Článek
Minimální mzda pro rok 2024 je 18 900 korun, tedy přibližně 41 procent průměrné mzdy a odpovídá čisté mzdě ve výši 16 400 Kč.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řekl dne 14. 4. 2024 v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že minimální mzda by podle novely zákoníku práce měla během příštích pěti let vyrůst až na 47 % průměrné mzdy. Podle ministra Jurečky tak v roce 2029 dosáhne přibližně 27 400 korun. Na věc upozornily i Seznam Zprávy.
Při aplikaci současných pravidel pro daně a povinné odvody zhruba odpovídá předpokládaná minimální hrubá mzda v roce 2029 (tedy těch 27 400 Kč) čisté mzdě ve výši 22 700 Kč. O částce se ale nedá přemýšlet v této hodnotě, protože zanedbává vliv inflace a s tím spojeným růstem průměrné mzdy.
V současné době (tedy při současné průměrné mzdě) by tedy zvažovaná minimální mzda odpovídala dle mého výpočtu hrubé mzdě zhruba 21 700 Kč*, což odpovídá čisté mzdě ve výši 18 500 Kč. Z dnešního pohledu by si tak jedinec pracující za minimální mzdu vydělal měsíčně o 2 100 Kč čistého více než dnes. Tuto hodnotu používámpro výpočty v dalším textu.
Je to hodně, nebo ne?
Z ekonomického pohledu představuje zvyšování minimální mzdy intervenci do trhu práce, která může mít různé dopady a nikdo nemůže přesně odhadnout, co přesně se po jejím navýšením stane. Přijde mi, že zvýšení v čistém příjmu těchto osob o 2100 Kč se může na první pohled zdá celkem málo, ale na druhou stranu by se tak zvýšil jejich příjem o 13 %, což osoby, kterých se to týká, zajisté pocítí.
No přiznám se, že já mám vnitřně s tím, abychom u nás vůbec měli nějakou stanovenou minimální mzdu, celkem „problém“. Ale vím, že z ekonomického a i širšího sociálního pohledu má její stanovování smysl.
Minimální mzda se zavádí obvykle se záměrem zajistit sociálně akceptovatelný životní standard pro zaměstnance a jejich rodiny, chránit zaměstnance před hrozbou chudoby a motivovat zaměstnance k legálnímu zaměstnání.
Nedá mi to ale zmínit níže několik problémů.
Dopad na nezaměstnanost
Výrazné zvýšení minimální mzdy může vést k tomu, že některé firmy sníží počet zaměstnanců nebo omezí nabírání nových pracovníků, zejména v sektorech s nízkou marží. Může to tak znamenat, že bude více lidí bez práce a/nebo se jim bude nová práce s ohledem na jejich bydliště těžko shánět. Na druhou stranu v době, kdy máme 4% nezaměstnanost, si nemyslím, že by to mělo být něco, čeho bychom se měli hodně obávat.
Věřím ale, že zvýšení minimální mzdy může být naopak stimulem pro firmy k investicím do technologií a automatizace, což má potenciál zvyšovat produktivitu a efektivitu, což je něco, co bychom měli chtít všichni. Například přechod na robotizované procesy může vést k vyšší kvalitě výrobků a služeb a/nebo nižší ceně. Investice do technologií mohou podporovat inovace a zlepšování produktů a služeb, což může vést k dlouhodobějšímu a udržitelnějšímu ekonomickému růstu.
Konkurenceschopnost
Pro malé a střední podniky může být náročnější zvládat vyšší mzdové náklady, což by mohlo ovlivnit jejich konkurenceschopnost, zvláště pokud se nacházejí v sektorech s vysokou konkurencí a nízkými ziskovými maržemi.
Riziko inflace
Jedním z rizik spojených se zvyšováním minimální mzdy je potenciální vyvolání inflační spirály. Když se zvyšují mzdy, podniky často reagují zvýšením cen svých výrobků a služeb, aby tak pokryly rostoucí náklady na mzdy. Toto zvyšování cen může vést ke zvýšení celkové cenové úrovně v ekonomice, což zase může vyžadovat další zvyšování mezd, aby pracovníci udrželi svou kupní sílu. Tento cyklus může vést k rychlejšímu růstu inflace, který je obtížně kontrolovatelný a může negativně ovlivnit ekonomiku.
Aby se předešlo negativním dopadům inflace na ekonomiku a na životní úroveň občanů, je důležité, aby bylo zvyšování minimální mzdy prováděno s ohledem na ekonomické indikátory a v kontextu širších fiskálních a měnových politik. Z tohoto pohledu se mi plánované zvýšení minimální mzdy nezdá být velkým rizikem, protože se jedná o znatelné, ale i tak spíše střední navýšení z 41 % průměrné mzdy na 47 % její hodnoty.
Bude hrozit, že minimální mzdu bude brát třeba čtvrtina populace?
Je to plánované zvýšení minimální mzdy tak velké, že bychom se měli bát, že ji bude brát pak čtvrtina zaměstnaných? Snad ne, ale…
Dle tohoto článku pobírá minimální mzdu zhruba 3,5 procenta Čechů v produktivním věku. Dle grafu Rozdělení četnosti mezd v roce 2022 ze Statistické ročenky ČR pro rok 2023 je vidět, že minimální mzdu (nebo jen o pár stovek více) pobíralo zhruba 3,8 % zaměstnanců.
Minimální mzda ovlivňuje dolní část mzdového rozdělení, a tak při diskuzi o minimální mzdě nejde jen přímo o lidi pobírající minimální mzdu, ale i o ty, co mají jen o trochu vyšší mzdu, a spadají tak do skupiny nízkovýdělkových zaměstnanců. To jsou zaměstnanci, jejichž hrubá měsíční mzda (nebo plat) je menší než hodnota 2/3 mediánu celé ČR.
Dle deset let starého Hodnocení vlivu minimální mzdy na sociálně ekonomický vývoj ČR je podíl nízkovýdělkových zaměstnanců kolem 20 %. A to už mi málo nepřijde.
Ve 4. čtvrtletí 2023 byl medián mezd 39 700 Kč. Kdybych brala tento medián, tak nízkovýdělkový zaměstnanec by měl hrubou mzdu nižší než 26 500 Kč, tedy méně než 22 tisíc korun čistého. Kolik lidí má takovou mzdu, se bohužel z veřejných dat těžko odvozuje.
Také se může stát, že část lidí, co teď sice nepobírá minimální mzdu, ji bude pak pobírat, například vlivem neochoty zaměstnavatele mzdu pravidelně zvyšovat v souladu s růstem průměrné mzdy. Procento by se tak mohlo o něco zvýšit, ale bude nejspíše i nadále v řádek jednotek procent. Myslím ale, že hrozí, že podíl nízkovýdělkových zaměstnanců vzroste i na těch 25 %.
Přínosy navýšení minimální mzdy
Vyšší odvody díky vyšším minimálním mzdám?
Zvyšování minimální mzdy ale může přinést také jednu velkou výhodu pro celou ekonomiku a státní kasu. V Praze to asi není (snad) zas takový problém, ale hlavně mimo naše hlavní město pracuje hodně lidí oficiálně za minimální mzdu, ale další peníze pak dostává tzv. bokem na ruku. Pracuje tedy částečně načerno. Výraznější zvyšování minimální mzdy tak donutí (alespoň o něco) zaměstnavatele i zaměstnance ke snížení rozsahu práce načerno. Tím se zvýší objem odváděných daní a sociálních odvodů, což může přispět k lepší stabilitě veřejných financí a financování sociálních služeb. Tento efekt by neměl být podceňován, jelikož větší transparentnost a legalita pracovních vztahů posiluje celou ekonomiku a zvyšuje důvěru v systém sociálního zabezpečení.
Dle mého výpočtu by se v současné době jednalo (za každou osobu pracující za minimální mzdu) o částku 1 700 Kč navíc do státního rozpočtu každý měsíc (po aplikaci letošních pravidel) tvořenou z následujících položek:
- 950 Kč za pojistné placené zaměstnavatelem,
- 330 Kč za pojistné placené zaměstnancem a
- 420 Kč za daň z příjmu fyzické osoby.
No a kdybych brala, že 3,5 % zaměstnanců pobírá minimální mzdu (viz výše) a je u nás kolem 4 milionů zaměstnanců (viz tabulka 10A-1 Statistické ročenky ČR pro rok 2023), tak se tak dostane do státního rozpočtu jen skrze odvody na povinných odvodech skoro 3 miliardy korun**! Na to, že část z toho stát ztrácí prací načerno (nebo, jak by šlo říci více zaobaleně, skrze tzv. stínovou ekonomikou) a vyřeší to celkem ladně změnou výpočtu minimální mzdy, se opravdu nejedná o malou částku. Bohužel kolik z lidí, co oficiálně pobírají minimální mzdu, dostává i další peníze bokem, se nikde nedočteme. Kdybych si měla „pocitově“ tipnout, tak to je určitě více než jedna polovina, klidně i 80 %. O tom, že to je běžná praxe se píše například zde.
Snížení státních výdajů na sociální dávky
Osoba pobírající minimální mzdu má v současné době právo alespoň na některou z dávek státní sociální podpory (minimálně příspěvek na bydlení, případně i na některou dávku v hmotné nouzi). Zvlášť jedná-li se o osobu žijící samostatně a/nebo s další nízkovýdělečnou osobou. To znamená, že zvýší-li stát minimální mzdu, bude pak i uznaná dávka sociální podpory nižší a povede to k snížení státních výdajů. To je za mne krok správným směrem.
A proč máme tak malou minimální mzdu proti Německu?
Asi každý z nás si někdy porovnal svojí mzdu se soudním Německem. O tom, jak skvěle se tam mají i prodavačky, jsme už taky párkrát někde slyšeli nebo četli. Neubráním se i tak drobnému porovnání i zde. Minimální hrubá mzda v Německu je pro rok 2024 stanovená na 2151 euro, takže nějakých 54 tisíc korun.
Ačkoliv srovnání minimální mzdy v České republice s minimální mzdou například v sousedním Německu na mě působí až depresivně, faktem je, že (minimální i průměrné) mzdy v Česku zůstávají ve srovnání se západní Evropou poměrně nízké. Abychom dosáhli skutečného zlepšení životní úrovně (a s tím související přirozený růst mezd), je klíčové zlepšit produktivitu práce. Bez toho prostě nelze zvyšovat mzdy donekonečna. Investice do vzdělávání, technologií a inovací jsou nezbytné pro zvýšení přidané hodnoty našich výrobků. Takový přístup nám umožní nejen postupně navyšovat mzdy, ale také zlepšit konkurenceschopnost české ekonomiky na mezinárodním trhu.
Závěrem
I když může zvyšování minimální mzdy přinést jisté pozitivní dopady, mělo by být prováděno s ohledem na širší ekonomický a sociální kontext, aby nedošlo k nežádoucím důsledkům, jako je výrazné zvýšení počtu lidí, kteří pobírají „pouze“ minimální mzdu. Celkově mi tak přijde, že zmíněná změna výpočtu minimální mzdy (a s tím související její navýšení) je správným krokem.
Z pohledu Pražáka mi přijde, že minimální mzdu (nebo jen o trochu více) bere hodně málo lidí. Myslím tedy bez dalších „příplatků“ na ruku. Na druhou stranu si uvědomuji, že situace není všude stejná jako v Praze a že jsou oblasti s opravdu nízkými mzdami. Typicky se v souvislostí s minimální mzdou zmiňují zaměstnanci ostrahy, restaurací, skladů, kuchyní, výzkumných organizací, úklidu apod. a minimálně někteří z nich se opravdu nacházejí v nezáviděníhodné situaci a zvýšení mzdy jim snad o trochu ulehčí.
Detail výpočtů:
* 18900/41*47 ≈ 21700 Kč – tato částka je dále použita i pro další výpočty
*4000000*3,5%*1700*12 ≈ 2,9 miliard Kč
Poznámka: vlastní výpočty uvedené v textu jsou na základě daňových a odvodových pravidel platných v roce 2024, pro výpočet čisté mzdy je počítáno pouze s daňovou slevou na poplatníka, není počítáno s jakýmkoliv daňovým zvýhodnění na vyživované děti; pro lepší plynulost textu jsou částky „rozumně“ zaokrouhlované
Pro výpočty byla využita kalkulačka na webu Peníze:
https://www.mpsv.cz/documents/20142/225504/vliv_minimalni_mzdy.pdf/984d8c8c-a517-f3b1-7302-9d143b15617d
Další zdroje dat uvedeny přímo v textu
