IKEA efekt: Zkreslení, které motivuje

IKEA efekt je známé zkreslení pojmenované po řetězci obchodů s nábytkem IKEA. Základní myšlenkou za IKEA efektem je, že si vytváříte hlubší vztah k tomu, co si sami vytvoříte. Jak toho ale využít v životě?

Pojem „IKEA efekt“ byl poprvé použit v roce 2011 v článku The ‘IKEA effect’: When labor leads to love publikovaném v časopise Journal of Consumer Psychology. Autoři článku Michael I. Norton z Harvard Business School, Daniel Mochon z Yale University a Dan Ariely z Duke University provedli řadu experimentů, které zkoumaly vztah mezi úsilím, které lidé vloží do vytváření nebo dokončování nějakého produktu, a hodnotou, kterou tomuto produktu přikládají. Právě tyto experimenty vedly k identifikaci efektu, který následně nazvali „IKEA efekt“. Podle nich úsilí vyjadřuje náš vztah k dané věci, a to její zvýšenou hodnotou. Proč ale zrovna IKEA efekt? Samozřejmě díky švédskému obchodnímu řetězci s nábytkem IKEA, jejichž zvolená strategie je založená právě na daném efektu, v jejich případě by se dokonce dalo říct, že je součástí jejich produktu.

IKEA efekt funguje na základě několika psychologických principů. Jedním z nich je například tzv. „self-perception theory“, která popisuje, jak lidé čerpají informace o svých vlastních hodnotách a preferencích na základě toho, jak se chovají. Když si postavíte nábytek z IKEI, dokážete tak sami sobě, že jste schopni vykonat dobrou práci, a to třeba v oblasti, kde jste to ani nečekali. Máte z toho radost. Pozitivní emoce se projeví pak i k danému předmětu, který vám s tím pomohl.

Další efekt bychom mohli hledat v neodarwinismu. Přirozená tendence člověka žít ekonomicky a šetřit energií, která se všem živočichům hodila a platila za nutnou funkci k přežití, se projeví i zde: Pokud vás postavení skříně stojí nemalé množství prostředků, spálených kalorií a času, který jste mohli trávit třeba sledováním Červeného trpaslíka nebo nakupováním ponožek, určitě budete mít z výsledného produktu větší radost. A pokud se vám náhodou nepovede, je tu velký prosor pro racionalizaci, další psychologický efekt, který hraje v rámci IKEA efektu důležitou roli.

IKEA efekt není ale jen o tom, že máme hlubší vztah k tomu, k čemu jsme museli dospět vynaložením většího úsilí. Hlubší vztah máme především v případě, že toto úsilí bylo spjato s námi samotnými a našimi schopnostmi. To dokázal známý experiment s LEGO kostkami. Kde je více prostoru pro kreativitu, tedy pro naše schopnosti, tam se buduje hlubší vztah. Dává to smysl: Vytvořený, tedy až umělecký, předmět je součástí nás, je spjat s námi a naší identitou. V LEGO experimentu byli účastníci rozděleni do dvou skupin. První skupina dostala LEGO kostky, které mohli účastníci sestavit podle přiloženého návodu. Druhá skupina dostala stejné kostky, ale nebyl jim k dispozici žádný návod a museli si sami vymyslet, co z kostek sestaví. Poté bylo účastníkům nabídnuto, že mohou prodat své výtvory zpět experimentátorům. Ukázalo se, že lidé, kteří si sami vymysleli, co z kostek sestaví, byli ochotni za své výtvory požadovat více peněz než ti, kteří postavili kostky podle návodu. To ukazuje, že když si lidé sami vytvářejí něco, mají tendenci tomu přikládat větší hodnotu. Samozřejmě taky, samotná idea originální stavby musí mít svoji cenu.

Pokud tento fenomén příjmeme za svůj, dokážeme si ho plně uvědomit, má potenciál zlepšit náš život i po praktické stránce. Co se v praxi změní? Pochopíme, že někdy stojí za to obětovat svůj čas, peníze a energii za to, že si sami něco připravíme, vyrobíme či vytvoříme, přestože to není nezbytně nutné. Samozřejmě to není žádné dogma, vždy je potřeba zvážit všechna pro a proti. Rovnice zde bude ale jednoduchá: O čím trvalejší věc jde, tím spíš se vyplatí dát věci prostor pro hýčkání, tvorbu a vylaďování. Vždy to závisí na schopnosti danou věc dělat. Pokud si chcete zahrát počítačovou hru, pravděpodobně si ji nenaprogramujete, pokud si ale upravujete interiér vašeho nového domova, bude lepší, když si ho vytvoříte sami a s vašim úsilím, přestože na první dobrou profesionální interiérový designér by odvedl lepší práci. Takto se dá uvažovat o všem. Jde o nastavení mysli.

1. Zvýšení produktivity

Když si něco sami vytvoříte, můžete být motivovanější a produktivnější. Na téhle zásadě stojí velká část úspěchu bullet journalů. Zkrátka udělejte si to po svém, vynaložte úsilí, buďte pyšní na svůj systém a budete ho mnohem raději využívat.

2. Zvyšování sebevědomí

S předchozím bodem je propojený i tento bod. Když si něco sami vytvoříte, obvykle jste hrdí na svůj výkon. To může zvýšit vaše sebevědomí a sebeúctu. Další přidanou hodnotou tvorby je tedy i posilování svých schopností.

3. Udržení motivace

Když si sami něco vytvoříte, máte tendenci se k tomu více připoutat a jste ochotni investovat do toho více času a úsilí. Proto může být užitečné, abyste si stanovovali dosažitelné cíle a pracovali na nich postupně. Tím si můžete udržet motivaci a dosáhnout svých cílů rychleji a efektivněji.

4. Zlepšení mezilidských vztahů

Když lidé tvoří společně, posilují tím vzájemné vztahy. Například mohou společně sestavit IKEA (nebo jiný) nábytek, vymyslet a aplikovat taneční choreografii, vymyslet taktiku ve sportu nebo třeba společně pracovat na zahradě. Fantazii a kooperaci se meze nekladou.

IKEA efekt je nenápadný motivátor naší mysli. Sice si ho plně neuvědomujeme, má na nás ale nesmírný vliv. Pokud se naučíme vnímat realitu s tím, jak naši mysl ovlivňují různá zkreslení, můžeme výrazně zkvalitnit náš život. A IKEA efekt k těmto zkreslením bezesporu patří.

Efektů, zkreslení, biologických lifehacků, ale i behaviorálních, logických a jinak praktických pravidel, které nás ovlivňují či jsou základy efektivního uvažování je nespočetně. Stále máme jako věda co dělat, abychom je nacházeli a dokázali aplikovat. To především, aplikovat. Mým cílem je třídit tyto praktické poučky podle efektivity a v rámci systému Mindsetu+ (ke kterému píši knihu) je překládat tak, abychom je zprocesovali do sebe, lépe se pak rozhodovali a zlepšili svůj život.

Dalším psychologickým efektem, který má smysl znát a zprocesovat je tzv. haló efekt.

Zdroje:

Norton, Michael I., Daniel Mochon, and Dan Ariely. „The IKEA Effect: When Labor Leads to Love.“ Journal of Consumer Psychology 22, no. 3 (July 2012): 453–460.

Kahneman, Daniel. Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2011.