Článek
Během roku 1916 Ludendorff (psal jsem o něm zde), prakticky velitel německé armády, ztrácel půdu pod nohama. Německé armádě se nedařilo prorazit a přiblížit se vítězství. Ludendorff ztrácel víru, že dokáže válku rozhodnout pouze na bojišti. Proto se rozhodl najít jiný způsob, jak válku rozhodnout. Na ministerstvu zahraničních věcí našel spojence, zástupce ministra zahraniční Arthura Zimmermanna, a společně se vydali najít způsob, jak válku zlomit. Přišli hned s pěti iniciativami.
Indie
První nápady jsou zaměřené na Velkou Británii. Celý svět věděl, že britské impérium je ohromné, z čehož čerpá i svou sílu a vliv. Ludendorff a Zimmermann dospěli k tomu, že hlavním klenotem impéria je Indie a rozhodli se první světovou válku rozhodnout právě tam. Jejich plán bylo poslat (jednu) loď starou několik desítek let, naplnit ji zbraněmi, municí a poslat ji povstalcům do Indie, kteří měli začít protibritské povstání. Němci skutečně dokázali sehnat 4500 pušek a 4 750 000 nábojů. Plán se ale nestihl ani rozběhnout, Britové se o plánu dozvěděli, poslali informace Američanům, ti provedli zatýkání a loď zabavili.
Po zatčení bylo možné dozvědět se i více detailů plánu. Podle expertů bylo zřejmé, že loď by náklad neunesla. Loď byla děravá, kulky rezavé. Zajímavé bylo, že v konspiraci se skrývala další konspirace. Jeden z Indů, Čandra K. Čakravarta, měl totiž za úkol zlákat Čínu, aby vyhlásila Británii válku. Čakravarta byl ale vše, jen ne revolucionář. Peníze od Ludendorffa si vzal, odcestoval do New Yorku, investoval do nemovitostí, šatníku a žen. Čína nabídku samozřejmě odmítla.
U soudů postupně během roku 1917 a 1918 vypovídalo 105 lidí mnoha národností. Poslední den se u soudu dokonce střílelo. Odsouzeno bylo 29 lidí, tresty byly odnětí svobody v délce od 30 dní až po 22 měsíců.
Irsko
I druhý plán zahrnuje snahu způsobit škody Velké Británii. Cílem Ludendorffa bylo najít v německých zajateckých táborech vojáky irské národnosti a poslat je do Irska bojovat za irskou nezávislost. Sir Roger Casement byl osloven a skutečně se nechal zlákat pro tento úkol. Plán se rozjel a Casement objížděl zajatecké tábory. Reakce Irů byly ale negativní. Irové sice chtěli pro Irsko nezávislost, byli vlastenci, stěžovali si na britskou nadvládu a na britské vojenské vedení, ale také byli svědky, jak se chovají Němci na bojišti a jaká zvěrstva páchají. Němci se chovali velmi špatně i k zajatým Irům. Podle nich bylo chování Velké Británie k Irsku maličkostí v porovnání s chováním Němců během první světové války. S Němci nechtěli mít Irové nic společného. Roli hrálo i to, že z Irů by byli zrádci.
Výsledkem bylo, že do povstalecké irské armády se přihlásily pouze desítky dobrovolníků. Častěji bylo Casementovi nadáváno a pliváno na něj. Několikrát byl i fyzicky napaden a Němci mu museli pomáhat. Ačkoliv rekrutace nebyla úspěšná, a ani Ludendorff nespolupracoval, například neposlal munici, Casement pokračoval v úkolu, který mu byl svěřen. Ani v tomto případě se však plán nedostal do fáze realizace. Casement byl dopaden, postaven před britský soud a odsouzen k trestu smrti jako velezrádce.
Mexiko a Texas
Třetím zvláštním nápadem na zvrácení války byla snaha přesvědčit Mexiko, aby zaútočilo na americký Texas.
Plán měl od začátku velké mezery, protože Mexiko tehdy nekontrolovalo ani své území, na kterém probíhala občanská válka. V té se zkorumpované vládě nedařilo. Koncept německého plánu byl podobný předchozím příkladům – Němci měli dodat zbraně a munici, Mexiko zaútočit na USA. Komunikace proběhla přes šifrovaný telegram. Mexický prezident Carranza vůbec nechápal, co se děje a co má odpovědět. Sám si byl vědom, že neovládá ani jemu svěřené území, natož aby útočil na sousední zemi. Měl i další pochybnosti, například jak dokáže Ludendorff dostat zbraně do Mexika přes britskou blokádu? Dokáže vůbec Mexiko porazit Američany? I kdyby to Mexiko dokázalo, jak dostane na svou stranu americké občany? A bylo by ve výsledku vůbec poznat, kdo koho anektoval?
I tento plán skončil snad až fraškou. Ačkoliv si Němci mysleli, jak je jejich komunikace skvěle šifrovaná, Britové ji dokázali rozluštit a poslali ji Američanům. Americký prezident Wilson zuřil. Britové následně zprávu záměrně pustili i do amerických médií. A to už zuřila celá společnost.
Zajímavá byla i představa Ludendorffa, jak má jeho snaha ve finále dopadnout. V jeho plánu byly Spojené státy rozděleny na pět zón. Texas a Nové Mexiko měly připadnout Mexiku; jih měl připadnout Afroameričanům, středozápad měl jít pod správu německých migrantů žijících ve Wisconsinu. Západní pobřeží měl Ludendorff v plánu věnovat Mexiku a východní pobřeží by si ponechali Němci.
…a dva povedené plány, které změnily 20. století
Američané situaci nenechali být, svůj hněv dali najevo přes ministerstvo zahraničí. Důraz, s jakým reagovali Američané, se zas nelíbil Němcům, kteří začali brát USA jako svého nepřítele. A tím se dostávám k čtvrtému německému nápadu - ničit všechny americké lodě, které německé námořnictvo uvidí. Tento nápad se podařilo realizovat a skončil katastrofou pro Němce, protože Američané se kvůli tomu zapojili do první světové války a svou silou válku pomohli rozhodnout v neprospěch Německa. Paradoxně se tak jedná o klíčovou strategickou chybu Ludendorffa a důvod prohry německé armády.
A pak přišel ještě další šílený nápad, opět s vzorcem podobným prvním třem nápadům. Vyjednavači z Německa zkusili ve Švýcarsku přemluvit Lenina, aby se vydal zpět do Ruska a zažehnul jiskru revoluce, po které vyvede Rusko z války (o tématu jsem psal zde). To se skutečně povedlo, ale německou prohru to už zastavit nedokázalo.
Zdroj:
BROWNELL, Will a DRACE-BROWNELL, Denise. První nacista: Erich Ludendorff - generál, který umožnil Hitlerův nástup k moci. Historie. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3015-3.
