Článek
Způsob, jakým milujeme, máme doslova napsaný na čele a neustále jej předvádíme druhým. Mnoho lidí má však ve svém nitru zmatek, proto jejich prezentace neodpovídá jejich přirozenosti. Na nevědomé úrovni druhé odrazují, protože na ně působí nevěrohodně. Tito lidé se nakonec překvapivě stávají hlavní obětí svého vlastního omylu. Zajímá vás, jak tento mechanismus funguje a v čem spočívá ten zmatek?
Já jsem propagátorka praktické psychologie, která se zcela obejde bez odborníků. Zorientovat se v ní totiž dokáže každý. Pokud jde o člověka a mezilidské vztahy, všechno již bylo objeveno, všechno je vepsáno v lidové moudrosti a není to nic komplikovaného. Skutečně jde výhradně o sebepoznání, které je jedinou cestou k osobnímu růstu a spokojenosti v partnerském vztahu.
Neustále v praxi zjišťuji, že lidé se sami v sobě nevyznají. Něco mají napsané na čele, ale snaží se chovat jinak. Diví se tomu, že je to pro ně vyčerpávající, a nakonec se sami cítí podvedeni životem! Přitom stačí tak málo, zastavit se a důkladně poznat sám sebe, zbavit se nánosu toho, co nás vyčerpává a zaměřit se na své skutečné potřeby a svou genialitu. Každý ji v sobě má, ale mnoho lidí bylo vychováno v přesvědčení o své vlastní nedostatečnosti a už se jim nechce dál pátrat. Bohužel nemohu nikomu nařídit, aby to udělal. Vyžaduje to určité prozření. Tak pojďme dál.
To, co nám ve společnosti způsobuje zmatek, srozumitelně pojmenovává typologie osobností. Lidé jsou totiž různí. Pokud jde o lásku, tak máme tradičně celkem osm variant, které hledají adekvátní „protikus“. I pro mne bylo seznámení s celosvětově používanou typologií MBTI šokující. Nemohla jsem uvěřit tomu, že by všechno bylo tak snadné. Po šesti letech intenzivního studia ale vím, že právě tak to funguje.
Už jsem o tom zde napsala mnoho článků, ve kterých se snažím vysvětlit základní rozdíly mezi lidmi. Stavím na původním výzkumu C. G. Junga, který zjistil, že osobnost člověka je definována tím, v jakém pořadí se v něm usadí osm základních psychických funkcí (já je nazývám Potenciály), a do jaké míry se každému z nás podaří rozvinout ty první dva, ve svém osobním pořadí. Každý potenciál nese jednu klíčovou vlastnost, která je ztělesněním způsobu naší lásky.
Když milujeme druhého člověka, ale především vlastní děti, zahrnujeme je projevy právě této klíčové vlastnosti, tedy konkrétně toho potenciálu, který se umístil v našem osobním pořadí na prvním místě. V něm totiž máme největší jistotu a jedině optikou tohoto potenciálu hodnotíme druhé lidi. Pokud je druhý člověk stejná nebo podobná osobnost jako my, vzniká dokonalá harmonie. Pokud tomu tak není, vzniká nedorozumění, které může nabývat takové intenzity, že dochází i k deformaci jedné nebo dokonce obou osobností. To se děje ve velmi úzkých partnerských vztazích a je to i ten pravý zdroj mezigeneračních konfliktů.
Velmi zhruba si představíme tento mechanismus a jeho reálné důsledky.
První příklad: je-li matka a dítě ve shodě (tedy jsou stejný nebo podobný typ osobnosti). Takové dítě od narození vnímá dokonalou lásku a přijetí. Cítí se naprosto v pořádku a rozvíjí svou genialitu. S matkou má hluboký a vřelý vztah. Do života si odnáší stabilní pocit sebeúcty a v partnerském životě bude přirozeně pátrat po někom, kdo má na čele nápis „miluji s pomocí tvého potenciálu č. 3“. Pokud takového člověka najde, jejich partnerský vztah bude dlouhodobě harmonický.
Druhý příklad: matka a dítě nejsou v souladu, ale nejsou ani v konfliktu. Těch kombinací je řada, ale důsledek je vždy stejný. V dítěti to vzbuzuje nejistotu, neumí se dobře orientovat samo v sobě, jeho rodinné vazby nebudou zvlášť hluboké a do života vyrazí s oslabenou sebeúctou. Pro partnerský život si zvolí nejspíše člověka, který má na čele napsáno „miluji s pomocí dominantního potenciálu tvé matky, ale nejsem si tím úplně jist“. Z dlouhodobého hlediska to mezi takovými partnery nebude ideální.
Třetí příklad: matka a dítě jsou v konfliktu. Ano, jsou i kombinace osobností v rodině, které na dítě dopadají velice negativně. Děje se to na nevědomé úrovni, ale projevy tohoto nesouladu jsou zřetelné již ve věku okolo půl roku dítěte. Přes veškerou lásku matky bude dospívání dítěte velice náročné, zejména pokud jde o jeho mentální vývoj. Nebudu to zbytečně rozepisovat, protože zde se rodí základ pro patologické vztahy. Dotyčný rozvine především obrané mechanismy. Jeho sebeúcta bude silně narušená, jeho vnější projevy budou nestabilní a bude mít zřetelný sklon k extrému. Na čele bude mít napsáno „nedá se mi věřit, protože se sám v sobě nevyznám“ a vskutku, takový člověk může být schopen čehokoliv. I ve vztahu k vlastním rodičům. Překvapivě i takový člověk najde adekvátní protějšek, který bude mít na čele napsáno totéž.
Toto základní schéma, které zde opakovaně popisuji, jsem si ve své terminologii nazvala „loterií života“. S pomocí typologie osobností tak lze rozklíčovat prakticky každý mezilidský problém. Drtivou většinu těchto problémů lze i napravit nebo výrazným způsobem zlepšit.
Osobně mohu potvrdit, jak velice praktické je znát klíčovou vlastnost krizového a nedostupného potenciálu všech svých nejbližších osob. To jsou potenciály, které se v jejich osobním pořadí nacházejí na místě č. 4 a 8. Jejich projevy mají totiž na dotyčného neuvěřitelně silný vliv. Osmička ho totiž irituje a čtyřka uklidňuje. Jedničku a dvojku pochopitelně miluje. Tak snadné to je.
Nyní přichází to nejdůležitější. Představím vám osm klíčových vlastností (všech potenciálů) podle mého osobního pořadí, které jsem již v minulosti mnohokrát zmínila. Tento přehled bude tedy srozumitelný těm, kteří mé články sledují. Všem ostatním doporučuji prozkoumat především své vlastní nitro nebo si opatřit mou knihu, kde najdou podrobnější informace.
1. Respekt
2. Spolehlivost
3. Obdiv
4. Bezpodmínečné přijetí
5. Uznání
6. Volnost
7. Důvěra
8. Skutečná pozornost
Nyní víte všechno o mně. Já bych ale byla ráda, kdybyste totéž věděli i sami o sobě, o svých dětech a o svém partnerovi. Zkuste si představit, že někoho můžete iritovat tím, že mu věnujete zkoumavou pozornost, nebo třeba obdiv. Na tomto místě zdravím všechny trémisty a dodávám: „jste naprosto v pořádku, tak na sebe netlačte“.
V tomto kódu vám mohu říci, že nejvíce práce budete mít s výchovou dítěte, které preferuje kombinaci obdivu a uznání, to je totiž opravdu těžké dětství. Ti úplně nejlepší sportovci mají kombinaci volnosti a uznání, to je zas náročné na straně rodičovství. A například největší jazykový talent spočívá v kombinaci skutečné pozornosti a důvěry. V těchto příkladech bych mohla pokračovat donekonečna. Zajímá vás, čím narušíte psychickou rovnováhu špičkového sportovce? Obdivem. A čím ho uklidníte? Důvěrou. Tak jednoduchá matematika to je. Není třeba složitě studovat aplikovanou psychologii, je potřeba poznat jen sám sebe.
Osobnost člověka nezměníte. Nátlakem ale můžete dosáhnout velkého vnitřního zmatku, zejména pokud se dotyčný nachází v závislém postavení, tedy jde o dítě. Ovšem i v partnerství může nastat určitá závislá vazba. To jsme ale zase u patologických vztahů či patologických projevů jednotlivců. O tom se tady bavit nechceme. Mluvíme tu o lásce.
Pokud máte pocit, že se sami v sobě nevyznáte, že nevíte, co přesně ve skutečnosti potřebujete, pak odpověď zní, že potřebujete vnímat projevy klíčové vlastnosti svých dvou preferovaných potenciálů, a to ideálně od lidí, které milujete. Zároveň se musíte vyvarovat nadměrným projevům své osobní osmičky. To je celé. Dokáže to každý.
To, že milujete třeba s pomocí spolehlivosti neznamená, že se v přítomnosti svého dítěte nedokážete krotit a vědomě mu neposkytovat volnost, pokud víte, že to je právě jeho klíčová vlastnost, kterou potřebuje pro své optimální dospívání. Spolehlivost totiž potřebujete jen vy a dítě ji nikdy náležitě neocení. Naopak vás bude nevědomě trestat nespolehlivostí. To je naprosto přirozená reakce. Tak to prostě je a není to ničí chyba. Chybou by byl autoritativní přístup k výchově a prosazovaní svých vlastních potřeb silou. Důsledky tohoto přístupu jsou mimochodem také snadno předvídatelné, ale o tom si řekneme zase někdy příště.
Ohledně zdrojů informací musím tradičně přiznat, že článek píši z hlavy a opírám se především o původní výzkum C. G. Junga k psychickým funkcím člověka, resp. o literaturu na téma Typologie osobností dle MBTI. Jsem autorka s vášní pro psychologii, která se nebojí vybočit z konvenčních teorií. Své poznatky čerpám z odborné literatury, ale známé koncepty jsem se naučila vidět v nových souvislostech, které umožňují hlubší pochopení. Mým cílem není pouhá reprodukce znalostí, ale vytvoření komplexního výkladového modelu, který propojuje různé aspekty lidského chování a myšlení. Věřím, že mé poznatky mohou nabídnout užitečné perspektivy, které může každý využít podle svého uvážení.
