Článek
Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje diabetes mellitus (laicky cukrovku) jako chronický stav hyperglykémie, který může být zapříčiněn mnoha faktory - od vnějších vlivů až po genetické. Termín glykémie vyjadřuje koncentraci glukózy v krvi, hyperglykémie pak označuje stav, kdy je koncentrace vyšší, než se považuje za „normální“ rozmezí.
Diabetes mellitus může být buď 1. typu, kdy jde o absolutní nedostatek inzulinu, nebo 2. typu (nejčastější), kdy jde o relativní nedostatek inzulinu. K nedostatku inzulinu dochází vlivem rezistence vůči němu, nebo poruchou jeho sekrece. Inzulin je hormon vznikající ve slinivce, konkrétně ve specializovaných buňkách pankreatických Langerhansových ostrůvků (pankreas=slinivka). Inzulin pomáhá buňkám těla, aby byly schopné využít glukózu, kterou získávají z potravy a využívají ji jako zdroj energie. Pokud inzulin schází, množství glukózy v krvi stoupá.
Podle posledních dat je v ČR více jak milion diabetiků a z toho více jak 90 % trpí diabetem 2. typu. Za posledních 30 let tak došlo zhruba ke ztrojnásobení počtu nemocných. Takový nárůst může být částečně způsoben tím, že dnes jsme schopni rozpoznat cukrovku rychleji a spolehlivěji než dříve, na druhou stranu i dnes zůstává mnoho lidí, kteří cukrovkou trpí, aniž by o tom věděli. Skutečný počet nemocných tak bude ještě o něco vyšší.
Zatímco dříve se cukrovka považovala za rizikový faktor vzniku řady dalších, především cévních onemocnění, dnes se již považuje za jejich ekvivalent a stává se tak smrtelně nebezpečnou chorobou.
Stačí málo…
K rozvoji cukrovky 2. typu (DM2) je potřeba kombinace obou faktorů - jak rezistence vůči inzulinu, tak porucha jeho sekrece. DM2 má progredující charakter a bohužel ani v dnešní době ji nejsme schopni vyléčit, pouze do určité míry kompenzovat. Vzniku samotné cukrovky předchází ještě tzv. prediabetes, kdy je již možné nalézt významné biochemické odchylky, ale ještě je nelze označit za DM2.
Jak se projevuje?
Někteří jedinci mohou být asymptomatičtí (netrpí průvodními jevy onemocnění), což se týká zejména starších lidí, a tak si ani nemusí být vědomi, že jsou nemocní. Na jejich cukrovku se obvykle přijde při jiném vyšetření.
Většina lidí ale pociťuje typické symptomy. Mezi nejvýraznější patří častá a nadměrná „neukojitelná“ žízeň, časté močení a celkový pocit únavy. Další symptomy se mohou vyskytovat i u jiných onemocnění nebo samostatně a jsou mnohdy právě těmi, které přivedou člověka do ordinace. Důkladným vyšetřením se pak zjistí, že primární příčinou těchto problémů je právě cukrovka. Mezi takové symptomy či onemocnění patří např. kožní problémy, nadměrné svědění, infekce močopohlavního aparátu (zejména kvasinkové infekce), opakující se infekce, hypertenze, zhoršení zraku, pomalé hojení ran, ischemická choroba dolních končetin, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, srdeční selhání a jiné cévní potíže.
Když navštívíme lékaře…
Cukrovku u nás obvykle objeví a potvrdí jako první náš praktický lékař, ke kterému zajdeme kvůli doprovodnému problému. Pokud testy potvrdí DM2, musí lékař odebrat důkladnou anamnézu. Měl by se vás zeptat na všechny souvislosti s možným rozvojem aterosklerózy - jestli kouříte, trpíte obezitou, hypertenzí, dyslipidemií apod. a jak jsou na tom v tomto ohledu i vaši blízcí příbuzní. Ateroskleróza je onemocnění tepen, které se zanáší aterosklerotickými pláty, kvůli kterým se tepny stávají užší a zároveň méně elastické (tvrdnou). Dále by se vás měl zeptat na celkový životní styl, na styl vašeho stravování, fyzické aktivity a také jestli netrpíte onemocněním, které by se týkalo něčeho, co dále může souviset či se vzájemně ovlivňovat s diabetem (především oči, srdce, cévy, ledviny, nervový systém). Dále by měl nechat provést řadu vyšetření včetně rizika tzv. syndromu diabetické nohy. Měl by vás poslat na oční vyšetření, nechat provést EKG a rozhodně nesmí chybět vyšetření krve a moči. Stejné kolečko vyšetření by měl diabetik absolvovat 1× ročně, aby mohla být podle potřeby upravena léčba, popř. aby se včas podchytil rozvoj souvisejícího onemocnění. Jednou za čtvrt roku by měl nemocný člověk absolvovat i vyšetření menšího rozsahu - kontrola glykemie, krevního tlaku, hmotnost…
Léčit, ale nevyléčit…
I přes všechny poznatky moderní medicíny o DM2 zatím nejsme schopni tuto nemoc úspěšně vyléčit. Jsme však schopni ji udržovat (společně s dodržování zdravého životního stylu) v rozumných mezích, aby nemocný člověk mohl fungovat podle svých běžných zvyklostí a nebyl příliš omezován.
Snahou léčby je též co nejvíce eliminovat rizika rozvoje dalších souvisejících nemocí, které mohou být fatální (zejména kardiovaskulární onemocnění). Součástí léčby je i řada opatření vedoucích ke snížení krevního tlaku, k omezení dyslipidemie a dalších abnormalit. Velmi ohrožené jsou při cukrovce i ledviny, u nichž může vlivem cukrovky dojít k nefropatii (což se stává až u 40 % diabetiků).
K léčbě se přistupuje co nejrychleji a s maximálním možným nasazením. Většinou se začíná nasazením metforminu (též Glucophage) a úpravou životního stylu tak, aby odpovídal zásadám zdravého režimu. V této souvislosti je třeba zmínit i stres, který patří k významným faktorům ovlivňujícím rozvoj cukrovky a který je potřeba eliminovat tak, aby nepřispíval k její další progresi. Další léky se podávají individuálně podle celkového stavu pacienta a případné přítomnosti dalších komorbidit. Snížení váhy a naopak zvýšení fyzické aktivity je velmi významnou složkou léčby, která navíc snižuje riziko rozvoje či progrese aterosklerotických kardiovaskulárních příhod. Pacienti by se měli naučit tvořit si vhodný jídelníček, který je dobré aspoň zpočátku sepisovat s pomocí odborného výživového poradce. Jako fyzická aktivita postačuje i obyčejná chůze - alespoň hodinka denně nebo cca 6 km. Pokud pacient již trpí obezitou a běžný pohyb by znamenal nadměrnou zátěž pro klouby, je potřeba zvolit jinou aktivitu, která je pošetří - např. plavání.
Metformin jako mnohostranný lék
Metformin je u cukrovky lékem 1. volby. Jeho přínos je však velmi široký. Kromě toho, že suprimuje tvorbu glukózy a zvyšuje citlivost na inzulin, tak se i podílí na snížení výskytu zhoubných nádorů, má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, stimuluje imunitu, pomáhá s redukcí hmotnosti a snižuje riziko steatózy (ztučnění) jater. Podle posledních výzkumů snižuje i riziko výskytu rakoviny dalších částí těla - prsu, prostaty či ovarií (vaječníků).
Podávanou dávku je lepší zvyšovat postupně, protože jinak se mohou dostavit gastrointestinální problémy a pacient může přestat lék tolerovat. Při postupném navyšování dávky se riziko těchto problémů výrazně sníží.
Kromě metforminu se často přidávají i další léky s ohledem na celkový stav pacienta a přítomnost dalších zdravotních potíží. Zatímco u lehkých případů často postačí úprava životosprávy a dodržování diety, u většiny případů je potřeba metformin a další léky (velmi často proti hypertenzi) a u nejhorších případů i podávání inzulinu.
Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších celoživotních nemocí. Její neustále narůstající výskyt může u řady lidí vzbudit pocit, že nejde o nic závažného a že si s ní lékaři v dnešní době hravě poradí. Realita je však bohužel úplně jiná a cukrovka se tak stává (společně s přidruženými zdravotními problémy) metlou moderní civilizace. Včasná diagnostika a okamžitá úprava životosprávy včetně jídelníčku a v případě přítomnosti potíží i dodržování léčby pomocí léků je naprostá nezbytnost pro to, aby se cukrovka udržela v přijatelných mezích a neskončila pro pacienta fatálně. První krok by měl směřovat do ordinace praktického lékaře, a pokud je cukrovka v pokročilejším stádiu, doporučí vás praktický lékař k odbornému - diabetologovi.
Anketa
Článek byl sepsán na základě osobních zkušeností v rodině a informací z následujících zdrojů:
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2021/02/04.pdf
https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/diagnozy/diabetes-mellitus-cukrovka.html
https://www.wikiskripta.eu/w/Inzulin
https://www.wikiskripta.eu/w/Diabetes_mellitus
https://www.nzip.cz/clanek/1527-ateroskleroza
