Článek
Chápu tu základní myšlenku, že mít moc utvářet veřejné mínění je v případě politika nebezpečné, protože je na tom veřejném mínění vlastně závislý. Ale opravdu je pro to vlastnický vztah k jakémukoli médiu klíčový?
Nedávají mu tu moc spíš peníze jako takové než vlastnictví média?
Věří snad někdo, že kdyby miliardář-politik (ani jeho svěřenský fond) nějaké médium nevlastnil, ale byl by jeho významným inzerentem – například by v každém vydání platil reklamu na toustový chleba na zadní vnější obálce – odvážilo by se dané médium dlouhodobě „jít proti němu“?
Nebo kdyby nějaké to hypotetické médium vlastnil politikův bohatý bratr, zakázala by vláda vlastnit média bratrům politiků, nebo spíš lidem s bratry-vlastníky médií vstupovat do politiky?
A kdyby to médium vůbec nevlastnil, ale pravidelně mu daroval desítky milionů, vznikl by zase zákon zakazující veřejným funkcionářům podporovat média, aby je pak politici museli podporovat „bokem“ přes někoho jiného a tak, aby o tom nikdo nevěděl?
Není to vlastně takhle – když všichni vědí, čí dané medium je – bezpečnější? Případně, nestačilo by na titulní stranu novin a na každou webovou stránku „z holdingu“ napsat „Babišův tisk“, aby to věděli opravdu všichni a jisté informace mohli brát s rezervou?
A nepřeceňujeme vlastně v dnešní době obecně roli „tradičních“ médií? Není pořádně zaplacený příspěvek na Facebooku nebo pouhá přítomnost na TikToku mnohem „víc“ než vlastnění média?
Neměli bychom tedy rovnou preventivně zakázat vstupovat do politiky všem bohatým lidem a držet místa v poslaneckých lavicích jen těm chudým, kteří si žádný vliv nemohou dovolit?
A raději ho rovnou zakázat i všem „krásným“ lidem, protože vliv se dá přece „pořídit“ i jinak než penězi.
Aby bylo jasno: Neříkám, že vlastnit masmédium nepředstavuje žádný problém, jen že neexistuje způsob, jak ten problém na politické úrovni vyřešit nebo zmírnit.
A že by se proto vláda – zvlášť v současné době – měla věnovat důležitějším věcem. Třeba rušení, respektive „tlumení“ rodných čísel nebo obhajování absence spotřební daně na tichém víně.
A pokud si dobře vzpomínám, tak tehdy taky nikoho nezajímalo, kteří poslanci vlastní vinařství. Stačilo jen, že jsou z jižní Moravy.
