Architekt Troller kreslil život v Terezíně, za trest ho poslali do Osvětimi

Norbert Troller se narodil 12. ledna 1896 v Brně do prosperující židovské rodiny obchodníků s kožešinami. Ještě než se stal architektem, rozhodl se ve svých 19 letech narukovat jako dobrovolník do rakouské armády. Na sklonku první světové války skončil v zajateckém táboře v Itálii. Ale přežil.

Po konci války začal nejprve studovat architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně a nakonec i na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Po absolvování škol si v roce 1930 otevřel vlastní architektonickou kancelář na brněnské Cejlu. Specializoval se především na interiéry obchodů.

Život mu změnila nacistická okupace. Jako Žid nesměl vykonávat svou praxi a koncem března 1942 byl deportován do Terezína (transport Ae 289). V terezínském ghettu byl jako vystudovaný architekt přidělen k technické kreslírně, kde navrhoval přestavby kasáren na obytné prostory pro tisíce vězňů.

Postupně ale začal pracovat i na něčem jiném. Společně s dalšími uvězněnými umělci - Bedřichem Frittou, Ottou Ungarem, Ferdinandem Blochem a Leo Haasem - začal dokumentovat realitu ghetta.

V Terezíně vytvořil více než 300 kreseb a akvarelů, které zachycovaly bezútěšný každodenní život v koncentračním táboře, ale také to, jak se uvěznění dokázali k sobě i v takových podmínkách chovat laskavě. Kreslil hrající si děti, provoz místní pekárny i náboženské obřady.

Jenže kreslit něco podobného a obecně jakoukoliv tvorbu měli lidé v ghettu zakázané. V červenci ho společně s dalšími terezínskými umělci nacisté odhalili a umístili je do Malé pevnosti. Nakonec ho začátkem října deportovali do koncentračního tábora Osvětim. I tady se mu ale podařilo přežít do doby, než koncentrační tábor osvobodila Rudá armáda.

Po osvobození se Troller krátce vrátil do Brna a znovuotevřel svou architektonickou kancelář. Z té doby pochází jeho realizace obchodní dům Vichr v Kobližné ulici. Zároveň ale tušil, že se blíží další totalita.

Po komunistickém převratu v roce 1948 se rozhodl odejít do New Yorku, kde si opět otevřel architektonickou kancelář.

V Americe se stal uznávaným projektantem židovských komunitních center, navrhl jich téměř šedesát napříč Spojenými státy a Kanadou. Pracoval pro National Jewish Welfare Board a jeho projekty sloužily tisícům židovských rodin, které jako on našly v Americe nový domov.

Robert Troller zemřel v New Yorku na Štědrý den 1984. Sedm let poté vyšla jeho autobiografická kniha „Theresienstadt: Hitler's Gift to the Jews“ (Terezín - Hitlerův dárek Židům). Popisuje v ní své dvouletí zkušenosti v terezínském ghettu a obsahuje také reprodukce jeho kreseb, které se podařilo zachránit. Pokud byste o ni měli zájem, je k sehnání třeba na Amazonu.

Trollerovy kresby dnes najdeme v muzeích po celém světě. Nejsou to jen umělecká díla. Jsou to historické dokumenty o odolnosti lidského ducha. Ukazují, že ani v nejhorších podmínkách lidé neztrácejí potřebu tvořit, dokumentovat a svědčit.

Zdroje: