Článek
Obdivuji geniální jednoduchost přírody. Každý extrém v ní nachází adekvátní protiváhu. Z určitého odstupu můžeme vidět, že všechno v přírodě směřuje k rovnováze, a že dokonalost spočívá v symetrii. Na tento článek jsem se připravovala dlouho. Napsala jsem řadu článků, o které se nyní hodlám opřít, abych nemusela nic vysvětlovat a mohla jít přímo k věci.
Zabývám se praktickou psychologií a držím se nauky C.G. Junga o typologii osobností. Lidé se o psychologii příliš nezajímají, leda že mají nějaké potíže. Je to škoda, protože vlastní psychika je v životě člověka velice důležitá. Všichni ji však považujeme za něco samozřejmého.
Každý, kdo se zajímá o psychologii zjistí, že v posledních desetiletích se tato věda rozdělila do dvou základních proudů, které se vyčerpávají tím, že se navzájem potírají. Vzájemně si vyčítají zejména neúčinnost. Jde o hlubinnou psychologii, která báječným způsobem analyzuje potíže konkrétního člověka a navrhne jeho léčbu. Vskutku míří do hloubky a hledá skryté činitele, které ovlivňují naše chování. Druhým proudem je kognitivně behaviorální terapie (hrozný název, můžete ho rovnou pustit z hlavy), která vychází z toho, že hlavní vliv na chování člověka má prostředí, tedy že svému chování se člověk naučil od druhých. Cílem tohoto proudu je odnaučit konkrétního člověka chování, které je jednoduše obtěžující. Typologie osobností říká: „vážení kolegové, když vylezete ze svých zákopů a rozhlédnete se, uvidíte, že mají stejný tvar a kopete stejným směrem. Obě vaše teorie platí zároveň.“
V obou případech jde o moudrou psychologii, která dokáže vyšetřit a léčit problémy konkrétního člověka. Můžete se tyto metody naučit a za svůj život pomůžete mnoha lidem. Nebo se můžete zastavit a porozumět. Pochopit, co se nám příroda snaží říct a posunout se dál.
Typologie osobností staví na tom, že každý člověk má v sobě k dispozici osm psychických funkcí, já je nazývám Potenciály. Čtyři z nich jsou introvertní a čtyři extravertní. Když se narodíme, naše potenciály se usadí v určitém konkrétním pořadí dostupnosti. Dva potenciály tvoří naše bdělé já, dva pomáhají a zbývající čtyři spí v našem nevědomí. Každý z nás se narodí jako jedna ze šestnácti možných kombinací potenciálů, tedy jedna konkrétní osobnost, ve smyslu metodiky MBTI. A zde končí hlubinná psychologie. Nastupuje prostředí, tedy sociální realita, do které jsme se narodili. Naše preferované potenciály potřebují vzor a dobré podmínky k tomu, abychom je dokázali rozvinout. Je to loterie života, ve které má někdo více štěstí než jiní. Na tomto místě avizuji budoucí článek, který vysvětlí tuto problematiku, v jeho názvu bude jistě něco o „rodinných mikrosvětech“.
Narodili jsme se, jsme osobnost, prožíváme dětství a vytváříme si buďto svůj soukromý psychický deficit nebo benefit. A s touto vlastní perspektivou vstupujeme znovu „do loterie života“. Tentokrát už každý sám za sebe. Hledáme životního partnera. Naše nevědomí pro nás hledá adekvátní protiváhu. Ano je to tak. Nová šance ve smyslu „ve dvou se to lépe táhne“. Jistě, někteří v této loterii podvádějí a můžeme si rovnou říct, kdo to je. Je to Koumák v nás, který chápe, jak to chodí a chce „urvat to nejlepší ve svůj prospěch“. Ale máme ho v sobě všichni, co naplat. Někteří z nás jsou v tom jen lepší než druzí. Příroda to ale rozhodla tak, že na dítě musí být dva.
Láska je mocná, je to šance, kterou můžeme využít, abychom na sobě zapracovali. Kdo si nedokáže najít partnera nebo nedokáže se svým partnerem vycházet, ten má problém. Ve skutečnosti je totiž nešťastný sám se sebou, má zranění, která se nezahojila. Žádný jiný člověk ho nedokáže uzdravit. Musí to udělat sám, ale pojďme dál.
Sebepoznání je základ. Poznat své preferované potenciály, svůj deficit nebo benefit. Poznat potenciály druhých a začít je respektovat, začít spolupracovat. Spolupracovat spolu jako lidé. Protože co je víc než člověk? Lidstvo, a tak nás vidí i příroda. Každá osobnost má svůj význam, každého člověka lidstvo potřebuje.
Můžeme se tady bavit o potenciálech donekonečna, já bych tedy rozhodně mohla, nebo můžeme jít dál. Klást si otázky, co se ve skutečností skrývá za těmi potenciály? Proč je máme všichni a umíme používat nejdříve jen dva, později tři a na stará kolena, když máme ještě „všech pět pohromadě“, tak čtyři? Co je to za omezení? Proč ne všech osm? Co to znamená?
Víme, že potenciály tvoří páry, ve skutečnosti jsou tedy pouze čtyři páry, které se navzájem regulují. Mají tedy „náboj“. Každý potenciál nese pozitivní vlastnosti, ale také vlastní temnou stránku. Každý potenciál je ale sám o sobě buď pozitivní nebo negativní. Můžeme si to nakreslit. Některé osobnosti jsou v základu pozitivní (tedy společensky přínosné) a některé jsou v základu negativní (tedy mají pro společnost jiný význam). Nechci říci, že by to byli zlí nebo škodliví lidé, ale mohou být, pokud si z dětství odnášejí velký deficit. Tedy čtyři osobnosti jsou převážně pozitivní (++), čtyři spíše negativní (- -) a osm nese nulový náboj (+-), pokud jde o dva hlavní preferované potenciály. Pojďme dál.
Genialita, která posouvá lidstvo kupředu je schopnost vidět to, co je ukryto pod vrstvami jiných zajímavých věcí. Je to schopnost vidět princip a pochopit. Už dříve jsem řekla, že schopnost myslet patří introvertům. Jako extravert na tom trvám. Chcete-li překročit vlastní stín, musíte využít všechny dostupné způsoby myšlení, které nesou introvertní potenciály. Musíte pro to mít podmínky a dobrý vzor. Nebo mít opravdu dobrý tým.
Neříkám, že je to snadné, ale trvám na tom, že to dokáže každý. V oblasti vědy se osvědčil následující postup. Nejprve musíte povolat svého Šikulu, ve strachu se „nabiflovat“ velké množství informací tak, abyste dostali jistotu. Potom musí nastoupit Koumák, aby z velkého odstupu vše zpochybnil, prověřil a pochopil princip. U toho musí pomáhat Snílek, který dodá svou schopnost bezpodmínečného přijetí nových věcí a nadšení pro věc. Což zaujme vašeho vnitřního Vizionáře, který půjde ještě více do hloubky, a přitom bude hledět do budoucnosti. Výsledek se dostaví.
Vědecký svět pracuje s hypotézou, že existuje určitá inteligence, která pohání evoluci. Domnívám se, že jeden z klíčů k této inteligenci vlastní váš potenciál Vizionáře a ten druhy drží Koumák. Tyto dva potenciály totiž myšlení uspokojuje. Oni prostě myslí tak rádi, že by nejraději nedělali nic jiného. Když na něco přijdou, získají totiž odměnu od přírody. Dávku hormonů. A jsme u toho, naše potenciály musí mít odezvu na hormonální úrovni. Psychická nerovnováha musí mít adekvátní dopad do nerovnováhy hormonální, psychická nestabilita je na nás vidět a jisté nemoci postihují spíše konkrétní osobnosti než jiné. Můžeme jít ještě dál a ukázat si to na příkladu.
Každý si umí představit, co se skrývá v extravertním potenciálu Empatie. Tu schopnost každý pozná. Jde o hluboké porozumění, péči, přizpůsobivost, vytrvalost a ohleduplnost. Empatie je vysoce pozitivní potenciál a nese schopnosti, které si pro zjednodušení můžeme označit jako „dokonale mateřské“. Empatické ženy bývají krásné, mají jemné rysy a zároveň plné tvary. Jsou mimořádně citlivé a emocionální. Hormonem Empatie musí být nepochybně Estrogen.
Jaký význam má empatie pro lidstvo? Každý z nás se přeci, od určitého věku, dokáže postarat sám o sebe. Empatie proto musí mít význam právě především v mateřství a výchově dětí. Tajným posláním Empatie je mezigenerační přenos. Empatie zapisuje informace do genetické paměti lidstva. Jak to dělá? S pomocí souhrnných informací, které nazýváme emoce. Empatie pomáhá dětem rozumět tomu, co se kolem nich děje. Vyjadřují se emocemi, dokud se nenaučí komunikovat jinak.
Co z toho vyplývá? Prostřednictvím Empatie předávají matky svým dětem důležité informace. Čím více je žena empatická, tím lépe její dítě ví, „do čeho jde“, ještě, než se narodí. Pokud žena prožívá své těhotenství ve strachu a nepohodě, předá svému dítěti informaci v tom smyslu „připrav se, svět je zlý“. Bude-li dítě osobnost řekněme jemnějšího ražení, nebude bojovat a zvolí sebedestrukci. Bude-li to osobnost silná, narodí se monstrum, připravené k boji. To je evoluce.
Potenciál Empatie se vždy vyskytuje v blízkosti Vizionáře, který nese naději nebo Šikuly, který nese traumata. Každá matka by proto měla vědět, jaký druh informací bude svým dětem především zprostředkovávat. Je důležité znát i pozice dalších potenciálů, například víme, že Talent skrývá zdroj životní energie člověka, Kreativita je zdrojem životních impulsů a je dobré znát jejich pozici, při výchově dětí, které jsou hůře zvladatelné. Katastrofa lidské společnosti spočívá v tom, že čím více je žena empatická, tím více jí přitahuje muž Koumák. No víme, kdo si chce urvat to nejlepší pro sebe, kdo potřebuje všechnu péči, je tvrdý a nelítostný, nesnese konkurenci atd. Hormonem Koumáků musí být Testosteron. Co z toho plyne? Dámy a pánové, kruh se uzavírá.
Věřím, že každý člověk může odemknou všech osm potenciálů, musí ale překonat překážky. Musí postupně zavrhnou temnou stránku každého potenciálu, který si osvojí. Ponechat si to dobré a jít dál. Co se stane, například když spojíte temnou stránku potenciálu Vizionář a Koumák? Můžeme tomu říkat třeba slepá ulička evoluce, nebo Aspergerův syndrom.
Duševní rovnováha je křehká věc, jednostrannost vede k psychickým problémům, protože podlehnou temné stránce svého dominantního potenciálu je snadné. Psychicky vyrovnaný člověk působí na ostatní arogantně. Kdo zná princip, ten se začne chovat arogantně a domnívá se, že je psychicky vyrovnaný. Podvádí sebe i ostatní. A je tu zas další začarovaný kruh moderní civilizace.
Navazující článek o rodinných mikrosvětech, již brzy.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
