Článek
Nikdy jsem příliš nefandil braní potravinových doplňků, v případě zinku jsem však udělal na nějaký čas výjimku. Inspiroval mě k tomu článek zdejší začínající autorky, která už je pohříchu delší dobu neaktivní. Možnost nahlédnout do světa místních blogerů, ač zastřeného závojem publicistiky a leckdy odosobněného formou obecných doporučení, může být přitom značně obohacující. Když píšete, vždy tím sdělujete hodně o sobě.
Tenhle článek trochu osobní bude. Popíšu své vlastní zkušenosti s užíváním zinku, který mi pomohl s mnoha věcmi, které jsem považoval léta za těžko řešitelné. Nečekal bych, že impuls ke změně dostanu zrovna tady, ale stalo se.
Zahnání slepoty
Asi před 13 lety jsem byl na operaci, která mi odstranila kolem šesti dioptrií z obou očí a po mnoha letech mě zbavila krátkozrakosti. O něco později jsem si všiml zajímavé věci: když jsem konečně dokázal vyhodnotit, jestli vidím dobře nebo špatně (před operací jsem viděl vždycky špatně), zjistil jsem, že se oči unavují mnohem více, když sedím na gauči a sleduji fotbal, zatímco když hraju v kancelářském křesle hru na počítači, vidím i po mnoha hodinách perfektně.
Tady mohla sehrát určitou roli i funkce krční páteře, protože, jak jistě víte, na gauči člověk moc nevydrží ve zdravé poloze, takže trpělo v podstatě celé tělo. Vedle tablet se zinkem jsem si ještě dal záležet na tom, abych fotbal sledoval výhradně v tureckém sedu, a oči se pak unavovaly o poznání méně.
Ležení na gauči je jedna z nejhorších činností, kterou pro své zdraví můžete udělat. Proto často sleduju fotbal vestoje.
Radši zinek než vodu
Jako dítě jsem odjakživa trpěl těmi nehezkými bílými půlměsíčky na nehtech. Babička mi vždycky říkávala, že je to kvůli tomu, že málo piju. Ani když jsem ale vypil za den tři litry vody, skvrny nezmizely. Zhruba v době, kdy jsem už bral pár týdnů zinek kvůli únavě očí, jsem si jednou mimoděk prohlédl nehty a s úžasem jsem zjistil, že poprvé, co pamatuji, na nich žádná taková skvrna není. Prostě zmizely.
Sluší se podotknout, že nevím, kdy k tomuto zmizení došlo, a souvislost se zinkem je tak velice volná. Dostupná literatura ovšem naznačuje, že podobný účinek by zinek mít mohl, a tak mu ho částečně přikládám.
Kladivo na akné i ekzém
V rané pubertě jsem, jako skoro každý, trpěl na akné. To skončilo jednou v Turecku, kdy jsem po marném pokusu doplavat na ostrov s pokladem vylezl zpátky na pláž, vyčerpaný usnul na sluníčku a důkladně si spálil obličej včetně čela. Když jsem se další den probral z horečky, sloupal jsem z obličeje žluté a červené kusy kůže a s akné jsem se definitivně rozloučil. To mi bylo 13 let.
O nějakou dobu později se však projevil účinek slunce nepříjemným způsobem: pleť měla tendenci k vysušování. Zejména po podráždění šamponem se často objevovaly červené skvrny, které nemizely a měly tendenci se loupat. Na podzim a v zimě to bylo vždycky nejhorší. Zinek mi s pletí trochu pomohl, i když pravidelně si obličej po umytí mazat hydratačním krémem rozhodně není od věci. Pokud to někteří muži nedělají, důrazně doporučuji.
Poklad jsem na ostrově nenašel, svým způsobem jsem si ho ale z Turecka přece jen odvezl. Ve formě doživotní ztráty akné.
Vycepuje imunitu
Začátkem listopadu jsem kráčel nepříjemným ledovým deštěm po tréninku v posilovně do obchodního centra a už jsem cítil, že nejsem ve své kůži. Psychická uvolněnost, která se zpravidla po fyzické námaze dostavila, tentokrát nepřišla, a já, coby rozený hypochondr, jsem se zaobíral v duchu tím, že je mi prostě na houby. Nebylo to nakonec nic dramatického, klasické nachlazení. Oproti svým zvyklostem jsem strávil předchozí víkend ve společnosti lidí, což zahrnovalo i dvě dvouhodinové cesty narvaným vlakem, a v kombinaci s mizerným spánkem a fyzickou námahou se nebylo moc čemu divit, že to dopadlo takhle.
Zinek v podobných situacích pomáhá hodně. Taky vitamin C, který si člověk jako jeden z mála živočichů neumí sám vyrobit. Nejvíc ale pomáhá dostatek spánku, vyvážená strava a hodinové až dvouhodinové procházky venku za každého počasí. Na podzim je skoro povinnost být nemocný, na druhou stranu je lepší, když to člověk ustojí bez ztráty kytičky.
Stopka zbytečnému krvácení
„Nikdy ho nemyjte prstem, vždycky opatrně s houbičkou,“ znělo doporučení, které jsem dostal ohledně svého nového švýcarského nože. Nic tak ostrého jsem dosud doma neměl, a také nemám moc dobrou paměť, a tak není divu, že jsem se jednou, když jsem ho myl prstem, nepříjemně bodl špičkou přímo do bříška ukazováku. Ránu jsem si vypláchl a ovázal, ale nepřestávala krvácet ani po dvou dnech, což už bylo nepříjemné. Když jsem třetí den uvažoval, zda prst nechat vysušit v rýži, a o dalších babských radách, konečně krvácení ustalo.
Vždycky, když do domácnosti přibude nový nůž, je jen otázka času, kdy se s ním poraníte.
Aby bylo jasno, doporučení jsem si pamatoval, jen jsem ho – jako spoustu dalších – v dané situaci prostě nezohlednil. Stejná věc se mi stala o několik měsíců později, v době, kdy už jsem bral zinek. A světe, div se, rána, ač byla tentokrát ještě o něco hlubší, se zhojila úžasnou rychlostí. Krvácet přestala asi za deset minut, do večera se úplně zatáhla, druhý den tam byl strup a třetí den jsem nevěděl, že jsem se vůbec poranil. Málem jsem začal věřit na zázraky.
Hlavně přirozeně
Nějakou dobu jsem tedy bral zinek ve formě rozpustných tablet spolu s vitaminem C. Jak jsem pozoroval šumění ve sklenici, vybavila se mi další vzpomínka na dětství, kdy jsme s bratrem u táty vždycky vypili takových šumáků klidně 6 za den, bez ohledu na to, jaké vitaminy zrovna obsahovaly. Nebo jsme si místo toho dali dva litry koly. Usoudil jsem, že když člověk překročí třicítku, přece jen by už měl doporučené denní hodnoty čehokoli alespoň orientačně dodržovat. Už je to skoro střední věk.
Kdo chce víc zinku, musí jíst víc burgerů – to je hlavní rada, kterou se teď řídím. Jen rajčata si z nich nechávám odebrat. Ta mi nechutnají.
K tabletám mám odpor obecně, neberu ani paralen a ibalgin. A tak jsem po určité době vyhodnotil, že zinku přijímám dostatek ze stravy. Asi dvakrát měsíčně jím hovězí burger s jalapeños, denně tvaroh, často lososa, prakticky denně celozrnný toustový chléb a ořechy. Jinými slovy, zinku mám ve stravě hromadu a díky tomu mě už žádné zdravotní neduhy netrápí. Pokud se moc nehrbím nad notebookem, jako teď.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
