Článek
Češi se rádi pyšní tím, že jsou mistři v třídění. Já sama jsem dlouho tento názor sdílela a snažila se třídit odpad, dokonce jsem jako malá „donutila“ své rodiče, aby třídit začali. Avšak postupem času, zvláště po několika zkušenostech zde v Praze, jsem tak nějak začala přemýšlet, jestli naše úsilí o recyklaci skutečně přináší očekávané výsledky, nebo jestli někdy není lepší vyhodit plasty do normální popelnice.
Vítr rozmetá odpadky po širokém okolí
Nejvíce mi to vrtá hlavou v souvislosti s nedávným velkým větrem. Širší okolí na tříděný odpad, se u nás proměnilo v naprostou plastovou tragédii. Všude kolem se válely různé plastové obaly. Přestože papíry se časem rozloží, plastové odpady zůstávají v prostředí mnohem déle a rozpadají se na mikroplasty. Lidé často nechávají víka popelnic otevřená nebo je nacpou tak, že plast doslova přetéká, a tak plasty z těchto popelnic větrem vylétávají, což je pro přírodu vlastně to nejhorší.
Další problém, který pozoruji, je, že i když lidé třídí, často narazí na plné popelnice. Někteří pak své odpadky nechají vedle popelnice v naději, že je popeláři odvezou. To se ale bohužel stává velmi zřídka. Městské služby odvážejí jen to, co se vejde do popelnice, a zbytek zůstává na zemi, kde ho rozmetá vítr, nebo rozhrabávají a roznášejí zvířata.
Plastový odpad odložený před poloprázdnou popelnicí, Praha, 2024
Radši do běžné popelnice než do přeplněné žluté
Zde v Praze, kde velká část (nebo dokonce všechen?) směsného komunálního odpadu z popelnic končí v malešické spalovně ZEVO, se mi zdá, že rozdíl mezi tříděním a NEtříděním není zas tak markantní. Když vezmu v potaz, že dle výročního shrnutí autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zajišťuje provoz třídícího systému v České republice, se jen 46 % plastových obalů reálně recykluje a zbytek těch, co skončí v žlutých popelnicích (tedy 39 % všech plastových obalů) končí jako energetický odpad (tedy je spáleno), začíná být otázka efektivity a skutečného přínosu naší recyklace poměrně palčivá.
Proto přemýšlím, zda by nebylo lepší, pokud někdo skutečně chce třídit, aby si odnesl své odpadky zpět domů, pokud najde popelnici plnou, než je nechávat venku. Nebo možná by bylo ještě lepší vyhodit je rovnou do směsného odpadu, kde mají aspoň šanci být energeticky využity, a neznečišťovat okolí a prostředí mikroplasty.
Zní to kontroverzně, ale při současném stavu věcí se nemohu ubránit pocitu, že naše snaha o recyklaci nemusí být tak prospěšná, jak jsme doufali. Je čas se zamyslet nad efektivitějšími způsoby, jak chránit naše prostředí, aniž bychom nevědomky přispívali k jeho dalšímu znečištění.
Když už třídíte, třiďte do žlutých popelnic a zavřete víko
Pro ty, kteří mají chuť a odhodlání třídit, ale narazí na plnou popelnici, mám jednoduchý, avšak účinný návrh. Buďte trpěliví a vezměte svůj tříděný odpad s sebou a projděte se po okolí. Uděláte tak něco pro své zdraví a velmi pravděpodobně narazíte na nějakou méně plnou žlutou popelnici určenou pro plastový odpad. Tento malý krok může znít jako nepříjemná nebo zbytečná námaha, ale ve skutečnosti jde o projev hlubšího respektu k přírodě a našemu společnému prostředí. Tímto způsobem nejenže předejdete zbytečnému znečištění okolí, ale také ukážete, že vám záleží na efektivním a smysluplném recyklaci. Věřte, že i malé kroky mohou mít velký dopad, a váš příklad může inspirovat i ostatní.
Odpad nevytvářet je ta nejlepší cesta
Samozřejmě, nejúčinnější cestou, jak řešit problém s plastovým odpadem, je jeho vytváření minimalizovat. Ačkoli se tento článek soustředí na dilema třídění a jeho nezamýšlené důsledky, nesmíme zapomínat, že nejlepší strategií je snižování spotřeby plastů, kde je to možné. Tento přístup nejenže přispívá k ochraně našeho prostředí, ale také podporuje udržitelnější životní styl.
O této tematice jsem psala ve svém článku Češi jako „mistři třídění“? A proč to není zas tak dobrá zpráva, kde jsem více pracovala s dostupnými daty na téma recyklace plastového odpadu v České republice.
Zdroj: Vlastní text autorky
