Článek
Na ministerstvu o tom prý jedná pracovní skupina, ve které sedí i zástupci koaličních stran a veřejnoprávních médií. Rozhlas prý požaduje zvýšení 45korunového poplatku o 15 korun a zvednutí ze 135 korun žádá i Česká televize.
Aby mezi oběma médii zůstal zachovaný poměr, dá se odhadovat, že bychom za ČT nově platili 180 korun, tedy o 45 víc. V součtu bychom si pak za obě média připlatili 60 korun, což samozřejmě nikdy nepocítí, ale pro média veřejné služby to bude obrovský příjem navíc.
Poplatek se nezměnil 15 let
Vzhledem k tomu, že naposledy se koncesionářský poplatek zvedal v roce 2008 a od té doby klesla hodnota peněz v důsledku inflace o 40 %, je to asi v pořádku.
Poplatky by se prý navíc o inflaci mohly zvyšovat každý rok, což už může občany trochu naštvat, když vidí, jak si s ní Česká národní banka absolutně neví rady, ale pořád jde o logický krok.
Související
Revoluční je ale ta část návrhu, která se věnuje samotné definici toho, kdo by měl koncesionářský poplatek platit.
V současné době jej platí jen domácnosti, které mají doma televizní či rozhlasový přijímač, jenže praxe je taková, že dnes už lidé televizi a rádio sledují, respektive poslouchají i na mobilech, tabletech a počítačích, což by prý okruh plátců rozšířilo o 600 tisíc domácností.
Domácnosti, které už dnes koncesionářský poplatek platí, už žádný další platit nebudou. Kolik má kdo doma „přijímačů“, je státu už teď jedno. Jestli jeden, nebo deset, cena je stále stejná.
Lidi, kteří dnes koncesionářský poplatek neplatí (protože vymahatelný není v praxi v podstatě nijak), to štve a cítí se ukřivdění, protože si mysleli, že našli mezeru v zákoně – dívat se na telku a neplatit za to –, ale logika je tady úplně jasná.
Související
Koncesionářské poplatky financují výrobu obsahu České televize a Českého rozhlasu bez ohledu na to, kde ten obsah divák konzumuje.
Poplatek za Českou televizi není poplatek za vlastnění televize, ale za to, že si večer pustím Události nebo třeba teď mistrovství v hokeji. Tyhle pořady musí někdo vyrobit a zaplatit a jestli chceme, aby si nadále držely nějakou úroveň, za ceny z roku 2008 to rozhodně nepůjde.
A vzhledem k tomu, že trendem už dávno není televize se 150cm úhlopříčkou, ale obývák bez televize, a přesto se obsahy ČT dál konzumují ve velkém, je na rozšíření okruhu poplatníků koncesionářského poplatku o další zařízení špatné jedině to, že k němu nedošlo už před deseti lety.
