Článek
Operu Bedřicha Smetany jistě nemusím představovat. Komická opera z českého vesnického prostředí. Mařenka, Jeník a tři sta zlatých. Na představení mě nalákala především jména Jana Šrejma Kačírková a Aleš Briscein – oba patří mezi ty nejlepší, koho v českých operních domech můžeme slyšet. A toho by byla chyba nevyužít.
Inscenaci opery Prodaná nevěsta z roku 2006 od Ondřeje Havelky jsem dosud neviděl, jednak kvůli názoru na tuto operu, který jsem nabyl kdysi v Národním (podrobněji v tomto textu) a jednak mi termíny představení nepasovaly do kalendáře.
Inscenace je klasická a vlastně podobná opeře Tajemství od stejného režiséra – Havelky, kterou nově uvádí Národní divadlo. Klasické kulisy a kostýmy, a rozumná míra lidového vtipu. Inscenace má úvod ještě před předehrou, nicméně vzhledem k absenci opony (a pravděpodobně i prostoru samému) ve Festivalové hale tento doplněk k libretu nefungoval a režisér myšlenku vyložil divákům, v humorném duchu, osobně – příjemné zpestření.
Předehra a pak již samotná hra. Orchestr hraje od začátku výborně, diriguje Jakub Klecker. Já se ale zaměřím na zpěv, protože právě ve zpěvu je v opeře ta krása.
Prvotřídní brněnská sopranistka Jana Šrejma Kačírková (Mařenka) zpívá naprosto jasně, čistě a zřetelně česky, přitom správně operně to, co je v notách. Od začátku do konce. Bezchybně. Aleš Briscein (Jeník) a jeho krásný čistý tenor je zcela rovnocenný výkonu sopranistky – zcela odpovídající partner jak pěvecky, tak herecky. A přesně tak to má být. Hlavní postavy musí být na odpovídající úrovni. Pokud nejsou, dopadne to jako na Traviatě v Brně (čtěte zde).
O většinu vtipů se postarali Jan Šťáva (Kecal) a Ondřej Koplík v roli Vaška. Oba byli vynikající s jednou výjimkou, která bude zmíněna na konci textu.
Ostatní role jsou víceméně drobné a nepovažuji za nutné je nějak více řešit. Všichni předvedli dobrý a odpovídající výkon. Za zmínku stojí Eva Esterková, která si „zopakovala“ roli Esmeraldy z Hurvínek prodává nevěstu. (O této inscenaci pro děti od Janáčkovy opery bude řeč jindy, ale je to vynikající. Velice rozumná míra ponaučení, vtipu a zjednodušené opery pro děti. Ale ani dospělí se nebudou nudit.) Výstup Esterkové správně pobavil pěvecky, herecky i „artisticky“. Jiří Hájek (Krušina) mi přijde představení od představení lepší a lepší.
První část, před přestávkou, byla doplněna (mimo děj opery a inscenace) poděkováním Smetanovi a při této příležitosti Briscein roznesl divákům i pár piv (hospoda je součást scény). Duet Věrné milování (Mařenka, Jeník) byl vynikající.
Ve druhé části se podařilo výborně ztvárnit cirkus – poctivé cirkusové artistické číslo. Překrásně provedená árie Mařenky Och, jaký žal… Ten lásky sen a následující duet Jeníka a Mařenky Mařenko má byl také fantastický.
Závěrečné sborové číslo Dobrá věc se podařila bylo vynikající. Sbor zpíval až na jednu pasáž prakticky unisono, což by měla být samozřejmost, ale bohužel není, a proto je to třeba uvést a vyzdvihnout.
Ale dokonalé to nebylo. A protože pouze skrze kritiku vede cesta k dokonalosti, tak musím zmínit tři až čtyři problémy. Sbor v polovině prvního vystoupení Proč bychom se netěšili z unisona přešel na „multisono“ (ale pak se opět sladili). Kačírková zpívá jeden z výstupů (tuším, že to bylo již zmíněné Och, jaký žal…) směrem do strany a dolů, tedy od diváků někam pryč. Scénicky to dává smysl, nicméně – a je to skutečně drobnost – její zpěv tím utrpěl (a pochybuji že běžný divák to zaregistroval). Zmiňuji to i proto, že scéna je na kolečkách a možná by šla pootočit více směrem k divákům, aby byl naplněn jak záměr režiséra, tak i sluch náročného posluchače. Poslední sólový recitativ Kecala a Šťávovi došel dech. Škoda. A pak tu mám jednu zcela osobní výtku k zbytečnému násilí na (nejen) Jeníkovi – režisérův záměr je jasný: vesnice, hospoda a fyzická výměna názorů, proč ne… Nicméně vzhledem k tomu, že Prodaná nevěsta je komedie, mi tohoto záměru přišlo na scéně zbytečně moc.
I vzhledem k předchozí Prodané nevěstě v Národním, kterou jsem v poslední době viděl, pak nemůžu jinak než prohlásit, že paní Kačírková by zasloužila metál. Měl by být ze zlata a se Smetanou.
Toto je cesta, jak se zbavit titulkovacího zařízení. Titulkovat česky českou operu pro českého diváka je zbytečné a nakonec i rušivé, když je dílo dobré a správně předvedené. Text libreta od Karla Sabiny je jednoduchý, jasný a zcela zpívatelný.
Potlesk ve stoje je v českých divadlech poměrně běžný, nicméně zde byl po velice dlouhé době naprosto zasloužený.
Prodaná nevěsta bude fungovat a bavit diváky ještě věky, ale musí být zazpívána tak, jak ji Smetana napsal. A to neumí všude. A proto na závěr doporučení, na koho jít na „Prodanku“. Vyrazte na představení se zmíněnou Janou Š. Kačírkovou (především Brno) nebo Veronikou Rovnou (především Ostrava). Pokud jde o Jeníka, tenorový part je obecně jednodušší na provedení, ale pokud bych měl vybrat pár pěvců, pak Aleš Briscein je jasná volba. Velmi dobře roli zvládá i Martin Šrejma, Peter Berger a Richard Samek.
Bonus: Bohužel netuším, kdo je ta okouzlující tanečnice/baletka, která již několik sezón v Brně prozařuje Traviatu a především Carmen. Ale podle všeho i v Prodané nevěstě dokáže diváka zcela zaujmout.
—
Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (festivalové uvedení)
29. 6. 2024, 21:00, Festivalová hala Smetanovy Litomyšle, Litomyšl
Režie: Ondřej Havelka
Účinkující:
Jana Šrejma Kačírková – Mařenka; Aleš Briscein – Jeník; Jan Šťáva – Kecal; Ondřej Koplík – Vašek; Eva Esterková – Esmeralda; Martin Zbrožek – Principál; Jiří Hájek – Krušina; Jitka Zerhauová – Ludmila; David Nykl – Mícha; Jana Hrochová – Háta; Tadeáš Hoza – Indián
Jakub Klecker – dirigent
—
P.S.: Sepsáno po paměti den po představení. Poslech z třetí řady střed.