Miliardář Elon Musk: Génius, vizionář… nebo podvodník?

Podvodníci mě vždycky tak trochu fascinovali. Ne snad proto, že bych jim fandila, ale spíš mě zajímá, jak dokážou manipulovat lidmi a budovat kolem sebe iluzi něčeho, co ve skutečnosti neexistuje, a jak si své činy ospravedlňují. O různých podvodech a podvodnících jsem toho dost načetla a je evidentní, že jejich chování má určité společné rysy.

A právě tyhle rysy mi občas přijdou na mysl, když sleduji Elona Muska. Ne, neříkám, že je podvodník, ale některé jeho způsoby jednání a komunikace vykazují značné podobnosti s tím, co znám z literatury o lidech, kteří se snaží ostatní obelstít. Možná je to jen náhoda, možná důmyslná strategie – těžko říct. Ale rozhodla jsem se na to podívat blíž.

Elon Musk je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností moderního byznysu a technologií. Jeho vize elektrických vozidel, kolonizace Marsu a propojení lidského mozku s umělou inteligencí budí obdiv i kontroverze, ale zajisté ženou vývoj v daných oblastech doprědu. O tom, jestli je to opravdu nejbohatší člověk na naší planetě nebo ne, by se dalo taky polemizovat.

Nemohu se ale ubránit určité skepsi vůči některým aspektům jeho chování. Přišla jsem na osm hlavních charakteristik, které má společné s mnoha podvodníky, a rozhodla jsem se podělit se o ně s vámi.

Jedním z nejčastějších znaků podvodníků je jejich schopnost slíbit téměř nemožné. Není to jen o ambicích – je to i o záměrném vytváření očekávání, která působí tak lákavě, že lidé přestanou být obezřetní.

Elon Musk je mistr v generování nadšení pomocí odvážných vizí. Sliboval například plně autonomní vozidla Tesla do roku 2020, zatímco do dnešního dne se technologie stále potýká s problémy. Nebo kolonizaci Marsu do roku 2024, přestože většina odborníků považovala tento termín za zcela nerealistický.

Pro podvodníky je typické, že vytvářejí iluzi pokroku, i když k dosažení jejich slibů nikdy reálně nedojde. Otázkou zůstává, zda Musk skutečně věří, že jeho sliby lze splnit, nebo zda jde o vědomou strategii, jak udržet veřejnost a investory v napětí. Do hlavy mu bohužel nikdo nevidíme.

Podvodníci často využívají svého šarmu a rétorických schopností k tomu, aby získali důvěru a odváděli pozornost od problémů. Musk je v tomto ohledu naprosto výjimečný.

Jeho komunikace na sociálních sítích – zejména na Twitteru, který nyní i vlastní – dokáže okamžitě změnit veřejné mínění. Pomocí tweetů manipuluje nejen trhem (vzpomínáte na jeho prohlášení z roku 2018 o koupi Tesly za 420 dolarů na akcii?), ale také svým obrazem. Svými příspěvky často rozděluje společnost na oddané příznivce a ostré kritiky.

Tato polarizace je pro podvodníky typická. Lidé, kteří podvodníkům věří, jsou často ignorují varovné signál a kritiky se snaží umlčet či diskreditovat.

Podvodníci často reagují na kritiku defenzivně až agresivně. Když je někdo zpochybní, jejich první reakcí bývá útok na důvěryhodnost kritika.

Elon Musk má podobný přístup. Například označil britského potápěče, který pomohl zachránit děti uvězněné v thajské jeskyni, za „pedo guy“ (a tedy naznačoval, že potápěc je pedofil, i když později tvrdil, že to byla „jen“ urážka), protože potápěč kritizoval jeho nefunkční návrh miniponorky. Kritiky svých projektů často zesměšňuje nebo obviňuje z nepochopení.

Musk ostře reagoval na nejeden článek (např. deníku New York Times z roku 2018, který zpochybnil bezpečnost autonomního řízení Tesly). Namísto věcné odpovědi na vznesené otázky označil autory článků za neprofesionální a obvinil novináře, že se snaží záměrně poškodit jeho společnost a nejednou naznačoval, že jejich články jsou motivovány finanční podporou od konkurence.

Tento druh defenzivního chování je varovným signálem, protože může naznačovat obavu z odhalení.

Dalším typickým znakem podvodníků je snaha zahltit okolí množstvím projektů nebo informací, aby odvedli pozornost od konkrétních problémů.

Musk vede Tesla, SpaceX, Neuralink, Boring Company a nyní i X (Twitter). Každý z těchto projektů slibuje revoluci ve svém odvětví, ale žádný z nich není bez problémů. Tento rozptyl může působit jako snaha budovat image neomylného vizionáře, zatímco skutečné problémy zůstávají skryty.

V listopadu například Elon Musk během jednoho týdne představil koncept autonomního vozidla Tesla Cybercab, oznámil, že v rámci Trumpovy prezidentské kampaně bude denně rozdávat 1 milion dolarů, a společnost SpaceX úspěšně přistála s raketou Starship. No myslím ukázkový příklad toho, jak hraje na více frontách a je při tom vidět.

Podobná strategie je u podvodníků častá – pokud jeden projekt selže, mohou vždy ukázat na jiný, který „slibuje“ úspěch. To udržuje důvěru investorů i veřejnosti.

Podvodníci často využívají složité finanční struktury nebo kreativní účetnictví, aby zakryli skutečný stav věcí.

Tesla je často kritizována za závislost na vládních dotacích a za přehnaně optimistické vykazování zisků. Někteří analytici tvrdí, že hodnota společnosti je z velké části založena na hype kolem Muska, nikoliv na reálných výsledcích. Pokud by se investoři začali ptát na konkrétní čísla, mohla by tato netransparentnost způsobit problémy.

Muskova netransparentnost se netýká jen financí, ale i technologických projektů, které často zůstávají zahalené mlhou slibů a nejasných výsledků. Příkladem je projekt humanoidního robota Tesla Optimus, který byl představen s velkou pompou v roce 2021. Musk sliboval, že roboty budou schopné vykonávat běžné manuální úkoly, a to už do několika let. Avšak během demonstrace na veřejnosti robot pouze pomalu kráčel a dělal základní pohyby, které daleko zaostávaly za původními prohlášeními. Informace o skutečném pokroku projektu jsou od té doby velmi omezené a místo reálných výsledků se spíše hromadí další sliby.

Podobné to bylo i s Neuralinkem, kde Musk prezentoval vizi přímého propojení lidského mozku s počítačem. Zatímco technologie slibovala revoluci, její skutečný stav a etické otázky zůstávají velmi nejasné. Tento přístup vytváří dojem, že projekty jsou často představovány spíše jako PR nástroje než jako reálné technologické pokroky, což posiluje otázky ohledně transparentnosti.

Charakteristickým znakem podvodníků je jejich neustálá potřeba být vidět a ovládat veřejný prostor. Pravidelné rozhovory, kontroverzní výroky a mediální vystoupení a tiskové konference udržují dojem, že bez nich by se jejich obor nepohnul kupředu.

Elon Musk tento vzorec následuje téměř ukázkově. Od mediálních rozhovorů s prestižními časopisy přes pravidelné tiskové konference až po jeho téměř každodenní výstupy na Twitteru. Všude se objevuje jeho jméno. Je viditelný nejen jako podnikatel, ale i jako celebrita, která svými kontroverzními výroky či extravagantními gesty dokáže ovládnout mediální prostor.

Elon Musk svou potřebu být neustále viditelný demonstroval i během nedávné prezidentské kampaně Donalda Trumpa, kdy se stal jednou z jejích výrazných tváří. Přispěl na kampaň desítky milionů dolarů a aktivně se zapojil do veřejných akcí. Tato angažovanost vyvolala kontroverze, zejména vzhledem k Muskovi jakožto podnikateli v technologickém sektoru, který se do té doby často prezentoval jako politicky neutrální. Jeho aktivní podpora Trumpovy kampaně ovšem nezůstala bez odezvy – zajistila mu nejen mediální pozornost, ale také posílila jeho pozici ve veřejném prostoru jako vlivné osobnosti, která si umí udržet kontrolu nad svým narativem.

Podvodníci tuto strategii využívají, aby odvrátili pozornost od svých chyb a udrželi veřejnost i investory v přesvědčení, že „kde je kouř, tam je oheň“ – tedy že pokud je někdo neustále v centru dění, musí být i úspěšný. U Muska tento efekt podporuje dojem, že jeho osobnost je nezbytnou součástí všech projektů, což mu umožňuje překonat i nepříznivé zprávy nebo propady na trzích.

Otázkou však zůstává, zda se jedná o důmyslnou strategii vizionáře, nebo o taktiku, jak udržet pozornost veřejnosti a zakrýt problémy, které by mohly jeho image poškodit.

Jednou z nejběžnějších taktik podvodníků všech úrovní je vytvoření umělého pocitu naléhavosti. Typicky se snaží přesvědčit lidi, že příležitost, kterou nabízejí, je časově omezená, a pokud se nerozhodnou okamžitě, přijdou o jedinečnou šanci. Tato taktika redukuje prostor pro kritické myšlení a tlačí lidi k impulzivním rozhodnutím.

Elon Musk tuto strategii nepoužívá přímo, ale jeho způsob prezentace nových produktů nebo projektů vytváří podobnou atmosféru. Například představení Tesla Cybertruck bylo doprovázeno možností okamžité rezervace za minimální poplatek. Zájem byl tak obrovský, že během prvních dnů bylo oznámeno přes 200 tisíc předobjednávek, přestože výroba byla v té době v nedohlednu. Podobně fungovalo i jeho oznámení o plně autonomních vozidlech nebo slib rychlého zprovoznění Hyperloopu.

Tento přístup funguje jako způsob generování peněz a zájmu lidí a vzbuzuje tak v investorech či zákaznících pocit, že musí jednat okamžitě, jinak jim unikne jedinečná příležitost. Takové chování je charakteristickým rysem podvodníků.

Podvodníci si často zakládají na tom, aby jejich osobní příběh a charisma převážily nad skutečnými výsledky. Podvodníci často staví svůj úspěch na svém charismatu a na vytvoření obrazu, že bez nich by projekt nebo firma nemohly existovat.

Staví sami sebe do role nepostradatelných lídrů, bez kterých by projekt či firma nemohly existovat. Elon Musk tuto taktiku dovedl k dokonalosti: jeho jméno často zastiňuje produkty Tesly, SpaceX nebo jiných projektů. Místo hluboké analýzy firemních problémů se pozornost médií soustředí na jeho osobnost, názory a kontroverze.

Budování kultu osobnosti se také projevuje tím, že se Musk stylizuje do role nenahraditelného lídra, vizionáře, zachránce světa či průkopníka meziplanetárního života, a tím si upevňuje své postavení. Tento obraz mu zajišťuje loajalitu fanoušků i investorů, ale také odvrací pozornost od nedostatků jeho projektů.

Pro jistotu chci i na závěr zdůraznit, že tento článek rozhodně neříká, že je Elon Musk podvodníkem. Jeho úspěchy (alespoň ty částečné) – od Tesly po SpaceX – jsou nepopiratelné a mění svět snad k lepšímu. Přesto však některé jeho taktiky a chování vykazují podobnosti s metodami podvodníků a myslím, že bychom se před ním měli mít na pozoru.

Co ale dává Muskovi jedinečnou pozici, je jeho osobnost a způsob komunikace. Na jedné straně dokáže strhnout masy odvážnými vizemi, na druhé straně se jeho komunikace často vyznačuje chaotičností, nečekanými výbuchy emocí a někdy i nepřiměřenými reakcemi na kritiku. Zde nelze opomenout jeho veřejně přiznaný Aspergerův syndrom. Tento faktor může vysvětlovat jeho někdy neortodoxní přístup ke komunikaci, a dokonce mu poskytovat určitou „omluvu“ za chování, které by u jiných osob bylo vnímáno jako neprofesionální nebo podezřelé.

Je otázkou, zda je tento způsob komunikace součástí jeho strategie, nebo jednoduše projev jeho neurodiverzity. Ať už je to jakkoli, tato nevyzpytatelnost a schopnost polarizovat veřejnost z něj dělají fascinující osobnost, která je pro někoho vizionářem, zatímco pro jiné vzbuzuje otázky ohledně jeho pravdivosti a motivací.

Musk je zkrátka fenoménem své doby. Přesto by si jak veřejnost, tak investoři měli klást klíčovou otázku: Jsou jeho vize a sliby pevně ukotveny v realitě, nebo jde jen o dobře vytvořenou iluzi?

Zdroj: Vlastní pozorování a analýza autorky článku provedená na základě znalostí o charakteristických rysech podvodníků a jejich strategiích