Článek
Naposledy se nocovalo kvůli změně valorizace důchodů. Předtím například kvůli snaze (ne)projednat rušení EET, pandemickou novelu, vládní žádost o důvěru vládě či návrh na vyslovení nedůvěry. Mnoho hodin mluvení k návrhu pořadu schůze. A při jeho případném schválení další dlouhý čas k projednávanému bodu nebo ke žvanění z cesty.
Jednání netrvají zvlášť dlouho, dokud někdo nechce ukázat odhodlání a výdrž. Když se rozjela 53. schůze, v týdnu od pondělí 20. února se zasedalo: v úterý 7 hodin téměř bez pauz, ve středu 9 minut, ve čtvrtek 9 hodin (bez přestávek téměř 6 hodin), v pátek asi 5 hodin.
Při jiných schůzích vidíme, že v poslancích dříme ambice ještě déle v kuse vyprávět a nadávat. Občas se probudí.
Jednání výborů a komisí jsou různé, poslanci se liší i počtem orgánů, v nichž zasedají. A kolik času skutečně věnují psaní svých návrhů zákonů a četbě dalších, průkazně zjišťovat nejde.
Za královský plat královské spaní
Poslanci, na rozdíl od krajských a obecních zastupitelů, pobírají senzační peníze i v opozici. Rozdíl se v tom nedělá. Letos jde o měsíční plat 102 400 korun. „V závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce“ se ještě podle platového zákona zvyšuje předsedům a místopředsedům komory, výborů, podvýborů, komisí a velmi zbytečně i poslaneckých klubů.
K tomu patří také náhrady určitých výdajů a další výhody. Například 38 až 57 tisíc měsíčně podle vzdálenosti Prahy od poslancova bydliště nebo jeho kanceláře. I pro Pražany. Částka stačí na 2 či 3 spacáky uzpůsobené drsným polárním podmínkám. Přihoďte do košíku karimatku.
Noci na Malé Straně tak chladné nejsou, člověk je dokáže přečkat. Natolik dobře, že se tam někteří rádi snaží vracet. Do prostorů vyhrazených poslaneckým klubům jde nastěhovat pohovky. Andrej Babiš je o krok napřed s multifunkčním obytňákem, který nemusí sloužit jen kampani.
V současnosti se moc neprojedná a je mi líto zaměstnanců Sněmovny, kteří musí pořád zajišťovat provoz budovy. Myslete na tým stenografů zaznamenávající všechny projevy.
Sáhnout na jednací řád
Poslanci nemají stanovenou pracovní dobu. Jen jednání pléna nemá začít dřív než v 9 hodin a běžně má trvat nejdéle do 21 hodin. A obvykle se koná jen od úterý do pátku. Když neúčasti omlouvají, ani se jim plat nezkrátí. Celá Sněmovna se schází podle harmonogramu přibližně každý druhý či třetí týden. Další týdny patří například jednáním výborů.
Velmi vstřícná práce. Kdo do ní poctivě chodí, netuší, kdy se vrátí domů.
Jednací řád je běžný zákon, upravuje chod Sněmovny. V současnosti pracovní skupina koaličních a opozičních poslanců jedná na jeho úpravě. Schválně, s čím nakonec přijdou. Věnují se omezení délky připomínek k pořadu schůze.
Místo dnešního neomezeného přihlašování k podání neomezeného počtu návrhů na změny pořadu schůze by každý poslanec měl svých několik minut. Musí mu to stačit, 200 lidí by i tak zvládlo sestavit 10 hodin schůze (při třech minutách na hlavu).
Těžší je sáhnout na výsadu řečníků s přednostním právem. Projevy dávají vzpomínat na řečnění Fidela Castra, i když on asi nečetl texty vysokoškolských prací. Zejména předsedové stran a klubů těží z možnosti mluvit, dokud nepadnou vysílením. A z toho se neradujte, i za mrtvého přijde náhradník.
Myslím na slova z britského seriálu Jistě, pane ministře (nebo Jistě, pane premiére). Dnešní opozice je zítřejší vláda. V současném stavu s takřka nesmiřitelnou propastí mezi většinou a menšinou se ani za budoucí většiny nic neprojedná.
Při pohodlí, které zákon svým rodičům-zákonodárcům dopřává, se dovoluje smutek kvůli nekonstruktivní kritice a chybějící věcnosti diskuze. Ale ne kvůli trávení času v práci i v nočních hodinách. Máte ji na čtyři roky, využijte každou vteřinu k něčemu užitečnému. Peněženky se mají hezky.
