Článek
Pro všechny, kdo mne již znají, budu ještě chvíli pokračovat v příběhu. Jsem „Racionál“ z rodiny „Racionálů“. Mé dětství bylo báječné, rodiče před námi nikdy žádné konflikty neřešili, když mi bylo asi 15 let, oznámili nám, že se rozvádějí. Proběhlo to v klidu. Uplynulo dvacet let. Já i moje sestra máme rodiny a při všech příležitostech se scházíme všichni. Moji rodiče spolu normálně vycházejí, jejich partneři se vzájemně vítají. Naše rodina se rozrostla o další sourozence, a nakonec se zdá být „normálnější“, než jiné i pokud se sejde širší příbuzenstvo.
Pro všechny, kdo mne neznají se odkazuji na dlouhou historii svých článků, ve kterých se snažím popularizovat Typologii osobností, která stojí na původním výzkumu C.G. Junga. Pracuji s teorií, že každý člověk je od narození určitá konkrétní osobnost. Jeho způsob myšlení, určité vzorce chování, motivace, kompetence a do určité míry i vzhled, určuje osobní pořadí psychických funkcí tak, jak je definovala právě Typologie osobností. Já používám označení potenciály a pro přehlednost je zde všechny vyjmenuji v mém osobním pořadí dostupnosti: Racionalita, Šikula, Kreativita, Snílek, Koumák, Talent, Vizionář a Empatie. Dle metodiky MBTI jsem osobnost ESTJ.
Už nějakou dobu volám do světa „poznejte svoji osobnost, nic těžkého na tom není“. Jediné, co k tomu potřebujete, je být dostatečně upřímný sám k sobě. Přála bych si, aby každý znal svůj dominantní potenciál, tedy ten, který se usadil na jeho osobní pozici číslo jedna. Tento potenciál totiž nese psychické problémy, ke kterým směřujeme, pokud se nacházíme pod tlakem, ve stresu, resp. v nevhodných podmínkách pro naši osobnost, a přitom si to odmítáte připustit.
Vím, že jsem zatím publikovala pouze psychické potíže introvertních potenciálů, a že to bylo silné. Extravertním potenciálům se vyhýbám záměrně. Musím sebrat více odvahy, protože je to ještě silnější. Každý z nás má jeden z introvertních potenciálů na pozici jedna nebo dva. To samé platí i pro Extravertní potenciály. Introvertní potenciál je tak trochu naše soukromá věc, když námi vládne jeho temná stránka, komplikuje to život spíše jen nám a našim blízkým. Temná stránka našeho extravertního potenciálu ale křičí do světa. Je to prostě mnohem choulostivější věc. Naše bdělé já, však po většinu života, tvoří první dva potenciály, které máme ve svém osobním pořadí. Jsou tam tedy oba a záleží jen na tom, který je v dominantní pozici. Což nám ovšem nebrání, používat více ten druhý. Jejich pořadí se tím však nemění.
Dnešním tématem jsou ale rodiny, kde začít. Je tu ten problém kauzality, tedy „slepice a vejce“. Vezmeme si nejprve základní schéma. Potkají se dva lidé, kteří se podvědomě přitahují, tedy jejich preferované, či rozvinuté potenciály jsou pro sebe navzájem atraktivní a z vlastního dětství si odnášejí odpovídající „benefit“ nebo „deficit“ (vysvětleno dříve). Ano vím, jsou tu ty závažné okolnosti (erotika, mládí, peníze, luxus), nechme to dnes stranou, protože ve skutečnosti to je problém jen menšiny potenciálů nebo spíše osobního deficitu. Zkrátka, nemá to tak každý a my se dnes snažíme rozebrat běžnou fungující rodinu, resp. dva lidi, kteří mají v úmyslu rodinu založit.
Věk je zde důležitý. Když je vám okolo dvaceti, vidíte svět optikou jiných svých potenciálů, než ve třiceti a úplně jinou optikou než v padesáti. Zkrátka, pokud volíte partnera v pozdějším věku, líbí se vám úplně někdo jiný než dříve. To je velká trhlina perspektivy manželských vztahů, nemyslíte? Já myslím, že tato trhlina nám všem poněkud bije do očí, pokud se rozhlédnete kolem sebe. Nesnažím se zde poskytovat někomu alibi, jen říkám, jak to je.
Moji rodiče se našli ve dvaceti. Spojila je jejich „Racionalita“, ale nedokázali čelit její temné stránce, ve které se vzájemně podporovali. Neuměli se vzájemně respektovat a rozdělit si kompetence. To je potíž Racionality. „Ve druhém kole“ si každý z mých rodičů vybral úplně jinou osobnost, to jim bylo okolo 40ti let. Ale pojďme dál.
To, co nazývám „mikrosvět“ je případ, kdy rodiče mají jeden společný potenciál (jako moji rodiče) a jejich dítě má tento potenciál na prvním místě (jako já). Pokud se TO uchopí za správný konec, může z toho být velice schopné, průbojné až geniální dítě. Může se to stát přirozeně, ale já si myslím, že mnohem lepší by bylo, kdyby si rodiče tuto konstelaci sami uvědomili a pracovali s ní.
Méně výhodná, ale přesto viditelně pozitivní je shoda jednoho nebo i obou preferovaných potenciálů mezi matkou a dítětem. Ta totiž zaručuje mateřství, které si matka užije nejvíc, jak je to pro její osobnost vůbec možné. Ano, mateřství podle typologie osobností. Další velice choulostivé, ale brutálně pravdivé téma, ke kterému se možná výhledově odhodlám.
Takže, co z toho plyne. Přestavme si pár introvertů, kterým se narodí extravertní dítě. Neshoda, potíže na obzoru, ale moc obecné. Podíváme se tedy blíže. Ona je kombinace Vizionář – Empatie (osobnost INFJ), on je Vizionář – Racionalita (INTJ). Krásný pár, mírumilovný, inteligentní a schopný. Jejich vzájemné pouto je hluboké, jde o základ mikrosvěta. Narodí se jim Vizionář introvert (INTJ nebo INFJ). Dítě pro ně nebude přítěží, bude mít vše, co nejvíc potřebuje, nemusejí nic vědět, nemusejí nic dělat. Pokud dokáží zůstat spolu v „pohodě“, jejich dítě získá ohromný „benefit“ a nejspíš z něj bude génius.
Tak jinak, narodí se Vizionář extravert (ENTJ nebo ENFJ). To bude pro rodiče náročnější, pokud to zvládnou v klidu, jejich dítě získá velký „benefit“, jistě udělá „díru do světa“ a možná z něj bude génius.
Tak ještě jinak, narodí se jiný extravert, třeba Kreativita – Koumák (ENTP). Rodiče to zničí, oni zničí dítě a máme tu sociální monstrum, se slibnou perspektivou pro politickou kariéru (mimochodem).
Na tomto příkladu bych chtěla ukázat, co je to „mikrosvět“ a co myslím tím, když mluvím o „loterii života“. Pokud máte ještě odvahu si pořídit dítě, pak chci poukázat na to, že se vám může narodit jakákoliv ze šestnácti osobností. Jediné, co můžete dopředu udělat, je dobře poznat sami sebe a dostat SE do rovnováhy. Potom, poznat svého partnera, ať víte, co od něj můžete čekat. Zjistit, co vás spojilo a dostat SE NAVZÁJEM do rovnováhy. Potom co nejdříve poznat své dítě, a dát mu to, co potřebuje. To je poselství tohoto článku.
Dnes se mi podařilo být stručná, i když jsem si vědoma toho, že jsem opět neřekla úplně vše, co by vás jistě zajímalo. Proto využijte diskusi a třeba najdeme téma, které by stálo za samostatný článek.
Kdybyste mohli vidět svět mýma očima, uvidíte, co dokáže Talent z rodiny Talentů, nebo Snílek z rodiny Snílků, jaký je Koumák z rodiny Koumáků nebo Koumák z rodiny Snílků. Pochopitelně je tu rozměr sourozenců. Možná dodnes žárlíte na neuchopitelné souznění své matky s vaší sestrou apod. To vše se dá přebrat rozumem, pokud přijmete typologii osobností. Hluboké emoce ztratí svou sílu, protože pochopíte, co se vám vaše duše snaží říct. Typologie osobností přináší úlevu od duševní bolesti. Má informace, které skutečně potřebujete, ale můžete se bez nich úplně obejít. Zejména, pokud žijete spokojeně, šťastným životem.
Ještě máme místo, takže koho zajímá, jak bude podrobně vypadat nejhorší varianta našeho vzorového příběhu Vizionářů? Ukážeme si, o čem přesně je psychologie člověka. Tedy narodí se ENTP, kombinace Kreativita – Koumák. Matka (INFJ) je dobrá matka. Dítě však nedostává, co nejvíce potřebuje. Nemá dobrý vzor pro rozvoj svého dominantního potenciálu (Extravertní kreativity), začne zlobit, a to je slabé slovo. Je to extravert! Strategií Vizionáře je myslet, matka se bude snažit vymyslet nějaké řešení a mezitím aktivuje svou extravertní Empatii. Ta je ovšem z pohledu Kreativity neuspokojivá. V dítěti však osloví temnou stránku Koumáka. Dítě začne být super sobecké, agresivní, konfliktní, nesnesitelné (omlouvám se za stručnost) a s věkem začne terorizovat slabší jedince. A to mu ještě nikdo nedělá nic špatného. Nikomu to hlava nebere, proč to dítě tolik zlobí.
Otec (INTJ) je samotář mezi lidmi, zná své povinnosti, ale nebude dlouho schopný přihlížet rodinné nepohodě. Odejde a bude se za to nenávidět. Alimenty ale platit bude. Matka je vyřízená, nemůže na nic přijít, její empatie je k ničemu. Máte o ní strach? Já ne, příroda se postarala. Co myslíte, že má tato milá a veskrze dobrá žena na čtvrtém místě ve svém osobním pořadí? Ten nejsilnější kalibr. Pokuj jí dítě a okolnosti dostanou do krize, na její obranu povstane temná stránka jejího krizového potenciálu Talent. Nastane peklo na zemi. Pokud nebude mít jinou možnost, zašlape Kreativitu i s Koumákem svého dítěte do země. Bude se za to nenávidět. Z osobnosti dítěte nezbyde nic použitelného, jen jeden obrovský deficit. Do věku třiceti let, to na něm ale nikdo moc nepozná. Svou matku i otce bude nenávidět.
Kde se stala chyba? Pochopitelně „na spektru“ se může stát ještě spousta věcí. Přijde jiný muž, sourozenec apod. Jedno je však jisté. Osobní vlak našeho dítěte pojede zrychleným tempem do své cílové stanice. V případě Kreativity mine několik zastávek, ale (a já to řeknu), jeho cílová stanice se jmenuje opravdové šílenství.
Chcete vědět, co bude dál? Možná další generace. Otázka zní, je dítětem žena nebo muž?
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
