Článek
V mořích se skrývá mnoho nebezpečí. Je plné predátorů, ale i roztodivných živočichů, kteří si v průběhu evoluce vyvinuli nejrůznější způsoby obrany nebo lovu. Když pak s nimi přijdeme do kontaktu, můžou nás nepříjemně překvapit. Zatímco někteří jedovatí živočichové nás ohromují svojí krásou, např. perutýni či homolice, jiní se snaží být naopak co nejvíce nenápadní. To je i případ ropušnic, které vypadají jako součást mořského dna nebo řasami porostlý kámen. Pro jejich kořist je to smrtelně nebezpečné, pro člověka to znamená riziko hodně nepříjemné bolesti i možných komplikací, třeba v podobě nekrózy tkáně v okolí rány.
Ropušnice
Ropušnice patří do čeledi ropušnicovitých, kam patří i výše zmínění perutýni. I oni disponují jedovatými trny, kterými nás mohou nepříjemně zranit. Ropušnic je řada druhů, které se liší např. oblastí výskytu nebo zbarvením. Mezi nejznámější druhy patří ropušnice obecná (Scorpaena scrofa), ropušnice skvrnitá (Scorpaena porcus) nebo ropušnice ohnivá (Scorpaena sumptuosa).
Setkat se s nimi můžeme i ve Středozemním moři, kam spousta z nás míří na dovolenou. Domovem jim jsou mořské subtropické vody, ale úspěšně se šíří z původních lokalit do nových, kde se někdy stávají invazním druhem.
Ropušnice skvrnitá dorůstá velikosti od 15 do 35 cm. Hlava je široká, ale krátká, tlama velká, čelisti mírně zahnuté nahoru. Na hlavě je možné najít řadu výrůstků a ostnů. Oči jsou lehce vyčnívající. Dlouhá hřbetní ploutev je tvořena dvanácti trny a devíti měkkými paprsky, trny najdeme i na ocasní ploutvi. Barva ryby je červenohnědá se skvrnami.
Nenápadná rybka s nápadnými trny
Jedná se o samotářskou rybu, která však není teritoriální. Jejím domovem je východní část Atlantského oceánu, Středozemní moře a Černé moře. Žije při dně jako tzv. bentický druh a díky svému zbarvení splyne s podložím. V případě písečného dna se často lehce zavrtá a nechá se mírně pískem zasypat, aby nebyla vidět. Vyskytuje se jak na mělčinách, tak i v hloubkách do 800 m. Na svoji kořist číhá nehnutě a zaútočí nečekaně a ze zálohy. Rychlost a velká tlama jsou pak zárukou toho, že dokáže nasát překvapené drobné korýše a rybky. Takto loví zejména během noci, zatímco přes den obvykle odpočívá.
Ačkoliv je kvůli svým jedovým trnům nebezpečná, je zároveň vyhledávaným cílem jak profesionálních, tak rekreačních či sportovních rybářů. Je tomu tak proto, že je navzdory svému vzhledu výtečnou pochoutkou. Podle výzkumu, který se konal mezi sicilskými rybáři, se však počet jedinců v posledních letech (poměřovány byly roky 2001, 2011 a 2021) prudce snížil a též se snížila průměrná velikost ulovených ropušnic. Sami rybáři připustili, že za jejím úbytkem pravděpodobně stojí nadměrný a intenzivní rybolov.
Splynout dokáže i s písečným podložím
Kvůli výskytu v mělčinách tak není těžké na ni narazit i během dovolené. Mnohem těžší je si jí včas všimnout, protože je nenápadná a splývá se svým okolím. Při kontaktu vzpřímí trny, které mají jedové žlázy a snadno proniknou kůží, kam se následně vyloučí i jed. Takové setkání je velmi bolestivé. Pokud se tak stane, je potřeba postiženého člověka dostat do bezpečí, ideálně napolohovat do polosedu a udržovat v naprostém klidu, zatímco se zavolá odborná pomoc. Klid pomáhá zpomalit krevní oběh a tím šíření jedu. Jed je zároveň termolabilní, takže může pomoci ponořit postiženou končetinu do horké vody, ale je potřeba dávat pozor na případné popálení. Pokud je rána příliš hluboká, pak horká voda moc nepomůže. Kvůli vysoké bolestivosti a vlivem jedu někdy postižený člověk ztratí vědomí.
Po bodnutí postižené místo často oteče a zarudne. Největší bolest je pociťována zhruba hodinu po bodnutí a ustupuje během dalších několika hodin. Místo je velmi citlivé, může dojít ke kožnímu defektu. U citlivějších lidí nebo při bodnutí více trny může dojít k nevolnosti, zvracení, pocení, slabosti, nízkému krevnímu tlaku… Častou komplikací bývá druhotná nákaza bakteriální infekcí, proto se v rámci léčby nasazují i antibiotika. U některých jedinců může dojít i k nekrotizaci postižené tkáně.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_scorpionfish
https://www.mdpi.com/2410-3888/9/1/31
https://www.marlin.ac.uk/species/detail/2131
https://www.fishi-pedia.com/fishes/scorpaena-porcus
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165783618302777
https://www.dresseldivers.com/blog/scorpion-fish-facts/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/more-ropusnice-rybareni-libanon-klimaticka-zmena-suezsky-pruplav-okoun-jedovata_1907151455_elev
https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2020/08/21.pdf
