Hlavní obsah
Věda a historie

Odsouzena jako kacířka, mučena v Toweru a upálena na hranici. Anne Askew prožila na skřipci peklo

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Když Anne mučili na skřipci, nešlo o víru. Šlo o informace. Úřady z ní chtěly dostat jména lidí z okruhu královského dvora. Nedostaly. Anne byla po mučení neschopná chůze, ale neodvolala. O několik dní později ji upálili ve Smithfieldu.

Článek

Když se mluví o náboženském násilí v raně novověké Evropě, většinou se vybaví muži. Kazatelé, teologové, rebelové, „kacíři“. Jména žen se v těchto příbězích objevují méně často – a když už, bývají zjednodušena na pouhé oběti. Anne Askew do téhle škatulky nepatří. Ne proto, že by netrpěla. Ale proto, že její utrpení je mimořádně dobře doložené – a zároveň nezvyklé v tom, jak otevřeně se proti moci postavila.

Anne Askew byla mučena na skřipci. To samo o sobě nebylo v 16. století neznámé. Co je ale výjimečné: byla to žena z nižší šlechty, vzdělaná, slovně zdatná – a její vlastní texty o výsleších a mučení se dochovaly. Ne přes cizí kronikáře. Ne přes soudní zápisy. Ale v jejím vlastním díle.

Anglie v polovině 16. století: víra jako zločin

Aby bylo možné pochopit příběh Anne Askew, je nutné znát tehdejší dobu. Anglie první poloviny 16. století byla zemí, kde se víra měnila „shora dolů“. Ne vnitřním přesvědčením obyvatel, ale rozhodnutím panovníka. Jindřich VIII. se rozešel s Římem a založil anglikánskou církev – jenže tím to neskončilo. Každý další politický obrat znamenal nové zákony, nové kacíře a nové popravy.

Pro běžného člověka to znamenalo dilema: věřit správně, nebo mlčet. Pro někoho jako Anne Askew to však znamenalo třetí možnost: mluvit – a zaplatit za to.

Foto: By Hans Eworth - Art UK, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27951841

Portrét Anne Askew

Původ a nucené manželství

Anne Askew se narodila kolem roku 1521 do rodiny nižší šlechty. Její otec, Sir William Askew, byl statkář a dvořan. Anne byla vzdělaná, uměla číst, psát a znala Bibli – což nebylo u žen běžné, ale u šlechtických dcer to nebylo nemožné.

Byla zasnoubena s mužem, který ale zemřel dřív, než se vzali. Poté byla proti své vůli provdána za jeho bratra Thomase Kymeho. Zdroje se shodují, že manželství bylo nešťastné – Kyme byl katolík, Anne se přikláněla k reformnímu (protestantskému) výkladu křesťanství.

Konflikt nebyl jen osobní. Byl existenční. Anne odmítala katolickou nauku o eucharistii – tedy že se chléb a víno při mši skutečně proměňují v tělo a krev Krista. To byla v té době jedna z nejnebezpečnějších herezí.

Manžel ji tak nakonec vyhnal z domu. Anne přišla o zázemí, děti i ochranu rodiny. Přesto nepřestala mluvit.

Putující kazatelka bez kazatelny

Anne Askew necestovala jako kazatelka v dnešním slova smyslu. Nekázala z pódia. Nevedla shromáždění. Dělala něco mnohem „podvratnějšího“, alespoň podle názorů tehdejší doby: mluvila s lidmi jednotlivě. Diskutovala o Bibli, kladla otázky, citovala Písmo – a odmítala autoritu kněží tam, kde podle ní odporovala textu.

To víme přímo z jejích vlastních výpovědí. Anne byla několikrát zatčena a vyslýchána. Při prvních výsleších se snažila odpovídat opatrně, s ironií, někdy vyhýbavě – ale nikdy neodvolala své přesvědčení.

Nikdy však nevyzývala k násilí. Neorganizovala povstání. Její „zločin“ byl pouze myšlenkový.

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Ilustrační obrázek

První zatčení a výslechy

Při prvním zatčení byla Anne držena a vyslýchána, ale nakonec propuštěna. Její odpovědi byly dostatečně chytré, aby ji nešlo snadno usvědčit. To je mimochodem další důvod, proč byla pro úřady nepříjemná – nebyla hysterická, nebyla zlomená, nebyla jednoduchá.

Zachované záznamy ukazují, že Anne dokázala při výslechu obracet otázky proti tazatelům. Když se jí ptali na výklad Písma, ptala se, odkud berou autoritu oni. Když ji tlačili k jasnému doznání, odpovídala citacemi, které nebylo snadné označit za kacířské bez přiznání, že samotná Bible je problém.

To jí však nakonec nepomohlo.

Druhé zatčení: cíl už nebyla jen ona

Při druhém zatčení se situace změnila. Nešlo už jen o Anne Askew. Úřady se snažily dostat jména dalších žen u dvora, které sympatizovaly s reformací. Existují silné indicie, že cílem byli lidé blízcí královně Kateřině Parrové – poslední manželce Jindřicha VIII., která měla reformní sklony.

A tady její sice komplikovanější, ale přesto bezpečný život skončil. Mocným lidem došla trpělivost.

Anne Askew byla uvězněna v Toweru. To samo o sobě bylo mimořádné – Tower byl vyhrazen pro zločiny proti státu. Zdejší výslechy rozhodně nebyly nic pro jemné povahy.

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Ilustrační obrázek

Skřipec: překročení hranice

Anne Askew byla mučena na skřipci, což bylo výjimečné hned z několika důvodů:

  1. Byla žena – mučení žen na skřipci bylo v Anglii vzácné.
  2. Byla z vyšší vrstvy – mučení šlechtičen bylo politicky riskantní.
  3. Mučení bylo nelegální bez králova souhlasu – přesto k němu došlo.

Podle dobových svědectví se dokonce dva úředníci odmítli mučení účastnit. Skřipec nakonec obsluhoval sám kancléř Thomas Wriothesley a jeho zástupce Richard Rich.

Anne byla natahována tak dlouho, až jí vykloubili klouby. Sama později napsala, že „byla tak zničená, že už nemohla chodit“.

A přesto – neprozradila žádná jména.

Texty, které přežily

Po mučení byla Anne Askew přenesena zpět do cely. Nemohla chodit. Nemohla stát. Když byla později vedena k popravě, museli ji nést na židli.

Ještě předtím ale vzniklo něco mimořádného: Anne nadiktovala nebo sepsala své vlastní líčení výslechů a mučení. Tyto texty se dochovaly a byly později vydány.

Jsou psány bez patosu. Bez sebelítosti. Anne nepíše jako mučednice. Píše jako svědek. Popisuje otázky, odpovědi, bolest – a zároveň zůstává intelektuálně přítomná.

To je na těch textech nejděsivější.

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Ilustrační obrázek

Poprava: upálení vsedě

Anne Askew byla odsouzena k smrti upálením. V červenci 1546 byla odvezena na popraviště do Smithfieldu – tradičního místa poprav kacířů.

Protože nemohla chodit, byla připoutána ke kůlu vsedě. Ostatní odsouzení stáli. Ona seděla, znehybněná, s tělem zničeným mučením.

Byla jí nabízena poslední šance odvolat své názory. Odmítla.

Oheň byl zapálen.

Anne Askew nebyla jen „další oběť inkvizice“. Je to příklad člověka, který nebyl umlčen ani bolestí. Ne proto, že by bolest necítila. Ale proto, že odmítla dát moci to, co chtěla nejvíc: spolupráci.

Její tělo zlomili. Její slova ne.

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Ilustrační obrázek

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.thedudleywomen.com/post/anne-askew-poet-preacher-rebel-heretic-martyr

https://historytheinterestingbits.com/2024/08/17/the-remarkable-courage-of-anne-askew/

https://www.anglicanism.info/writing/anne-askews-torture

https://au.thegospelcoalition.org/article/tragedy-and-triumph-the-story-of-anne-askew/

https://thehistoryofengland.co.uk/resource/anne-askew-martyr-and-author

https://www.anglicanism.info/writing/anne-askews-tortured

https://rylandscollections.com/2018/03/06/anne-askew-author-martyr-and-proto-feminist

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz