Hlavní obsah
Názory a úvahy

Bude hůř. Stanjura představí další „nepopulární kroky“. Kdy už vláda zavede školné na VŠ?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Seznam.cz

Schodek státního rozpočtu dosáhl koncem května historických 271 miliard korun, což je o 16 miliard víc než v květnu 2021, kdy vrcholila pandemické krize. Co s tím?

Článek

Ministr financí Zbyněk Stanjura proto nechce spoléhat jen na první úsporný balíček a příští týden přinese seznam dalších „nepopulárních kroků“, kterými prý ještě letos ušetří 20 miliard korun.

Co na jeho seznamu bude, zatím není jasné, ale spotřební daň na tiché víno to asi nebude.

Spíš půjde o další ždímání zaměstnanců a OSVČ a rušení daňových slev, které příští vlády – až „bude líp“ – zase rozvolní a v další krizi se budeme vztekat znovu.

Přitom všechno, co Stanjura přístí týden přinese a čím naštve stovky tisíc lidí, státu nevynese víc než třeba zavedení školného na vysokých školách v řádech pár jednotek tisíc korun.

V roce 2022 totiž na českých vysokých školách studovalo 305 tisíc lidí, z toho 277 tisíc na těch veřejných. Kdyby školné bylo jen deset tisíc ročně, dělá to skoro tři miliardy.

Pár procent studentů by to sice odradilo, ale byli by to především ti, kteří chtějí „studiem“ jen získat status studenta a vyhnout se tím placení daní, takže by se to stejně vrátilo jinde.

Tři miliardy. A to se bavíme jen o deseti tisících korunách ročně.

Studenti by je navíc nemuseli platit rovnou, aby se vzdělání nezavřelo chudším, ale mohli by si brát úročené vládní půjčky (hele, další příjem), které by splatili až nastoupí do práce nebo až dosáhnou určité hranice příjmu.

To všechno jsou principy, které ve vyspělém světě dávno fungují.

Zhruba v polovině evropských zemí platí školné úplně všichni studenti, třeba ve Francii, Velké Británii (kromě Skotska), Španělsku, Belgii nebo Itálii.

Někde – třeba v Polsku, Dánsku, Slovinsku nebo Skotsku – platí alespoň takzvaní part-time studenti, kteří ke studiu pracují.

V Estonsku, Polsku a Chorvatsku si zase platí studenti, kteří v akademickém roce nesplní minimální předepsané povinnosti (nezískají dost kreditů).

A třeba v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině nebo Srbsku stát dotuje jen potřebné obory nebo určitý počet míst – ostatní si zaplatí.

Zpoplatněné vysoké školství je ve většině zemí Evropy – i v těch chudších – zkrátka úplně normální, jen v Česku raději rušíme školkovné a tváříme se, že bezplatné vzdělání je naše ctnost.

Není. Naopak vede ke zneužívání studentských výhod a inflaci vysokoškolských diplomů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz