Hlavní obsah
Aktuální dění

Prezidentské pravomoci: Generál Pavel a Česká národní banka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Kde selhává ČNB a jak je to se slavnou prezidentskou pravomocí „jmenovat a odvolávat členy bankovní rady“?

Článek

Před pár dny jsem si tady dělal trochu srandu z té vážnosti, s jakou přistupujeme k prezidentským volbám, přestože hlavní úloha prezidenta je čistě reprezentativní (motorky, flanelky atd.).

Nato jsem se dozvěděl, že jsem úplně mimo, protože nejdůležitější pravomocí prezidenta je přece jmenování a odvolávání guvernéra a členů bankovní rady České národní banky, čímž prezident v podstatě „řídí“ ekonomiku celé země, včetně našich peněženek.

Ok, asi je to o něco větší „věc“ než vydržet na motorce déle než ochranka, ale v případě Petra Pavla je to stejně jedno.

Pavel jmenuje jen jednoho člena

Členové bankovní rady jsou totiž jmenováni na šestileté funkční období, zatímco prezident jen na pětileté. A hned šest ze sedmi členů (včetně guvernéra) jmenoval Miloš Zeman v červenci 2022 nebo v únoru 2023, takže Petr Pavel bude během svého volebního období jmenovat jen jednoho člena rady. Jeho vliv, respektive vliv „jeho“ člena bankovní rady na ekonomiku tak bude 14 %. A to není moc.

Ono to totiž není úplně jednoduché ani s tím odvoláváním.

Aby si ČNB zachovala politickou nezávislost, nelze členy jejího hlavního orgánu měnit „jen tak“. Třeba když prezident nesouhlasí s politikou, kterou banka prosazuje, nebo máme moc slabou korunu a moc vysokou inflaci.

Člena bankovní rady může prezident odvolat pouze tehdy, když přestane splňovat podmínky požadované k výkonu své funkce nebo se dopustí „vážného pochybení“, které se ale jednotlivci hlasujícímu v kolektivním orgánu dokazuje docela těžko.

A vzhledem k tomu, že i hlas guvernéra má ve všech důležitých věcech stejnou váhu jako hlasy všech ostatních členů, není to tak lehké ani s odvoláním guvernéra, k čemuž by navíc prezident potřeboval podpis premiéra Fialy.

Přitom o tom, že ČNB neplní své úkoly úplně dokonale, dnes už asi nepochybuje vůbec nikdo.

V čem ČNB selhává?

Nejvíc je to vidět na vysoké inflaci, kterou chce mít banka na dvou procentech, ale už rok a půl je nad patnácti.

Dohled nad kapitálovým trhem vykonává ČNB tak, že když po oznámení vládního návrhu „Lex ČEZ“ nepochopitelně nepřerušila obchodování s akciemi ČEZ, přišli jeho akcionáři za jediný den o 8 % a za týden o 15 % (130 miliard korun).

Nebo tak, že ani po tolika letech ještě nenašla způsob, jak regulovat rizikový trh firemních dluhopisů, na kterém podvodníci a podnikatelští analfabeti obírají lidi o miliardy.

Na reformu penzijního připojištění, které má ČNB také v gesci a které by dokázalo rozhýbat „línou“ pražskou burzu, čímž by banka zabila dvě mouchy jednou ranou, se čeká roky.

A aby toho nebylo málo, tento týden jsme se navíc dozvěděli, že loni ČNB prodělala miliardy na akciích. Jasně, stejně jako většina z nás, ale asi by se dalo očekávat, že v nejdůležitější finanční instituci v zemi o portfolio pečuje někdo trochu lepší než „my všichni“.

Za nic z toho se ale z ČNB evidentně „nevyhazuje“ a všichni současní členové bankovní rady – s výjimkou Tomáše Holuba – tak ve svých funkcích nejspíš prezidenta Pavla „přežijí“, alespoň v jeho prvním období.

Pokud se tedy někdo z nich nezblázní (třeba z té inflace) nebo nespáchá nějaký trestný čin.

(Doporučuju si o tom všem přečíst rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou.)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz