Všesokolský slet byl pro komunisty dobrou propagandou. Následně ho zakázali a označili za škodlivý

V roce 1948 nastoupili k moci komunisté, kterým se však všesokolský slet dokonale hodil k jejich propagandě a vyzdvihování jejich ideologií. Jednalo se o velmi mocný nástroj, který měl symbolizovat, jak moc je důležitá kolektivní spolupráce a snaha bojovat za svou vlast. Rok 1948 je velmi často označován jako takzvaný osmičkový rok. Osmičkový proto, že se v československých dějinách stalo několik významných událostí, jejichž letopočty mají na konci číslo osm.

Například rok 1918 – Vznik Československé republiky, dále je zde rok 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Následuje rok 1948, kdy v únoru došlo k převzetí moci komunistickou stranou. O dvacet let později přišel rok 1968 a tzv. Pražské jaro a následná invaze vojsk Varšavské smlouvy. A končíme rokem 1988, kdy postupně upadal komunistický režim a začal se formovat samostatný demokratický stát.

Všesokolský slet však pro mocné pány tehdejší doby nepředstavoval formu zábavy ani kolektivní spolupráce, jak na první pohled jejich propaganda občanům prozrazovala. Mnohdy se o cvičencích vyjadřovali jako o cvičených opicích, které jsou velmi dobře obratné a mají smysl pro kolektiv. Již měsíc předem, než vypukla tato velká sláva, se novinky plnily stejnými texty o tom, že nás čeká Všesokolský slet dětí, dospělých a mládeže. V roce 1948, kdy v tehdejším Československu proběhly zásadní politické změny po takzvaném únorovém převratu, přišli k moci komunisté, a to pod vedením Klementa Gottwalda. Tento rok byl také hlavním bodem, kdy se poprvé uspořádal velkolepý slet na Strahově. První všesokolský slet se konal na přelomu června a července, krátce poté, co Klement Gottwald nastoupil do úřadu prezidenta.

Na tehdejším prvním všesokolském sletu za dob komunistické vlády však neprobíhala tato akce přesně tak, jak si komunisté představovali. Cvičenci místo toho, aby vyzdvihovali tehdejšího prezidenta Gottwalda, začali na celý strahovský stadion zvolávat slávu prezidentu Benešovi. To zachytily i mikrofony tehdejšího československého rozhlasu, a proto komunisté pár dnů na to zakázali tradiční průvod Prahou.

Komunisté širokou veřejnost museli přesvědčit o své pravdě, a proto v každém novinovém tisku vycházely články o tom, že kvůli špatnému počasí a vydatnému dešti nemohou do ulic vyrazit malí Sokolové. Poté byl režimem Sokol zakázán a do roku 1989 byl začleněn do Jednotné socialistické tělovýchovy. Po pádu komunistického režimu na konci roku 1989 obnovila v roce 1990 Česká obec sokolská svoji činnost a od té doby se pravidelně konají různá vystoupení a podpora všesokolských sletů.

Zdroje: reflex, wikipedia, iRozhlas.cz

Všesokolské slety. Red. Rudolf Procházka a Vojtěch Minářík. Praha: Nakl. a knihkupectví Československé obce sokolské, 1938. 48 s. Dostupné online

100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7.