Článek
Většinou jde především o dobře zaobalenou soutěživost matek, která je jen někdy motivována snahou skutečně pomoci. Sdílení osobních zkušeností s výchovou dítěte má ale jeden zásadní nedostatek. Vlastně dva. Každé dítě je jiné a rovněž i každá matka. A kombinací je mnoho. Rady jsou dobrá věc, ale na mateřství by člověk ocenil nějaký praktický návod.
Přesně tato potřeba mne v době mého prvního těhotenství přivedla ke studiu vývojové psychologie, výchovných přístupů, pak praktické i obecné psychologie, a nakonec jsem objevila Typologii osobností, která stojí na původním výzkumu C. G. Junga. Prostudovala jsem toho opravdu hodně a našla všechno, co jsem chtěla. Už o tom nějakou dobu píšu, takže zde nebudu zabírat místo povídáním o sobě, a jdeme se podívat na tu fixaci.
Tedy musím říct, že nejdůležitější je poznat svou vlastní osobnost a potom co nejpřesněji rozpoznat preferovaný potenciál vašeho malého dítěte. Pokud nevíte, co to znamená, tak doporučuji třeba tento článek. Je v něm i tabulka, která se vám bude hodit k ruce. Vše potřebné máte k dispozici a opravdu to není nic těžkého. Když se vám to podaří, získáte něco extra. Budete svému dítěti rozumět a budete nadšená většinou jeho projevů, protože v nich uvidíte jeho budoucnost. Budete vědět, co je „normální“ a není třeba to řešit a naopak, v čem přesně potřebuje vaše dítě pomoct (a toho opravdu není mnoho). Přestanete se srovnávat, nikoli proto, že si to budete zakazovat, ale protože uvidíte tu jinakost.
Ano, je třeba mít určitou sebereflexi, a to může být pro některé osobnosti matek problém. Sebereflexe je schopnost, kterou nemá každý. To není projev arogance, ale popis reality. Nechci se s nikým hádat ani nikoho nutit dělat věci proti jeho vůli. Typologie osobností zřejmě totiž není pro každého, ale já jsem se s ní naučila pracovat a ohromně mi pomáhá.
V každém z osmi potenciálů se toho ukrývá mnoho a všechno je zcela logické, ve smyslu příčina - důsledek. Dnes se zaměříme pouze na to, co hraje roli při fixaci mezi matkou a dítětem. Vezmeme to od nejméně problematického k tomu nejkomplikovanějšímu. Uvažujeme děti ve věku 3 až 5 let, které tedy používají převážně svůj první potenciál a v krizové situaci přecházejí do čtvrtého, čímž se téma ohromně zjednodušuje. Předem se omlouvám za stručnost, která může citlivějším osobnostem vyznívat poněkud vulgárně. Předesílám, že matka a dítě se patrně nebudou nacházet ve stejné kolonce, jde právě o různé kombinace a pochopitelně též o určitou škálu projevů. Já zde pro názornost naznačuji extrémní polohy, což je ovšem chování, které lze stále u dotyčného považovat za „normální“.
Kreativita – potřebuje usměrnit
Kreativní děti odmala velmi dobře zvládají odloučení. Jsou velmi motivované stýkat se s dalšími lidmi a vyhledávají dětský kolektiv. Bývají velice odvážné, ale neriskují bezhlavě. Obvykle se jim nic nestane. Učí se „za pochodu“, jsou svobodomyslné, a proto nemají rády pravidla a omezování. V kolektivu se snaží zaujmout vůdčí postavení a být oblíbené (pokud to lze). V nepohodě je jejich krizovým potenciálem Šikula.
Kreativní matka je na své dítě za všech okolností pyšná, zřetelně mu dává najevo, že očekává brzkou samostatnost, ale zároveň se chová velice ochranitelsky. Projevy dítěte sleduje a často nadbytečně koriguje.
Všimněte si, že pokud se matka a dítě nachází ve stejné kolonce, jejich projevy vzájemně ladí, existuje zde hluboké souznění. Je třeba určité domýšlivosti, aby člověk pochopil důsledky toho, že dítě a matka nejsou ve stejné kolonce. Již jsem o tom psala, např. v tomto článku. Nesoulad preferovaného potenciálu mezi matkou a dítětem, působí dítěti nepohodu. Adekvátně tomu se jeho chování přibližuje projevům jeho krizového potenciálu. Do určité míry to platí i pro matku, je-li objektivně v nepohodě.
Racionalita – potřebuje důslednost
Racionální děti nejlépe ze všech znají své povinnosti a mají silnou motivaci je plnit. Na všem se s nimi lze dohodnout. Jsou samostatné a v předškolním věku mívají před ostatními velký náskok. Otevřenost a přímočarost považují za projev důvěry. Nepochybují o svých schopnostech, rychle si osvojují pravidla, což ovšem neznamená, že je dodržují. Nestojí o to být oblíbené, ale díky svým vůdčím schopnostem si snadno získávají oddané stoupence. Zásadně se nechtějí učit nic nového „na veřejnosti“ a jsou tvrdohlavé. V nepohodě je jejich krizovým potenciálem Snílek.
Racionální matka má věci „pod kontrolou“, málokdy projevuje emoce a emoce druhých málokdy ovlivní její rozhodování. Plní své závazky, bývá nekompromisní, formální a věcná. Schopnosti svých dětí systematicky rozvíjí a zároveň soustavně prověřuje. Od svých dětí očekává především spolehlivost.
Empatie – potřebuje pochopení
Empatické děti jsou přátelské a v kolektivu prosazují vzájemnou ohleduplnost. Jsou pozorné a snaží se vycházet vstříc očekáváním druhých. V přívětivém prostředí se rychle adaptují a jsou silně motivované rozvíjet své dovednosti. V konfliktním prostředí naopak velice trpí. Jsou tedy extrémně citlivé na atmosféru v mezilidských vztazích. V nepohodě je jejich krizovým potenciálem Koumák.
Empatická matka je velice pracovitá, chápavá a přizpůsobivá. U svých dětí rozvíjí především sociální dovednosti a podporuje je v rozvoji praktických dovedností. Od svých dětí očekává především, že budou s druhými vycházet dobře.
Vizionář – potřebuje důvěru
Děti vizionáři touží po poznání. Neustále se chtějí učit a bývají náročné na sebe i ostatní. Jsou mírumilovné a s ostatními dětmi chtějí vycházet dobře. Zároveň si ale vystačí i sami, hrají si, a přitom rozvíjejí vlastní fantazii. Bývají velice chytré, respektují autoritu a snaží se dělat vše správně. V nepohodě si vymýšlejí různé „strategie přežití“, pokud se jim někde nelíbí, „neotrkají se“, budou tiše trpět od začátku do konce. Jejich krizovým potenciálem je Talent, který v tomto případě volá po svobodě. Vizionáři v krizi utíkají.
Matka vizionář je chápavá, mírná a konstruktivní. Nemá ráda konflikty. Je soběstačná a soběstačnost vyučuje. Očekává ji totiž i od svých dětí.
Koumák – potřebuje motivaci
Děti koumáci o socializaci nestojí. Pokud mají doma „pohodlí“, potřebují velkou motivaci proto to, aby se vzdali dosavadních jistot. Není však snadné je zaujmout, bývají spíše pasivní a mohou působit neochotně. Nejsou komunikativní a druhé děti je nezajímají. Udržují si odstup, pokud se jim něco nelíbí, mohou být „na obranu vlastních zájmů“ agresivní. V nepohodě je jejich krizovým potenciálem Empatie, což tedy v tomto případě znamená především, že dokáží „hrát na city“ druhých.
Matka koumák je především nečitelná, komunikuje stručně a na své děti bývá přísná. Ve společnosti druhých se necítí dobře, proto mívá překvapivě rozvinutou empatickou obranu, jejíž motivací je, ve slušnosti opustit společnost v co nejkratším čase. Je mistrem improvizace a od svých dětí očekává především, že nebudou dělat potíže.
Snílek – potřebuje dozrát
Děti snílci jsou velice ambiciózní, ale zároveň bázlivé a snadno se rozpláčou. Z domova si přinášejí silně ukotvené morální zásady. Vadí jim hluk, velké množství lidí a disharmonické klima. V kolektivu dětí se necítí bezpečně. Pokud zůstanou sami, ze strachu útočí na druhé, zprvu fyzicky, později jen verbálně. Mají tendenci unikat pozornosti autorit. V nepohodě je jejich krizovým potenciálem Racionalita, což v tomto případě znamená především, že upozorňují na nedostatky druhých a útočným způsobem je kritizují. Poznámka, snílci mají konflikty a potíže především s vlastními sourozenci.
Matka snílek je velice milá a ochotná. Působí zaneprázdněně, což je její způsob sebeobrany, před požadavky druhých. Je mistrem pozitivní motivace druhých a svým dětem vládne mírnou rukou. Očekává od nich především, že v životě něčeho dosáhnou.
Šikula – si potřebuje zvyknout
Děti šikulové z principu odmítají změny. Adaptace na kolektiv vrstevníků je pro ně obtížná. Kamarády aktivně nevyhledávají, chtějí trávit čas ve svém vnitřním světě. Na povinnou docházku zprvu reagují špatně, projevují silnou emoční závislost na rodičích. Dlouhou dobu denně ověřují, zda a proč musí do kolektivu docházet, postupem času se s tím ale smíří. Přesto se obtížně zapojují do her a špatně komunikují. Obvykle preferují kamarády stejného pohlaví, ale nejraději si hrají o samotě. V nepohodě nedělají nic a pouze vyhlíží příchod rodičů. Jejich krizovým potenciálem je Kreativita, což v tomto případě znamená především, že jsou v nepohodě velice neústupní.
Matka šikula je tichá a nenápadná, velmi pracovitá a většinou ochotná. Své děti učí praktickým dovednostem. Funguje systematicky a od svých dětí vyžaduje poslušnost.
Talent – potřebuje zkrotit vášně
Děti Talenti jsou mimořádně schopné, samostatné a energické. Jejich motorické dovednosti jsou rozvinuté a v předškolním věku mají před ostatními viditelný náskok. Talent je nejsilnější potenciál, který toho v sobě ukrývá mnoho. Potenciál talent je skutečnou příčinou fenoménu fixace. Protože mi nezbývá dost místa pro to, abych to náležitě vysvětlila, udělám to v samostatném článku, který se bude jmenovat „Vášeň na maximum aneb hnací motor lásky“. Doporučuji každému, kdo má fixované dítě a v tabulce vidí Talent v prvních čtyřech pozicích osobnosti svého dítěte.
Jde-li o matku talent, chci říci jen tolik. Má nekonečné množství energie, je mimořádně schopná a věci chápe srdcem. Jde vždy přímo k jádru problému a nad ostatními má převahu. Radím vám, nesahejte na její děti.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
