za následek ztrátu dvou nebo více členů rodiny, čemuž by se dalo zabránit, kdyby byli bratři rozděleni. Příkladem toho byla ztráta tří bratrů na USS Arizona v Pearl Harboru 7. prosince 1941. S ohledem na výše uvedené nebudou velící důstojníci předávat žádosti o to, aby bratři sloužili na stejné lodi nebo na stejné stanici.“ zní výňatek z bulletinu Úřadu pro námořní personální informace z roku 1942 (více informací pod textem).

Památník potopené lodi
Všech pět bratrů tedy bylo přiděleno do služby na lehkém křižníku USS Juneau. Loď se účastnila řady námořních střetnutí během tažení na Guadalcanal, které začalo v srpnu 1942. Kluci Sullivanovi získali na lodi velkou prestiž, byli opravdu stateční a dobří vojáci. George obsluhoval děla, Frank se stal kormidelníkem, Joe, Al a Matt byli námořníky druhé třídy. 13. listopadu 1942 vypukla námořní bitva o Guadalcanal. Juneau utrpěl zásah torpédem z japonského torpédoborce Amatsukaze. Americká loď měla zlomený kýl a musela odstoupit z bojů. Jenže když Juneau později toho dne pomalu a nakloněný plul na spojeneckou základnu k opravám (nebo k likvidaci, byl těžce poškozen, „zmrzačen“, jak se říká), všimla si ponorka I-26 ochromeného křižníku USS San Francisco.
Vystřelila na něj dvě torpéda, ale do cesty jim „vplul“ už beztak těžce poškozený Juneau. Jedno z torpéd japonské ponorky dokonalo dílo zkázy. Loď byla roztržena vejpůl, vybuchla, změnila se v obrovskou ohnivou kouli a rychle se potopila. Zděšená posádka křižníku USS Helena, který velel flotile „zraněných“ lodí, s výkřiky upozorňovala velícího důstojníka, aby rychle začal „sakra něco dělat, vždyť tam chlapi plavou a jsou živí!“ Jenže Hoover, jak se velící jmenoval, se bál zůstávat déle v dosahu japonských ponorek. Nařídil proto, aby Helena signalizovala nouzové signály pro blízky bombardér B-17.

USS The Sullivans (DDG-68), torpédoborec s řízenými střelami třídy Arleigh Burke, v roce 2002 - jedna z lodí pojmenovaná po bratrech
„Ve skutečnosti přibližně 100 členů posádky Juneaua přežilo torpédový útok a potopení své lodi a zůstalo ve vodě. Posádka bombardéru B-17, pod rozkazem neporušovat rádiový klid, nepředala zprávu o hledání přeživších na své velitelství, dokud nepřistála o několik hodin později. Zpráva posádky o poloze možných přeživších byla smíchána s dalšími probíhajícími papírovými akcemi a zůstala několik dní bez povšimnutí. Až několik dní po potopení lodi si personál velitelství uvědomil, že záchranná operace nebyla nikdy zahájena, a opožděně nařídil letadlům, aby začala prohledávat oblast. Mezitím byli přeživší z Juneau, z nichž mnozí byli vážně zraněni, vystaveni přírodním živlům, hladu, žízni a opakovaným útokům žraloků.“ zmiňují prameny muzea amerického námořnictva. Děsivé.
Mezi ztracenými bylo i pět bratrů Sullivanových. Dva šli ke dnu s lodí okamžitě, dva přežili na širém moři, ale zemřeli ve vodě. Podle svědectví přeživších pátý bratr, pravděpodobně George, přežil potopení také, ale utrpěl vážné zranění. Nemohl se udržet na hladině, jeden z jeho kamarádů ho tudíž držel několik dní na provizorním voru. Námořník si nebyl jist, který ze Sullivanových to byl, protože muž měl ohořelý obličej a kvůli spálenému hrdlu nemohl zřetelně mluvit. Pak Sullivan začal trpět deliriem, blouznil, šílel, křičel a vrhl se do moře, které se nad ním zavřelo. Všech pět sourozenců bylo pryč.

Franklin D. Roosevelt
Nezměrná tragédie jedné rodiny zasáhla snad všechny důstojníky i námořníky. A nikdo se neměl k tomu oznámit tento hrůzný fakt rodičům. Bylo to ještě složitější v tom, že bezpečnostní předpisy vyžadovaly neprozradit ztrátu Juneau (či jiných lodí), protože se přísně dbalo na to, aby se informace nedostaly do rukou nepříteli. Sullivanovi doma v Iowě byli tedy odkázáni jen na dopisy od synů. Listy přicházely přesně jako hodinky, pak pošta jednoho dne přestala chodit úplně. „Bylo nám to jasné, ale nemluvili jsme o tom. Přiznat to naplno znamenalo, že se to stane faktem. Můj manžel říkal, že se to určitě zpozdilo, ale mně a Gene to bylo jasné. Pět mužů vám píše a pak najednou přestane? Kdyby jeden, dva… Tohle bylo jasné,“ plakala Alleta.
Ta v lednu 1943 napsala Úřadu pro námořní personál s otázkou: „Kde jsou moji synové?“ O smrti pěti bratrů naráz se dozvěděl i prezident Franklin D. Roosevelt. Napsal Sullivanovým osobní dopis, ve kterém připustil, že jejich synové jsou „nezvěstní v boji“, ale nepotvrdil jejich smrt. To se stalo až 12. ledna 1943. Byla to scéna, při které by puklo žalem srdce snad každé matce a otci. Thomas se ráno vypravoval do práce, oblékl si kabát, vyšel z domu, když si všiml, že poblíž zastavilo auto. Tři muži v uniformách se pomalu a neochotně blížili k utrápenému muži v zimníku a klobouku. Lékař a dva důstojníci, tak se představili.

Zdrcený otec jen poslouchal, že všichni jeho synové jsou po smrti…
„Vy jste pan Sullivan. Mám pro vás nějaké zprávy o vašich chlapcích,“ mluvil tiše důstojník. Thomas smekl klobouk a řekl jen jedno slovo: „Který?“ „Je mi to líto,“ šeptal pohnutě námořník, „Všech pět…“
„Bojovní bratři Sullivanové“ se stali národními hrdiny. Prezident Roosevelt poslal jejich rodičům kondolenční dopis. Papež Pius XII. poslal stříbrnou náboženskou medaili a růženec se svým poselstvím lítosti. Senát a Sněmovna reprezentantů státu Iowa přijaly formální usnesení o uctění památky bratrů Sullivanových. Tom a Alleta cestovali po celých Státech, propagovali válečné dluhopisy, vyprávěli o svých synech a stali se doslovnými „národními truchlícími rodiči“. Námořnictvo pojmenovalo na počest pěti padlých bratrů dva torpédoborce - oba nesou jméno USS The Sullivans. Na první lodi sloužil syn Ala Sullivana a pokřtila ji jeho babička. Druhá loď byla pokřtěna Alovou vnučkou Kelly Ann Loughren.
Jako přímý důsledek smrti Sullivanových (a nejen jich, zemřeli i další čtyři bratři na jiné lodi) přijalo ministerstvo války tzv. Sole Survivor neboli zvláštní zásady odloučení pro přeživší. Popisují soubor předpisů v armádě Spojených států, které jsou navrženy tak, aby chránily členy rodiny před odvodem v době míru nebo války, pokud již ztratili členy rodiny v době vojenské služby. Tyto zásady jsou v platnosti od roku 1948.

Jmenný seznam mrtvých námořníků i se Sullivanovými
Mottem památky bratrů Sullivanových je Držíme při sobě. Po celých USA najdeme školy, památníky, knihovny, kasárna, lodě; vše možné, co je po bratrech pojmenováno. Vše spravuje Sullivanova asociace, což je organizace veteránů, kteří sloužili na lodích „Sullivan“. Pořádají setkání v Iowě a chodí na Arlingtonský národní hřbitov, kde mají bratři své pomníky. Těla nebyla nalezena, takže se jedná o památníky se jmény, každý bratr má svůj vlastní.
Příběh bratrů byl zfilmován v roce 1944 jako film The Sullivans (později přejmenovaný na The Fighting Sullivans) a byl částečnou inspirací pro film z roku 1998, který se stal nesmírně slavným - srdceryvný Zachraňte vojína Ryana. I hollywoodské trháky, které dojímají diváky a plní kasy kin, se zakládají na reálných událostech.
V případě bratrů Sullivanových na neprávem pozapomenuté fatální válečné tragédii, která v mžiku zničila jednu prostou venkovskou rodinu.

Arlingtonský hřbitov
Směrnice o službě rodinných příslušníků v armádě USA: The Sullivan Brothers: Policy Regarding Family Members Serving Together
Záběry a fotografie vraku USS Juneau: Photos: WWII Battleship ‚USS Juneau‘ Discovered | Live Science