Článek
Účelem této série článků není škatulkování, ale pojmenování zásadních odlišností. Opět se zde nabízí užitečný pohled do vlastní budoucnosti. Jsem si jistá, že v rámci svého výkladu jsem poskytla už mnohonásobně více informací, než je třeba k tomu, aby člověk vycítil, jaké psychické funkce (Potenciály) sám preferuje. Je to zcela soukromá a nanejvýš osobní záležitost, a já zde tyto informace předkládám k vašemu vlastnímu využití.
Ráda bych se ještě krátce vrátila k minulému článku, tedy konkrétně ke skupině matek, které jsem provizorně označila jako „srdcové“. To, co chci doplnit, se týká jejich obecného společenského významu. Jak jsme si minule ukázali, patří do této skupiny osobnost ESFP a ISFP (dle mého výkladu jde o kombinaci potenciálů Snílek/Talent). Tyto dvě osobnosti se obecně jeví jako všestranně nejkvalifikovanější vychovatelé malých dětí. Jsou to lidé, které to k dětem jednoduše táhne, jsou to trenéři a vedoucí všelijakých kroužků, nebo také učitelé mateřských i základních škol.
Chci říci, že právě tyto osobnosti dávají přirozeně dětem volnost, na nevědomé úrovni dětem z hloubi duše rozumí, a přitom s nimi sdílí jejich dětské nadšení, pro objevování světa. Už jsem mluvila o tom, jak může být mateřský přístup inspirující. Při hluboké znalosti všech typů osobností mohu s čistým svědomím prohlásit, že právě tyto dvě osobnosti matek by pro nás ostatní, měly být tou největší inspirací.
Matky pečovatelky (Empatie)
Pro mateřství a péči o domácnost jsou dobře vybavené. Mají silnou potřebu vnější harmonie, rády o své okolí pečují a své nejbližší vytrvale podporují. Tyto matky jsou také převážně orientované na výsledek, jsou pracovité, spolehlivé, praktické, snadno organizují sebe i druhé. Vnímají individualitu, prožívají emoce a dobře komunikují. Rozvojové a vzdělávací potřeby svých dětí plánují v dlouhodobém horizontu, snaží se děti naučit maximum toho, co budou v životě potřebovat, aby byly spokojené a šťastné. Chtějí, aby jejich děti trávily svůj čas smysluplně a kreativně, aby se toho co nejvíc naučily, a přitom uměly vycházet s ostatními.
Matky „pečovatelky“ své děti zahrnují pozorností, vycházejí vstříc jejich potřebám, chtějí, aby se především sociálně rozvíjely, učí je respektovat pravidla, záleží jim na tom, aby se chovaly správně. Kompetentnost, důležitou pro úspěšný život svých dětí, spojují s výkonností a sociálními dovednostmi.
Slabé stránky matek pečovatelek
Matky v této skupině jsou především velmi obětavé, proto mají sklon se přetěžovat, což vede k jejich skutečnému fyzickému vyčerpání. Jejich všudypřítomná péče a zájem o druhé může na jejich blízké působit, jako neodbytné omezování svobody. Jejich dětem nezbývá mnoho prostoru k samostatnosti, proto u některých osobností dětí snadno vytvářejí dlouhodobou závislost. Nadměrně mohou také přihlížet k názorům okolí a podléhat tlaku veřejného mínění.
Matky „pečovatelky“ nejvíce stresují konflikty ve vztazích, neochota ostatních spolupracovat a kritika. Mají tendenci plnit očekávání druhých, konflikty oddalovat a vztahy si idealizovat. Tyto matky potřebují, aby vše fungovalo perfektně, a přitom byli všichni spokojení. Jakékoliv narušení tohoto ideálu jim způsobuje stres a spouští přívaly negativních emocí.
Empatické ženy pracují samostatně a pomoci od druhých se aktivně brání. Zprvu mají tendenci si idealizovat i mateřství a dlouho jim trvá, než přijmou a ocení pomoc v situacích, kdy je toho na ně prostě příliš. Jejich přirozené vlohy naráží u dětí, které jsou nekomunikativní (Koumák a Šikula), nečitelné (Koumák a Snílek) nebo vyžadují logickou argumentaci (Racionalita a Koumák). Pocit selhání pociťují z hůře zvladatelných (Talent) a velmi temperamentních (Kreativita) dětí nebo naopak velmi pomalých dětí, které nemají potřebu ostatním vycházet vstříc (Koumák a Šikula).
Tyto matky především touží po tom, aby ostatní uznali jejich snahu a ocenili jejich péči. Ve stresu se potřebují uklidnit a urovnat si myšlenky. Matkám v této skupině dále pomáhá možnost vypovídat se, pomoc vymanit se ze sebeobviňování, získat útěchu. V žádném případě však nepotřebují zaručeně dobré rady. Pro řešení svých problémů si chtějí najít vlastní cestu. V případě, že v emocích někomu ublížily, potřebují ujištění, že se na ně nikdo nezlobí. V poslední fázi se potřebují pustit do něčeho nového, praktického, s rychle viditelnými výsledky. Matky a otcové „pečovatelé“ jsou osobnosti ENFJ, INFJ, ESFJ a ISFJ.
Přísné matky (Koumák)
Mají potřebu věcem důkladně porozumět, málo komunikují a obvykle argumentují přísně logicky. Nejsou tolik orientované na výsledek, zajímá je proces, a proto nechávají situace plynout. Nepotřebují mít konkrétní cíl, aby si mohly činnosti s dětmi užívat. Tyto matky mají tendenci přistupovat k mateřství poněkud vědecky, přitom ale žijí improvizací a milují volnost. Své děti nechávají objevovat svět, bez omezování a zbytečného vysvětlování. Uplatňují partnerský přístup, podporují nápady dětí, nepodsouvají jim návody, jak věci dělat a nevnucují jim svůj pohled na svět. Chtějí, aby se učily z vlastních chyb a rády pozorují, jak jsou jejich děti čím dál více samostatné. Chtějí, aby si organizovaly vlastní čas a dovednosti se učily přirozeně.
Své děti respektují, od malička s nimi mluví jako se sobě rovnými, zajímají se o jejich nápady a názory. Snaží se jít svým dětem příkladem v tom, jak se přizpůsobovat pravidlům, jak operativně měnit plány, jak se učit za pochodu a z každé situace vytěžit maximum. Povinnosti na děti přesouvají postupně, spíše chválí, aby děti nezažívaly pocit nekompetentnosti. Všemožně je podporují v získávání sebejistoty a nezávislosti. Dávají jim maximum důvěry i v případě nebezpečných činností. Kompetentnost spatřují v rozvoji intelektuálních dovedností, soběstačnosti a osobní odvaze.
Slabé stránky „přísných“ matek
Matky v této skupině nechtějí svůj život ani životní prostředí strukturovat, nudí je stabilita a chtějí být stále flexibilní. V mládí mají především problém s organizací a dodržováním stálého denního programu, péčí o domácnost a udržováním spolehlivého domácího zázemí. V činnostech, které je nebaví, jsou pomalé a neefektivní, přitom mají pocit, že se těmto činnostem věnují až moc, ale zároveň si uvědomují, že to kýžené výsledky nepřináší. Udržet pozornost u takových činností je stojí velké úsilí, zůstat v klidu a věnovat se malým dětem nebo domácnosti je prostě nebaví. Tyto matky rozhodně nejsou líné, dětem se věnují, zejména pokud se při tom děti rozvíjejí. Mají rády kreativní činnosti s dětmi, jinak pro své děti rády něco zařizují. Potřebují, aby někdo jasně formuloval konkrétní potřeby dítěte, ideálně samo dítě, hned jak je to možné.
Tyto matky mají také problém pojmenovávat a vyjadřovat své emoce, obecně je pro ně práce s emocemi komplikovaná. V mateřství intelektuálně strádají a cítí potřebu brzy se vrátit k práci. Nic přitom nepředstírají, uznávají rčení „život se s nikým nemazlí“ a vnitřně jsou smířené s tím, že nejsou nejlepšími matkami ze všech.
V tom, co by jiní označili jako krizovou situaci si „přísné“ matky zachovávají odstup a chladnou hlavu. Obvyklý stres, časté změny a určitou míru rizika snáší bez problémů. Tyto matky stresuje především omezování jejich svobody. Velmi negativně reagují na zpochybňování své mateřské kompetentnosti. Nechtějí rozhodovat věci s velkým předstihem, pokud nemají možnost své rozhodnutí později změnit.
Mateřství jim v obecné rovině přináší stres, v podobě ztráty svobody a povinnosti přizpůsobit se potřebám dítěte. Zpočátku prožívají frustraci z toho, co všechno je třeba dělat. Vnímají tlak na to, aby postupovaly osvědčeným způsobem a udržovaly jistou míru pravidelnosti, což pro ně není přirozené. Jejich nepohoda je přímo úměrná intenzitě nároků dítěte. V přítomnosti velmi malých děti se cítí bezradně, silně emotivní (Empatie), velmi kontaktní a citlivé (Snílek) či náročné (Racionalita, Talent a Kreativita) děti zvládají s obtížemi. Děti, které vyžadují stabilitu a předvídatelnost (Šikula) v jejich domácnosti neprospívají. Děti většiny osobností u nich postrádají vstřícný fyzický kontakt, rodičovské vedení a pocit spolehlivého rodinného zázemí. Naopak dospívajícím dětem jejich uvolněnost spíše vyhovuje.
„Přísné“ matky potřebují ve stresu zpomalit a uklidnit se. Dobře si uvědomují, co potřebují, přitom své problémy umí delší dobu přehlížet. Hledají příležitost, kdy se mohou svobodně věnovat tomu, co je baví, to jim pomáhá uvolnit negativní emoce a odbourat stres. Zejména introvertní matky, v této skupině, si s dětmi, ve věku do tří let, často sahají na dno svých psychických sil. Jde o matky, které se nejčastěji „vdávají“ za svou práci a dávají přednost bezdětnému soužití. „Přísné“ matky a otcové jsou osobnosti ENTP, INTP, ESTP a ISTP.
Možná by se slušelo definovat i chybějící rozměr mateřství, resp. vliv druhé preferované psychické funkce, tedy potenciálu Talent, Vizionář, Kreativita a Šikula. Přednesené vymezení však považuji za dostatečně praktické. Nyní se proto zaměřím zase na jiná témata. Těším na vaše příspěvky do diskuse.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
