Kroky věčným městem: Lebky apoštolů, devastující požár i sněhová nadílka

My už jsme společně několik kostelů této poutě navštívili a dnes nás čekají další dva. A opět bude o co stát, protože se jedná o skvosty hlavního města Itálie. První zastávka nás zavede do San Giovanni di Laterano, kterému se v češtině říká jednoduše Lateránská bazilika. Toto místo je úžasné už tím, jak staré je. Lateránská bazilika se totiž začala stavět na příkaz císaře Konstantina v roce 313. Dnešní podoba je od té původní samozřejmě rozdílná, neboť během dlouhých staletí došlo k četným přestavbám.

Lateránská bazilika má na naší pouti výsadní postavení. Dokud totiž nebyla bazilika svatého Petra, současné sídlo papeže, uzpůsobena k jeho pobytu, sídlil papež právě zde, a to od vzniku tohoto úřadu až do 14. století. I to z ní činí jeden z nejkrásnějších svatostánků v Římě. V době svojí výstavby se nacházela za prvními hradbami, avšak strategicky byla skvěle umístěná mezi dvěma branami do města. Na počátku 4. století byla tato stavba v těchto místech něčím nevídaným. Šlo o první velký křesťanský kostel, jaký tu kdy stál. Zasvěcený byl Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi.

Z původního vybavení kostela se toho bohužel moc nedochovalo, protože bazilika musela v průběhu staletí odolávat mnoha nájezdům, kdy docházelo k loupení a drancování. Poškodilo ji také zemětřesení, které nebylo v Itálii ničím ojedinělým. V roce 1361 pohltily baziliku plameny a její velká část se zřítila. Dezolátní stav stavby však nikoho nezajímal. Přitom zde našly místo svého uložení dvě svaté relikvie, lebky apoštolů Petra a Pavla. Rekonstrukce se bazilika tak přece jen dočkala v druhé polovině 14. století.

Druhou zastávkou dnešní výpravy bude kostel Santa Maria Maggiore neboli kostel Panny Marie Sněžné, který se nachází přímo v centru starého Říma, takže pokud jste město již navštívili, pravděpodobně jste kolem něj i procházeli. Nachází se v blízkosti hlavního římského nádraží Roma Termini. S Lateránskou bazilikou ji spojuje její stáří. Je sice o něco mladší, z první poloviny 5. století, přesto si zachovává svůj zvláštní význam. Teprve v této době totiž Efezský koncil uznal Pannu Marii jako Bohorodičku, takže začíná sílit křesťanský význam matky Ježíše Krista.

Přestože i tato bazilika prošla mnoha přestavbami, postupovali zde ti, kteří rekonstrukci prováděli, s největší důstojností. Bazilika si tak dodnes zachovala svou původní podobu a je učebnicovým příkladem starověké římské baziliky. V 9. století byly v tomto kostele papežem Hadriánem II. schváleny bohoslužebné knihy za přítomnosti slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

A odkud se vzal název kostel Panny Marie Sněžné? Takto nazvané kostely, stejně jako ten v Praze na Novém Městě, mají skutečně souvislost se sněhem. Jedná se o místo, které bylo při stavbě pokrylo napadaným sněhem, což nebylo zrovna zde v Římě zas až tak obvyklé.

Tyto dva unikátní kostely nás vzaly dál po pouti sedmi kostelů věčného města. Příště nás čekají poslední dva, mezi nimiž bude možná i ten nejkrásnější.