Článek
Při přípravě článku o finančním dopadu konsolidačního balíčku na naši rodinu, ve kterém jeho „cena“ vycházela přibližně 23 tisíc Kč ročně (plus nepřímé aspekty jako změny v DPH a vyšší daňové zatížení firem a z toho vyplývající možný nárůst cen jejich produktů a služeb), jsem přehlédla klíčový aspekt pro nadprůměrně vydělávající jednotlivce, který jsem si uvědomila až dnes díky tomuto článku, a to je snížení limitu pro 23% daň z příjmů z loňských 1,9 milionu Kč ročně na letošních 1,6 milionu Kč ročně. Do této skupiny patříme.
Cena konsolidačního balíčku: Tak nakonec jsme o 40 tisíc Kč lehčí
Asi si říkáte, že i s jedním měsíčním příjmem kolem 130 tisíc Kč hrubého (jak si nejeden čtenář diskutující v komentářích mého předchozího článku správně vypočítal) bychom měli zvládnout naše výdaje bez větších problémů. No, jak se to vezme… Žijeme v Praze a kdybychom tu měli hypotéku na bydlení, tak by nám na „život“ pro čtyřčlennou rodinu už zas tak moc nezbylo.
Protože neznáme přesnou výši ročního bonusu, efekt tohoto vyššího zdanění příjmu vycházejícího z konsolidačního balíčku zatím přesně vyčíslit nemohu. Bude se to ale letos pohybovat někde mezi 14 a 22 tisíci Kč. Kvůli kombinaci položek v konsolidačním balíčku je tedy nakonec jeho „přímá“ cena pro naši rodinu okolo 40 tisíc Kč ročně – což například pro nás znamená hodnotu dvou měsíců běžných nákupů potravin, pro mnohé další rodiny to je například jedna až dvě splátky hypotéky.
V roce 2024 se daňové sazby mění tak, že všechny příjmy nad 1,6 milionu Kč podléhají 23% dani. Zároveň maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění zůstává na úrovni 2,1 milionu Kč. Toto vytváří situaci, kdy lidé s příjmem mezi 1,6 a 2,1 miliony Kč jsou relativně nejvíce zatíženi odvody: Platí vyšší daň z výdělku nad 1,6 milionu Kč a zároveň stále ještě odvádějí sociální pojištění (na zdravotní pojištění není stanoven strop, pozn. autorky) a jsou tak daňově (v širším slova smyslu) nejvíce zatíženou skupinou. Příjem nad 2,1 miliony je tak zdaněn (v širším slova smyslu) relativně méně.
Konsolidační balíček je netransparentní
Vše ale není vyjádřeno jednoduše částkou jako v mém zjednodušeném výkladu výše, ale jako násobek průměrné měsíční mzdy. Přestože má své odůvodnění, přináší tento systém výpočtu daně z příjmů na základě násobků průměrné mzdy nejistotu a komplikace, které ztěžují finanční plánování a rozhodování: Pro výpočet finančního dopadu tak místo pevně stanovené částky musíme počítat 36násobek průměrné mzdy a monitorovat všechny složky našich zdanitelných příjmů (které se navíc v souvislosti s konsolidačním balíčkem také zvyšují).
Je to aspekt, který ztěžuje orientaci v konsolidačním balíčku, daních a zvyšuje netransparentnost výpočtu dopadu na jednotlivce.
Tento rozdíl v daňovém a zatížení vytváří demotivační efekt (lepší vydělat jen 1,5 milionu než 1,6 milionu) a vede k otázce spravedlnosti současného systému. Pro rodiny, jako je naše, je tato situace znepokojivá. Přijít o pár tisíc měsíčně je jedna věc, ale čelit takovéto významné roční ztrátě je něco, co nemůžeme ignorovat.
Jako by stát pořád chtěl víc a víc
Připadá mi, že na nás stát neustále klade vyšší a vyšší finanční požadavky. I když můj partner každý rok odvede statisíce korun na daních (a povinných odvodech) a jeho zaměstnavatel přispívá z jeho mzdy na chod státu dalším půl milionem korun, zdá se, že to pro stát stále není dost. Tato zátěž je připomínkou, že tu opravdu máme progresivní zdanění, která je zatěžující i pro osoby často popisované jako „nadprůměrně výdělečné“ nebo „horních deset procent“. Zvlášť když mají rodinu. A jen ve své „sociální bublině“ vím hned o minimálně tuctu lidí, kterých se toto 23% zdanění příjmů už nad 36násobek průměrné mzdy (tedy těch 1,6 milionu) bude týkat také.
Závěrem
V době změn a nejistoty je zřejmé, že je nezbytné pečlivě sledovat všechny legislativní změny a v návaznosti na ně plánovat a přizpůsobit naše finanční strategie pro zvládání rostoucího tlaku a také tak trochu přemýšlet nad efektivitou a spravedlností současného daňového systému.
Zdroj: autorský text, vlastní výpočty
