Článek
Co je přípravná třída
Přípravná třída, někdy zvaná také „nulka“ nebo „vyrovnávačka“, funguje při základních školách a klade si za cíl připravit děti na přechod do první třídy. Zaměřuje se zejména na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, děti „nezralé“ a cizince. Pomáhá vyrovnat jejich vývoj v oblasti řečových a sociálních dovedností, motorice, tělesné obratnosti a zdatnosti, u dětí s odlišným mateřským jazykem se pak zaměřuje na osvojení češtiny. Důležitá je také perfektní adaptační role přípravných tříd.
Přípravné třídy vznikly jako experiment v roce 1997, osvědčil se a jejich počet se postupně navyšoval. Například v roce 2022 jich bylo otevřeno 362.
Původně přípravky cílily na děti s odkladem a na děti v posledním roce školní docházky. V roce 2017/2018 se změnila legislativa a mohly být přijímány pouze děti s odkladem, což naštěstí bylo velmi rychle zrušeno a znovu se tak mohli vrátit pětiletí. O přijetí rozhoduje ředitel školy s přihlédnutím k doporučení ke školskému poradenskému zařízení. Tento způsob považuji za jednoho z byrokratických kostlivců našeho systému, ale k tomu se v článku ještě dostanu.
Zkrátka, přípravná třída je funkčním nástrojem pro vyrovnání sociálního vývoje a předcházení školnímu neúspěchu. Tedy jeden z mála nástrojů inkluze, který funguje. Ale vypadá to, že od roku 2029 už přípravné třídy nebudou, vláda totiž v říjnu schválila novelu školského zákona, která společně s omezením odkladů chce postupně zrušit i přípravné třídy. Nebudou prý již potřeba. Možná s omezením odkladů zmizí i děti, které potřebují pomoci s přípravou na školu. Nebo možná učitelé mateřinek a prvních ročníků použijí dosud utajené superschopnosti.
Ve stejné novele byla schválena tzv. indexizace škol, počítá se tedy s tím, že školy s větším počtem sociálně znevýhodněných žáků dostanou větší podporu. Nemohu si pomoci, ale to jde se zrušením přípravek tak nějak proti sobě.
Přípravná třída v praxi
V přípravné třídě může být 10-15 dětí. Existuje ještě možnost výjimky a ředitel školy o ni svého zřizovatele může požádat, a pak ve třídě je dětí až 18. To už pak ale ztrácí na možnosti individualizace. Každé dítě má svůj vlastní plán podpory, na kterém během celého roku s paní učitelkou pracuje. Pojďme se podívat třeba do jedné školy v sociálně vyloučené lokalitě.
Jsou tady dvě přípravné třídy. Berušky a Broučci. V jedné třídě jsou převážně děti po odkladu, v druhé pak pětileté. Dohromady je jich tady 28. Větší akce dělají pohromadě, jinak fungují každá zvlášť.
Pokud se porozhlédneme po obou třídách máme tu celkem 8 cizinců, u většiny z nich se v domácím prostředí nemluví česky. Škola je prvním místem, kde se setkávají s češtinou. Dvakrát týdně dochází na intenzivní „výuku“ pro ně neznámého jazyka. Zbytek času jsou společně v kolektivu a zapojují se do všech aktivit. Další tři děti mají logopedickou vadu, nerozumíte jim ani slovo. Dochází k logopedovi a paní učitelka se jim také individuálně věnuje. A pak tady máme tři děti, které nikdy nebyly mimo domov, a jsou velmi sociálně zanedbané. Neznají barvy, zvířátka, mají problém se základní hygienou. Neví, jak se v kolektivu mají chovat. Paní učitelka přinesla pomeranče, děti mají radost, ovoce pojmenují a s nápovědou určí i barvu. Před měsícem bylo každé ovoce banán. Nejsou hloupé, nepatří do speciální ani jiné školy, jsou zanedbané.
No a pak tu máme dalších několik dětí s menšími obtížemi a nezralostí, někdo má naslouchátko, jiný má problémy s jemnou motorikou, další neudrží pozornost. Paní učitelky mají kupu práce.
Je podzim a tento týden v přípravkách je jablíčkový. Děti si ukazují ovoce, ochutnají ho, zpracují. Upečou štrůdl, spočítají ingredience, naučí se básničku, zazpívají písničku, nakreslí obrázek, zaběhají si v sadu. Každý svým tempem a každý s trochu jiným zaměřením.
Téměř se všemi dětmi jsme se viděli v dubnu a v květnu u zápisu. Všechny mají důvod jít do přípravné třídy. A téměř všechny na jaře zvládnou zápis do první třídy bez stresu. A hlavně, pokud nepřijdou jiné okolnosti, zvládnou nástup do první třídy a přechod na základní školu. Však si to půjdou na jeden den vyzkoušet už v zimě.
To samé přece zvládne školka a „odkladových“ dětí bude minimum
Mateřská škola je u nás velmi často podceňována a občas ji nejen rodiče považují za synonymum hlídací agentury. To je ale mýlka. Vzpomeňme na název geniálního díla Roberta Fulghuma Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Je to tak, školka má ve vývoji dítěte nezastupitelnou roli a mnohdy zapomínáme, že paní učitelkám ze školky vděčíme za mnohé. Na základce během pár dnů poznáme, zda dítě chodilo nebo nechodilo do mateřinky a je asi jasné, které dítě je na tom vývojově lépe.
Ale…Ve školce mají mnohem větší počet žáků, mnohdy také namíchané věkové skupiny, nemohou se soustředit na každé dítě zvlášť, podmínky jim to neumožňují. Velmi často jsou také přeplněné a zrušení přípravek jim situaci zkomplikuje. Založení dětských skupin není řešením, už vůbec ne v oblastech se zvýšeným podílem dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. A pokud dobře studuji nový návrh, školka bude muset škole předávat soubor podpůrných opatření a diagnostiku dítěte. S počtem přímé činnosti, kterou paní učitelky mají a s minimem podpůrného personálu si to neumím představit.
Ve školkách to paní učitelky zvládnou, budou muset, jsme ve školství zvyklí na mnohé. Ale pro děti, které dosud byly v přípravných třídách, je to velký krok zpátky a připravíme je o možnost individualizace a podporu ve vývoji. A pořád nevíme, kam půjde to minimum dětí s odkladem. Také zpět do školky?
Kostlivec jménem Přijetí do přípravného ročníku
My v Čechách máme rádi papírování. Myslím, že jsme mistři byrokracie. A neumíme ji efektivně omezit, i když postupně ztrácí logiku. Jednou takovou byrokratickou lahůdkou je i přijetí do přípravné třídy. V zákoně totiž stojí, že přijetí je podmíněno šetřením ve školském poradenském zařízení, tedy doporučením ke vzdělávání v přípravné třídě. Zákonný zástupce podá žádost o přijetí do přípravné třídy a musí nechat dítě vyšetřit. Proběhne šetření a školní poradenské zařízení vydá doporučení, které je jakousi celorepublikovou šablonou, pokaždé naprosto stejné a pokaždé kladně znějící. Nemyslím si, že by v České republice existoval případ, kdy by dítě, které splňuje věkový limit nebo má odklad, toto doporučení nedostalo. Školská poradenská zařízení jsou přeplněná, nestíhají. Kdybychom odstoupili od tohoto nesmyslného požadavku, který je v praxi opravdu jen obyčejným papírem, bylo by ročně o několik tisíc vyšetření méně. Je pravda, že dost často se toto vydává společně s doporučením k odkladu, ale opět na základě rodičovské věty - „Chceme do přípravky, dejte nám papír.“ Ztráta času pro všechny strany.
A to nemluvím o tom, že jelikož přípravné třídy slouží v některých částech republiky primárně sociálně znevýhodněným dětem, jejichž zákonní zástupci často nejsou schopni (nebo ochotni) vyšetření zajistit a pro ten důležitý papír tedy dojít, spousta dětí se pak do přípravných ročníků nedostane.
Odklady je nutné omezit, ale přípravné třídy by měly zůstat
Odklady se nám vymkly z rukou, o tom není pochyb. Dávno bylo třeba jejich počet omezit a nechat rozhodovat odborníky, ne zákonné zástupce. O samotných odkladech jsem se již zmiňovala v samostatném článku. V případě jejich redukce ale není nutné rušit přípravné třídy. Stačí když se místo na děti s odkladem zaměří na děti v posledním roce předškolní docházky a pomůže jim se adaptovat a připravit na vstup do první třídy. Ideálně bez zbytečného papírování. Tak snad zvítězí rozum a zkušenost nad úsporami, které se nakonec prodraží.
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADpravn%C3%A1_t%C5%99%C3%ADda
https://www.kanalem.com/post/jak%C3%A9-zm%C4%9Bny-budou-zakotveny-v-novele-%C5%A1kolsk%C3%A9ho-z%C3%A1kona
https://www.prahaskolska.eu/zmeny-v-odkladech-povinne-skolni-dochazky-odklad-jen-ve-vyjimecnych-pripadech/
https://odok.cz/portal/veklep/material/pripominky/ALBSD97FGW6S/
