Článek
Myšlenka inkluze je ve své podstatě vznešená. Je to o rovnosti mezi dětmi. Inkluze je vyjádřením práva každého dítěte vzdělávat se ve skupině svých vrstevníků. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) říká, volně přeloženo, že inkluzivní přístup ke vzdělávání znamená zohledňování potřeb každého dítěte, spolupráci všech žáků a dosahování společných výsledků. Inkluzivní přístup respektuje, že všechny děti se umí učit a že každé dítě má jedinečné vlastnosti, zájmy, schopnosti a vzdělávací potřeby. Pokud má dítě postižení, nemá být odděleno od ostatních dětí, ale má se vzdělávat společně s nimi a hodnocení jeho pokroku má toto postižení zohledňovat.
Nikdo, kdo má kouska srdce v těle, proti tomu nemůže nic namítat.
Cui bono? Komu je to ku prospěchu?
Říká se, že z toho mají prospěch všichni. Dítě se specifickými vzdělávacími potřebami, běžní žáci i ti mimořádně nadaní, takže vlastně nakonec celá společnost. Nechme teď stranou učitele, pro které je inkluze sakra náročnou disciplínou.
Žákům se specifickými potřebami má inkluze přinést vyšší míru začlenění do běžného kolektivu, lépe je připravit na běžný život v „reálném světě“. U běžných a mimořádně nadaných žáků má dopomáhat rozvoji empatie, tolerance a učit je schopnosti pracovat s lidmi rozdílných schopností. Celkově tak má vést k větší sociální soudržnosti ve společnosti.
Až sem to zní skvěle. Ale je to všechno tak černobílé?
Potřeba pomoci
Dítě se specifickými vzdělávacími potřebami prostě potřebuje naši pomoc - rodičů, učitelů i odborníků.
Nemluvím tu o dětech s tělesným postižením, které jinak dokáží držet se svými vrstevníky krok. Mluvím tu o dětech, které vypadají zdravě, ale jejich vývoj se v určitém okamžiku vydal jinou cestou.
Mluvím tu o dětech, jejichž vývoj připomíná jízdu vlaku, kterému na dráze přeskočila výhybka a najednou se vydal jinudy. Chtěl by jezdit s ostatními vlaky stejnou trasu, chtěl by plnit jízdní řád a dělat radost cestujícím. To všechno by moc chtěl. Ale je na jiné koleji, na jiné trase.
Aby se dostal na hlavní trať, potřebuje čas. Potřebuje laskavého a moudrého strojvůdce, který ho povede správným směrem. Potřebuje spoustu šikovných lidí, kteří rozumí vlakům a kteří mu pomohou opravit vše, co nefunguje správně. Nepotřebuje zavazet vlakům na hlavní trati, být neustále upozorňován, že nezvládá to, co ostatní. Potřebuje jet po trati s vlaky, které mají stejné tempo jako on, potřebuje ujištění, že i trať, po které jede, je správná, a že všichni Ti moudří a šikovní lidé kolem něj mu pomůžou zvládat jízdní řád, dostat se zpátky na hlavní trať.
O čem hovořím, když říkám, že vím, o čem hovořím
Můj syn má těžkou poruchu řeči. Diagnóza zní: Expresivní vývojová dysfázie.
Jde o poruchu řeči, při které má dítě potíže s mluveným projevem, zatímco jeho schopnost porozumění řeči je normální. Tyto děti jsou často naprosto v pohodě, pokud jde o porozumění. Aktivně ale používají spíše méně slov, krátké věty. Věty často nemají správný slovosled, vyskytují se gramatické chyby a nemají cit pro jazyk (například při tvorbě zdrobnělin). Intelekt nemusí být zasažen. Tyto děti si jsou svého handicapu vědomy a kompenzují jej skvělou mimikou a propracovanými gesty. Domluví se beze slov.
A s tímhle klukem jsem si prošla naším vzdělávacím systémem.
Na začátku bylo dítě, které nemluvilo, tvořilo vlastní slova zcela odlišná od našich slov, odmítalo spolupracovat na nápravě. Vyvinulo vlastní propracovanou mimoverbální komunikaci. Zájem o svět a vše v něm byl zjevný. Jen ta řeč… A běžel čas. Protože těmto dětem běží čas. Existují hypotézy, které označují za kritický bod pro vývoj a osvojení si jazyka 9. až 16 rok věku dítěte. Obecně se hovoří o 10. roku věku. V tomto věku se přirozený vývoj jazyka uzavírá. Nemluvím tu o výslovnosti, té se naučíte i v dospělosti. Mluvím o gramatice, o souvětích, o podmiňovacím způsobu - o řeči jako celku.
Můj vděk za systém mimo běžné školy nezná mezí
Měl obrovské štěstí. Logopedka hned při druhé schůzce rozpoznala vážnost situace a odeslala nás do logopedického stacionáře. Taková „školka neškolka“. Zdravotnické zařízení, místo učitelek jsou tam zdravotní sestry proškolené pro péči o děti s poruchami řeči. Jsou tam logopedi, psycholog. Lidé, kteří přesně vědí, co mají dělat a jak – a den za dnem dostávají děti ze dna vzhůru.
V našem městě existuje i výjimečná základní škola s logopedickou intervencí. Učitelé kvalifikovaní pro práci s dětmi s poruchami řeči, menší třídy, pedagog má prostor dítě poznat a najít cestu, jak mu nejlépe pomoci. Díky tomu se mohl můj syn v 6. třídě zařadit do běžné školy a udržel s dětmi krok.
Dnes je mu 17 let. Je normální kluk, co se připravuje na budoucí povolání, chodí na brigády a má holku. Ale poznáte, že je něco jinak. V řeči se vyhýbá třeba podmiňovacímu způsobu, umí jej vytvořit, ale stojí ho to hodně sil. Občas použije jiný tvar slova, občas nějaké slovo vytvoří. Zrovna si dělá řidičák a hitem posledních dnů je v naší domácnosti slovo „přechodec“.
A teď to chci říct
Jsem máma kluka s těžkou vadou řeči. Jsem vděčná za systém specializovaných pracovišť, škol. Za odborníky, kteří včas rozpoznali vážnost problému. Za odborníky, kteří mu věnovali svůj čas a energii.
Nechci si ani představovat, jak by na tom byl dnes, kdyby od začátku seděl v běžné třídě. Čím by si musel projít. Jsem vděčná, že měl šanci růst v prostředí, kde mu dali to, co opravdu potřeboval.
Inkluze určitě není zlá myšlenka. V mnohém je skvělá a já nejsem proti. Jen je potřeba hledat rovnováhu. Nepodceňovat a neznevažovat specializované školy, které dokáží připravit děti na přechod do běžných škol. Cestu vidím naopak v podpoře takových pracovišť, jejich dostupnost napříč republikou, s cílem dostat tyto děti do běžných škol ve chvílích, kdy jsou na to připraveny. A v podpoře běžných škol, aby zvládly tyto děti přijmout a pomoci jim začlenit se.
Inkluze ve vzdělávání je dobrá. Ale všeho moc škodí.
Zdroje:
Národní pedagogický institut České republiky. Co je inkluze ve škole. Dostupné z: NPI ČR | Inkluze v praxi - Co je inkluze [cit. 16. 9. 2025].
UNESCO. What you need to know about incusion in education. Dostupné z: Inclusion in education: what you need to know | UNESCO [cit. 16. 9. 2025].
EBSCO. Critical Period Hypothesis. Dostupné z: Critical period hypothesis | Research Starters | EBSCO Research [cit. 16. 9. 2025].
