Článek
V poslední době se v České republice opět rozhořela debata o tom, zda jsou naši důchodci opravdu tak chudí, jak často tvrdí. Tato otázka je trochu kontroverzní, ale důležitá pro pochopení naší sociální struktury. Rozhodla jsem se ponořit se do tohoto tématu na základě čísel a vypočítat co tedy znamená chudoba pro domácnost českých důchodců.
Riziko chudoby není to stejné jako chudoba
Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se chudoba vztahuje na situaci, kdy jednotlivec nebo domácnost žije pod určitou příjmovou hranicí, což znamená nedostatečný příjem na zajištění základních životních potřeb. Na chudobu se zaměřuje tento článek.
Riziko chudoby se týká situace, kdy jednotlivec, nebo domácnost má příjem nad touto hranicí, ale stále čelí vysokému riziku finanční nestability a může snadno spadnout pod hranici chudoby v důsledku různých faktorů, jako jsou nezaměstnanost, nemoc nebo jiné sociálně-ekonomické změny. Rizika chudoby se tento článek dotýká jen okrajově.
Míra chudoby Čechů dle OECD
Podle dat OECD z roku 2021 (nejnovější dostupná) má Česká republika nejnižší míru chudoby v celé OECD (OECD má 38 členských zemí), a to s pouhými 5,6 %.
Výborné výsledky ČR v tomto ukazateli jsou výsledkem efektivních přerozdělovacích politik, daňově-přerozdělovacího systému a významné role důchodů ve fiskální redistribuci.
Míra chudoby v ČR mezi osobami staršími 66 let a osobami mladšími 18 let je o něco vyšší, a to 8,5 % a zůstává jednou z nejnižších v celém OECD pro tyto věkové kategorie. Lépe na tom jsou severské země. Dle Statistické ročenky je v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, a tak to znamená, že chudobou trpí podle OECD kolem 190 tisíc z nich.
OECD výpočet míry chudoby
OECD počítá míru chudoby tak, že nejprve stanoví hranici chudoby na základě poloviny mediánového čistého příjmu domácností celkové populace. OECD používá ekvivalenční škálu, tzv. spotřební jednotky, která upravuje příjem domácnosti podle její velikosti a složení: koeficient 1 pro jednočlennou domácnost, ke kterému se dále přičítá 0,5 navíc za každého dalšího dospělého a 0,3 za každé dítě.
Poté se identifikuje počet lidí v různých věkových skupinách, jejichž příjem je pod touto hranicí. Celková míra chudoby podle OECD je pak vážený průměr, který bere v úvahu velikost jednotlivých věkových skupin v populaci. To znamená, že při výpočtu celkové míry chudoby se zohledňuje, kolik lidí patří do každé věkové kategorie. Tento přístup zajišťuje, že celková míra chudoby (tedy to číslo 5,6 % pro ČR) přesněji odráží sociálně-ekonomickou situaci v zemi, protože bere v úvahu rozdílný počet lidí v různých věkových skupinách.
Můj výpočet hranice chudoby OECD metodou
Pro lepší porozumění finanční situace (nejen) českých důchodců v očích OECD jsem se rozhodla spočítat hranici míry chudoby z co nejnovějších veřejně dostupných dat sama, a to co nejblíže způsobu, jak ji vypočítává OECD.
No, najít medián čistého příjmu domácností celkové populace mi dalo celkem zabrat… Popravdě moc nerozumím, proč je toto důležité číslo doslova ukryto ve stovkách dat. Myslím ale, že jsem našla to správné číslo, a to v tabulce „Domácnosti podle decilového rozdělení čistých peněžních příjmů na modif. spotřební jednotku OECD“. Medián čistého příjmu domácností pro rok 2022 je tak dle mého porozumění necelých 302 tisíc Kč. To odpovídá přibližně 25 tisícům Kč měsíčně: Polovina českých domácností tak má měsíční příjem vyšší a druhá polovina nižší než 25 tisíc Kč. Polovina tohoto příjmu, tedy necelých 12,5 tisíc Kč, je pak základem pro výpočet hranice chudoby (a tedy hranice chudoby pro domácnost o jednom členovi) která se vynásobí koeficientem na základě složení domácnosti. Pro dvoučlennou domácnost dospělých lidí se tedy počítá váha 1,5.
Hranice (příjmové) chudoby pro dvoučlennou domácnost tak je použitím OECD metody necelých 19 tisíc Kč měsíčně.
Můj výpočet hranice chudoby inspirovaný OECD metodou
Rozhodla jsem se ale provést také vlastní výpočet pouze na základě mezd. Je to zjednodušující přístup: Ignoruje všechny ostatní příjmy jako důchody, příjmy z podnikání a dávky sociální podpory a hledá střední hodnotu z pohledu jedince, který je zaměstnán (tj. nepodniká) a ne z pohledu domácnosti. Jeho nespornou výhodou však je, že se dá často a snadno aktualizovat, protože používá medián mezd, který se zveřejňuje minimálně každé čtvrtletí.
S mediánem mezd v třetím čtvrtletí roku 2023 ve výši 37,5 tisíc Kč (hrubého), se tak dá počítat se zhruba 31,5 tisíc čistého (po zahrnutí slevy daňového poplatníka a slevy na jedno vyživované dítě). Polovina tohoto čistého příjmu, tedy necelých 16 tisíc Kč, je pak základem pro můj výpočet hranice chudoby domácnosti. Aplikací stejného postupu jako používá OECD, tak hranice chudoby pro dvoučlennou domácnost důchodců vychází na 23,6 tisíc Kč měsíčně.
Manželský pár důchodců se má dobře
Takže si to shrňme, dle OECD metody vychází hranice chudoby pro jakoukoliv domácnost dvou dospělých necelých 19 tisíc a dle mé zjednodušené metody jen na základě mezd 23,6 tisíc. Pro jednočlennou domácnost (i důchodců) to pak je 12,5 tisíc podle metody OECD a 16 tisíc dle mé zjednodušené metody jen na základě mezd.
Z dat ve Statistické ročence vyplývá, že:
Starobní důchod pod 13 tisíc Kč v ČR pobírá 36 tis mužů a 116 tisíc zen, tedy výrazně méně než 10 % důchodců. Navíc někteří z nich pobírají důchod i v jiných zemích, a tak český důchod není jejich jediný příjem.
Starobní důchod nad 19 tisíc měsíčně bere (dle dat za rok 2022) zhruba 500 tisíc mužů a a zhruba 180 tisíc důchodkyň, tedy zhruba jedna čtvrtina všech českých důchodců.
Zde považuji za vhodné zmínit i čistou minimální mzdou. Ta v roce 2022 činila 14,4 tisíc a v roce 2024 činí o dva tisíce více.
To dle mých závěrů ukazuje, že čeští důchodci žijící v páru opravdu nejsou chudí:
- Dva důchodci, oba s průměrným důchodem okolo 20 tisíc Kč budou vysoko nad hranicí chudoby.
- Naprostá většina důchodců žijící v páru dosáhne příjmu vyššího než je hranice důchodu (protože více než 90 % důchodců má měsíční důchod nad 13 tisíc Kč).
- I s jedním průměrným důchodem jednoho kolem 20 tisíc Kč a minimálním důchodem druhého důchodce (to je částka kolem 5 tisíc), je příjem pro dvoučlennou domácnost důchodců nad hranicí chudoby.
Příjem ale není to jediné, co mají
Zajímavým aspektem je však přístup (nejen) OECD k měření chudoby, který se zaměřuje primárně na příjem, nikoli na vlastnictví. Tento přístup je sice praktický, ale zanedbává fakt, že mnoho důchodců může mít významné úspory a nebo majetek. V České republice je průměrná hodnota majetku domácností 3,5 milionu Kč (jak jsem psala ve svém článku zde), což naznačuje, že mnozí důchodci mají k dispozici další zdroje, ne jen příjem ve formě starobního důchodu.
Diskuze se tedy může soustředit na otázku, zda jsou medianové příjmy zkreslené (tj. moc nízké) nebo zda je naše vnímání chudoby příliš ovlivněno současnými spotřebními standardy (např. nemožnost jíst maso více než třikrát týdně nebo nemožnost si zatopit na požadovanou teplotu nebo nemožnost jet na dovoleno). Je důležité si uvědomit, že ačkoliv není průměrný důchodce chudý, nemusí to nutně znamenat, že si užívá pohodlný život! Zvlášť když bydlí v domě, který vyžaduje vyšší výdaje nebo když dokonce žije v pronájmu.
Tento pohled nabízí odlišnou perspektivu na situaci důchodců v České republice a ukazuje, že realita je často složitější, než se na první pohled zdá ze statistických údajů. Na závěr považuji za důležité říci, že data OECD jsou z roku 2021 a situace se mohla od té doby změnit, ale pravděpodobně ne tak radikálně, aby došlo k významnému relativnímu nárůstu míry chudoby v ČR, tedy v porovnání s ostatními zeměmi.
Chudoba už dávno není jen problém seniorů
Od 80. let 19. století proběhl v OECD výrazný posun v riziku chudoby od starších osob k mladým lidem. V průběhu několika desetiletí došlo k poklesu míry chudoby mezi staršími díky vývoji penzijních systémů, zatímco míra chudoby u mladých lidí (ve věku 18-25 let) stoupla. Tento trend se projevil i během pandemie COVID-19, kdy mladí lidé čelili ekonomickým obtížím a zvýšené míře nezaměstnanosti. OECD zdůrazňuje nutnost posílení podpory pro mladé lidi a jejich přechod ze školy do práce. Takže opravdu, důchodci v zemích OECD na tom již nejsou „jasně“ nejhůře ze všech, ale podobně špatně na tom jsou i jiné skupiny obyvatelstva.
Nejvíce ohrožené chudobou: Vdovy?
V České republice mohou jednočlenné domácnosti důchodců, zejména ty vedené ženami, čelit většímu riziku chudoby. S průměrným starobním důchodem pro ženy kolem 17 tisíc Kč a vzhledem k vyšší pravděpodobnosti dožití se vyššího věku (a tedy ovdovění), mohou tyto domácnosti celkem snadno spadnout pod hranici chudoby. Dle Statistické ročenky je v ČR 600 tisíc vdov (všech věkových kategorií), tedy pětkrát více než ovdovělých mužů.
To dle mého názoru poukazuje na nutnost zaměřit pozornost na finanční zabezpečení starších žen, které mohou být zranitelnější v důsledku nižších důchodů (to data ukazují naprosto jasně) a nákladů spojených se samostatným bydlením. Pro tyto věřím, že může být nemalou pomocí příspěvek na bydlení. Máte-li kolem sebe takovou osobu, zkuste ji pomoci vyřídit administrativně velmi náročnou žádost o příspěvek na bydlení a třeba jí díky tomu napomůžete k důstojnějšímu životu. Jsem ráda, že pro takovéto, opravdu chudé, domácnosti existuje i státní pomoc, která vede k celkově nízké chudobě.
Ne každý senior má důchod
Považuji také za důležité zmínit, že mezi seniory nad 65 let existují i lidé, kteří nepobírají starobní důchod, často kvůli nesplnění potřebných podmínek, jako je nedostatečná doba pojištění. Tato skutečnost poukazuje na význam předchozího plánování a zabezpečení pro stáří. Věřím, že ve valné většině případů si za toho mohou „sami“.
Inspirace z vlastní rodiny
Je důležité si uvědomit, že pouhý starobní důchod nemusí zajišťovat skvělý život. Příběh z mé vlastní rodiny ukazuje, jak si někteří senioři mohou zlepšit své finanční podmínky prodejem drobného majetku, případně drobnými přivýdělky, čímž si mohou i bez pomoci rodiny dovolit věci jako dovolené, auto nebo lázně. To je pozitivní, ale zároveň to ukazuje, že lidé by neměli spoléhat výhradně na důchod, ale měli by se snažit zajistit si další zdroje příjmů nebo úspory pro důchodový věk.
Poznámka na závěr
Existují i jiné metody výpočtu hranice chudoby, a to dle definice EU nebo na základě dotazníkového šetření týkající se kvality životy. Na ty se tento článek nezaměřuje.
Zdroj: Autorský text,
https://www.oecd-forum.org/posts/the-poverty-risk-has-shifted-from-the-elderly-to-young-people
OECD (2024), Poverty rate (indicator). doi: 10.1787/0fe1315d-en:
Statistická ročenka České republiky - 2023:
https://cipe.umd.edu/conferences/oecdumd/conf_papers/Papers/The_OECD_Approach_to_Measuring_Income_Distribution_and_Poverty.pdf
https://www.mesec.cz/clanky/prumerny-duchod-v-cr/
https://www.finance.cz/547070-kdo-dosahne-na-prumerny-duchod/
Výpočty čistých mezd na základě kalkulaček dostupných on-line
