Konec 9. tříd? Ročně spadnou desetitisíce 14letých dětí bez kvalifikace do sociálního systému

Představte si čtrnáctileté dítě, které po osmé třídě nepokračuje ve studiu. Nemá vůbec žádnou kvalifikaci, chybí mu finanční, občanská i digitální gramotnost a není osobnostně zralé. Co takového mladého člověka čeká? Úřad práce a celoživotní závislost na sociálních dávkách. Už dnes nám ze systému zbytečně vypadávají tisíce dětí předčasně – Babišův a Okamurův plán by z toho udělal masovou katastrofu.

Na vzdělávání se přitom musíme dívat primárně optikou toho, co reálně přináší dětem, jak reaguje na demografické trendy a jak formuje naši ekonomickou konkurenceschopnost. Jako stínová ministryně školství za ODS varuji před týpem škrtem v regionálním školství: pouhé zrušení deváté třídy bez komplexní transformace systému je hazard.

Nejprve ministra Plaga označoval Návrh Tomia Okamury za krátkozraký. Nyní ale jeho ostré výroky utichly, protože zrušení devátého ročníku začal prosazovat sám Andrej Babiš s argumentem, že by se 50 miliard úspor ve školství hodilo. Ve školství objevil kasičku, kterou chce rozbít na zalepení populistických slibů.

Škrtnout devítku, vybrat ze školství miliardy, rozdat je svým voličům a posílat děti ve 14 letech bez kvalifikace na úřad práce, to není jen krátkozraké, to je hloupé a nebezpečné. Za krátkozraké nicméně považuji to, když ministr Plaga „v zájmu dětí“ obhahuje současný stav školství a odmítá jakoukoli debatu o úsporách, přitom v druhé větě mluví o nutnosti efektivnosti školství. Pokud bychom totiž skutečně řešili efektivitu českého vzdělávání, musíme si přiznat tvrdou realitu - náš stávající systém regionálního vzdělávání je pro stát neúnosně drahý, přitom nabízí pouze průměrnou kvalitu vzdělání. Naše školská soustava uměle prodlužuje vzdělávací dráhu a produkuje jedny z nejstarších maturantů v Evropě. Mladí lidé u nás vstupují na trh práce nebo na vysoké školy v 19 až 20 letech, což je o rok až dva později než ve vyspělých západních ekonomikách.

Prvním je demografický tlak na sociální systém. V éře stárnutí populace držíme mladé, produktivní lidi zbytečně dlouho v lavicích. Oddalujeme tím moment, kdy začínají odvádět daně a přispívat do průběžného důchodového systému, což sekundárně tlačí na zvyšování věku odchodu do důchodu. Druhým dopadem je brzda rodinné politiky. Umělé natahování školní docházky odsouvá ekonomickou osamostatněnost mladé generace, což přímo koreluje s pozdním zakládáním rodin a klesající porodností. A třetí fenomén se dá nazvat jako míjení se s trhem práce. Současný model nutí patnáctileté děti k předčasné a často slepé oborové specializaci. Výsledkem je, že 40 % absolventů odborných škol nakonec vůbec nepracuje ve svém oboru. K tomu připočteme každý rok další desetitisíce mladých lidí, kteří vzdělávání ani nedokončí a míří na úřad práce bez jakékoli kvalifikace.

Návrh hnutí SPD na pouhé zrušení 9. třídy (tedy model 8+0) je tupým škrtem. Reforma 8+2 z pera ODS, kterou jsme expertní veřejnosti představili na půdě Pedagogické fakulty UK již na začátku roku 2025, je koncepčně zcela jinde. Nenavrhujeme zkrácení vzdělávání, ale jeho racionalizaci a přesun těžiště. Základní škola bude trvat 8 let a povinná docházka bude prodloužena o 2 roky povinného nižšího středního vzdělávání.

Znamenalo by to novou architekturu základních škol, kdy základní škola bude vnitřně rozdělena do tří logických cyklů, což lépe odpovídá vývojové psychologii dětí a umožní včasnou identifikaci jejich talentu či problémů. V reformě počítáme s jednotnou výstupní zkouškou. To znamená, že by v 8. ročníku na půdě ZŠ proběhlo plošné testování, které nahradí dnešní administrativně náročné a stresující přijímačky a poskytne žákům i středním školám spravedlivou zpětnou vazbu. Náš návrh zároveň počítá s garantovaným středoškolským základem. Každé dítě – včetně žáků z méně motivovaného prostředí – získá dva roky na střední škole, kde si osvojí klíčové občanské, finanční a digitální kompetence. Tím zamezíme tomu, aby přes 30 000 žáků ročně předčasně opouštělo vzdělávací systém a padalo bez kvalifikace rovnou do sociální sítě státu.

Reforma 8+2 není školský experiment, je to tvrdé ekonomické téma. Podle nezávislé analýzy CETA (Centrum ekonomických a tržních analýz) by díky dřívějšímu vstupu kvalifikovanějších absolventů na trh práce přinesla veřejným rozpočtům a HDP 9,3 až 16,2 miliardy korun ročně. Navíc při optimálním náběhu tohoto systému a optimalizaci přebujelé sítě malých škol se v dlouhodobém výhledu bavíme o přínosu až 35 miliard ročně. To jsou prostředky, které můžeme obratem investovat do kvality: do platů učitelů, profesionalizace kariérového poradenství a modernizace vybavení škol.

Je dobře, že se debata o zkrácení základní školy konečně stala celospolečenským tématem. Upozorňuji však vládní koalici i opoziční strany, že je třeba odmítnout jakékoliv nekoncepční zásahy motivované pouze snahou zalepit díry v rozpočtu.

Jsme připraveni konstruktivně podpořit vládní snahy o proměnu struktury školství, ale pouze za podmínky, že součástí legislativních změn bude prodloužení povinného vzdělávání na půdu středních škol v modelu 8+2.

Česká republika definitivně vyčerpala model růstu založený na levné práci. Naší jedinou strategickou surovinou pro budoucnost jsou mozky našich dětí. Pokud s nimi budeme dál plýtvat v zastaralém systému, dobrovolně se odsuzujeme k roli skanzenu Evropy. Komplexní modernizace regionálního školství je pro budoucnost našich dětí a celého Česka naprosto zásadní.