Článek
Ah, prevence! Ta složitá věda, kterou naši lékaři praktikují s nadějí, že nás udrží naživu a zdravé. Ale proč se vlastně snažit? Vždyť Češi, než aby se starali o své zdraví, si raději pochutnávají na svíčkové a knedlících a zapijí to pivem a lehnou zpátky na sedačku. A pak si stěžují, že je bolí klouby, zdražily léky apod. Přes všechny snahy ministerstva zdravotnictví se zdá, že preventivní medicína je pro mnohé jen prázdným pojmem.
Česká republika obézní a nemocná
Podívejme se na fakta: Česká republika je na tom špatně, co se týče obezity. Většina úmrtí v zemi je přičítána chorobám souvisejícím se špatným životním stylem - kardiovaskulárním onemocněním, cukrovce, vysokému krevnímu tlaku. Dle statistické ročenky ČR, zemřelo v roce 2022 na „nemoci oběhové soustavy“ 46 tisíc Čechů, tedy zhruba 40 % všech zemřelých. To vše je z velké části přímý důsledek nadměrné konzumace a nedostatku pohybu.
Ale proč se starat o prevenci, když si můžeme užívat pohodlí našich gaučů a chutě našich oblíbených jídel? Proč naslouchat radám lékařů, když si můžeme klidně dopřávat vše, co nám chutná, a ignorovat varovné signály našeho těla? To je přeci životní styl, který máme rádi. A když už nám to zdraví nevydrží, stačí zajít k pár doktorům, vzít si prášek a vše je zase v pořádku, ne?
Věčný kuřák a tlustá babka
A pak je tu ten příběh o kuřákovi, kterého zná snad každý z nás, co mu doktor říká: „Pane, vyhněte se cigaretám, jako Drakula česneku!“ Ale co náš hrdina udělá, jakmile opustí ordinaci? Přesně tak, zapálí si s gustem, jako by to byl jeho vlastní malý vzdor vůči smrti. Myslím, že každý kuřák ví, že je kouření nezdravé, zvyšuje riziko rakoviny a přestanou? Nepřestanou. Jen si postěžují, že cigarety zdražily. V našem domě jedem takový bydlí. Výtah po něm smrdí kouřem ještě desítky minut a nedávno byl na operaci nádoru v krku. A co, myslíte, že pán přestal kouřit?
A podobně je to i s dietami a zdravou váhou. „Paní, měla byste omezit koláčky, nejsou to dobří kamarádi pro vaše srdce, hrozí vám ztučnění jater, opravdu už musíte zhubnout,“ řekne doktor. A ona? Ona to přetaví v anekdotu o tom, jak doktor nechápe, že větrník je prostě láska na první kousnutí, a sdílí to při kávě v cukrárně se svou nejlepší kamarádkou. Protože co je lepšího, než se smát příkazům z ordinace se zákuskem v ruce a kamarádkou po boku?
Můj děda byl taky takový
A pak bych vám chtěla vyprávět o mém dědovi, který se zřejmě snažil státu ušetřit peníze za důchod a inzulin. Jeho příběh zní jako ponaučení z knihy o životosprávě, kterou ale nikdy neotevřel. Celý můj život byl tlustý, se stravou hlavně domácí, ale ve velkém, kilometry v nohách pro něj byly jako pro jiného Everest a auto nejlepší kamarád. Cigarety pálil jednu za druhou. Cukrovka? To slovo pro něho mělo stejnou váhu jako sníh v červenci. Nakonec se ani nedožil sedmdesáti, ta zanedbaná cukrovka se projevila na noze, a tím to v podstatě haslo končilo. Konečná stanice jeho životní cesty byla někde mezi měl jsem to řešit a „teď už je to jedno“. A vtip? Že nejefektivnější spoření na penzi je prostě nežít dost dlouho na to, aby sis ji užil. Tak nám to státu hezky uspořil, ať už chtěl, nebo ne. Taková tragikomedie, kde hlavní role hrají větrník, dia sušenky a inzulinová stříkačka. Ale co už, některé příběhy jsou prostě k psaní a jiné… k poučení.
Český nezájem
Ironie toho všeho je, že i přes veškeré statistiky a varování, mnozí z nás raději zůstanou ve své bublině nezájmu a nevědomosti. Prevence je přitom klíčem ke zdravějšímu životu. Ale proč bychom se obtěžovali, když je tolik jednodušší jen si stěžovat na zdravotní systém a čekat na zázračnou pilulku, která nás vyléčí ze všech našich sebezaviněných nemocí?
Takže, ano, prevence je nesmírně důležitá. Ale dokud si nezměníme svůj postoj a nezačneme brát vážně naše zdraví, budou veškeré snahy našich lékařů a politiků marné. Vždyť kdo by chtěl dělat něco pro své zdraví, když je tolik jednodušší jen si pochutnávat a nechat se unášet proudem? Ironie a smutek současné situace v jednom.
Ani já nejsem ukázkový příklad prevence
No a co já? Ani já nejsem vzor prevence. Přes deset let jsem neměla zubaře. Moje představa prevence byla spíše jako tak snad jsem zdravá, ne? A gynekologie? Tam jsem také po lehce traumatizujícím zážitku v dospívání jednu dobu nebyla hodně dlouho. Nakonec mě donutilo až několik dopisů od zdravotní pojišťovny, které mě informovaly o tom, že už je to vážně dlouho, co jsem nepodstoupila prevenci karcinomu děložního čípku (rozuměj: ještě nikdy) a také zkušenost, kterou měla moje kamarádka, která musela podstoupit operaci na děložním čípku. Když jsem se pak konečně dostala do ordinace, byla jsem ráda, že jsem to udělala. I když při čekání na výsledky na mě padla trochu nervozita
Očkování mám snad každé, které u nás je dostupné, ale s přeočkováními taky nejsem úplně vzorný pacient. Teď už jsem to ale vše pomalu napravila.
Celkově se snažím být ve zdravotní péči pravidelnější. Ale víte, v tom koloběhu práce a povinností někdy člověk zapomíná na to nejdůležitější – na své zdraví. Hledání lékaře pro mne bylo skoro vždy spíše na konci to-do listu. Až pak, když vám pojišťovna začne posílat upomínky, si uvědomíte, že prevence není jen slovo, ale skutečná nutnost. Teď už to beru vážněji, ale pořád to je boj s časem a povinnostmi.
Pozitivní motivace kreativně?
Taková moje představa, že by vláda místo nudných brožur o zdraví rozdávala lístky na tombolu s cenami jako týdenní zásoby zeleniny nebo roční předplatné na posilovnu mě pobavila.
A co takhle vládní kampaně, kde by politici osobně předváděli, jak cvičí a hubnou v televizi, s podtitulkem „Pokud já to dokážu, zvládnete to i vy“? A samozřejmě by bylo skvělé, kdyby byly na každém rohu fitness koutky s nápisem „Vyměňte svůj větrník za kettlebell“.
A pro ty starší? Možná by mohli dostávat poukázky na zdravé vaření s celebritami, kde by se učili, jak si připravit chia pudink místo jablečného štrůdlu. A aby to bylo spravedlivé, každý, kdo by se zúčastnil deseti takových kurzů, by dostal slevu na svůj oblíbený větrník - jako odměnu za snahu.
Ale teď vážně, jakkoliv se to může zdát absurdní, někdy může být právě ten neobvyklý přístup klíčem k získání pozornosti lidí. Koneckonců, v zemi, kde se říká „Bez práce nejsou koláče“, možná potřebujeme jen trochu více kreativity a humoru, abychom změnili, jak lidé přemýšlejí o zdraví a prevenci. Vzpomínám na pokus: po umístění hracích schodů vedle eskalátorů je lidé začali výrazně více používat právě díky této zábavné formě. Je to skvělou ilustrací toho, jak se dá kreativitou přitáhnout pozornost k zdravějšímu chování. Co kdybychom tento přístup aplikovali i u nás?
NERV zjištění a doporučení
No a co říci o těch velkolepých plánech na prevenci? Sice se to všechno na papíře jeví jako skvělý nápad, ale znáte to, mezi řečí a činem je propast velká jak Macocha. Podpora zdravotní gramotnosti? To zní skvěle, ale většina lidí si raději přečte horoskop než informace o zdravém životním stylu.
A ta ekonomická motivace ke zdravému životnímu stylu? To je jako sázet na to, že vám výhra v loterii změní život – hezký sen, ale pravděpodobnost malá. Podcenění osvěty a vzdělávání? Jako bychom se snažili naučit ryby létat. A co se týče nedostatečného zdanění návykových látek a slazených potravin, no, tady by se dalo říci, že vláda raději hraje na jistotu – proč riskovat nepopularitu, když můžeme nechat věci být. I když s takovýmto zdaněním souhlasím, nemyslím, že by mělo tak velký efekt.
A doporučení NERV? Zvýšení výdajů na prevenci, nákladová efektivita, zapojení občanů, změny v nemocenském pojištění a úpravy systému spotřebního zdanění. To vše zní jako scénář pro film, kde hlavní hrdina bojuje s větrnými mlýny. Ale realita? Ta je spíš jako epizoda ze seriálu „Utop se, ale v suchu“. Snad nová generace, ta vyroste ve světě, kde bude zdravý životní styl to první, co se naučí po abecedě. Ale ti, co jsou už teď starší? Pro ně je to spíš jako pokus vyměnit jejich staré oblíbené křeslo – proč, když je tak pohodlné, jaké je? Já už s ním dožiju…
Takže ano, NERV má doporučení pro naši vládu, ale jestli budou mít efekt, to je otázka. Snad se něco změní, ale zatím to vypadá, že budeme jen sledovat, jak se to všechno točí v kruhu, jako naše oblíbené větrníky na talíři.
zdroj: vlastní text autorky,
dokument NERV Návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, sekce 3. zdravotní prevence
