Článek
Podle Charty OSN má každý stát právo „použít ozbrojené síly na obranu proti ozbrojenému útoku,“ což sice je do jisté míry podobné jako „nutná obrana“ v trestním zákoníku, ale ne tak, jak to někteří ruští fandové interpretují.
Ti totiž ukrajinskou protiofenzivu na ruském území připodobňují k tomu, když vás někdo bude chtít okrást s nožem a vy mu za to prostřelíte koleno pistolí.
Kromě toho, že existují okolnosti, za kterých by i tohle mohl soud klasifikovat jako nutnou obranu, je to ale z pohledu mezinárodního práva samozřejmě úplně mimo.
Protože na rozdíl od kovové tyče, nože nebo pistole je v mezinárodním ozbrojeném konfliktu nemožné určit, které zbraně jsou „nepřiměřené“, a zároveň je naivní myslet si, že vítězství ve válečném konfliktu můžete dosáhnout pouze obranou, definuje Charta OSN právní pojem Ius ad bellum (právo na válku), který v podstatě opravňuje jakýkoli stát jít do války proti státu, který „si začal“.
Související
Musí přitom jen dodržet určité podmínky.
Samozřejmostí je „spravedlivý důvod, který vede k dlouhodobému míru,“ vyhlášení „legitimní autoritou“, aby si vojáci nemohli například ospravedlnit vraždu, nebo „poslední instance“, podle které může k válce dojít až tehdy, kdy už byly vyčerpány všechny nenásilné možnosti jako diplomatická jednání, ekonomické sankce a další „nevojenské metody“.
Podle této podmínky byste také neměli válku začít rozsáhlým bombardováním nebo jadernou bombou, ale spíše malými akcemi, které budou později eskalovat.
Až dosud je to celkem jasné.
Ale pak je tu jedna opravdu zajímavá podmínka, kterou lze přeložit jako „pravděpodobnost úspěchu“. Ta říká, že válku můžete zahájit, jen pokud existují opravdu dobré důvody domnívat se, že v té válce zvítězíte – aby se zabránilo „zbytečným“ krveprolitím.
Mohlo by vás zajímat
A to může být poněkud problematické, když chcete zaútočit na agresora s desetinásobným HDP a trojnásobnou populací, ale zároveň to vysvětluje, proč je pro Zelenského tak důležité zapojit do války ostatní země. Jen s jejich – byť jen „papírovou“ – podporou je totiž možné „důvodně očekávat“ vítězství a teoreticky tak ospravedlnit chystanou protiofenzivu.
Ani tak si ale Ukrajina nemůže na území Ruska dělat, co se jí zlíbí. Musí například útočit jen na vojenské cíle a „přiměřenou silou“ atd. Zkrátka dodržovat válečné právo a nedopouštět se válečných zločinů.
„Pistolí proti kovové tyči“ by tak Zelenský šel až v případě, kdy by si chtěl v Rusku například nárokovat „nová území“ – ne když tam bude chtít vypálit všechny muniční sklady.
