Článek
Dějiny námořní dopravy jsou prodchnuté různými záhadnými příběhy i tragédiemi, při nichž došlo ke ztrátám na životech. Některé případy byly dříve nebo později objasněny, jiné byly opředeny legendami a některé nebyly dosud objasněny a zůstávají záhadou. To je i případ australského parníku SS Waratah, který měl být pýchou australské flotily, ale místo toho se stal jednou z největších záhad. Parník, kterému se mj. přezdívalo australský Titanic, zmizel beze stopy v červenci roku 1909 a s ním i všech 211 lidí, kteří byli v té době na palubě. Dodnes po něm nebyla nalezena žádná stopa.
Waratah
Zajímají vás námořní katastrofy? V rámci tohoto tématu již vyšly následující články:
SS Waratah, australský Titanic
Tento honosný parník si nechala postavit společnost Blue Anchor Line, která provozovala lodní linky mezi Austrálií a Velkou Británií. Stavba lodi se uskutečnila v loděnicích Barclay, Curle & Co. ve skotském Glasgow. Loď měřila úctyhodných 136 metrů, výtlak měla přes 9 000 tun a poháněna byla parním strojem o výkonu 6 000 koní. Byla schopná dosáhnout rychlosti až 13,5 uzlu, což odpovídá zhruba 25 kilometrům za hodinu.
Jednalo se o víceúčelovou loď, která měla převážet nejen náklad, ale i cestující. Ve své době patřila k moderním a komfortním lodím, jejíž interiéry byly vybaveny podle tehdejších britských standardů luxusu. Nabízela první, druhou a třetí třídu, množství jídelen, salonků i knihoven. Luxus a komfort byly jedním z důvodů, proč parník získal přezdívku „australský Titanic“. Kapacita lodi byla kolem 750 cestujících, ale v době, kdy loď zmizela, nebyla naštěstí ani zdaleka kapacitně obsazená.
Dámský (hudební) salonek v první třídě na lodi Waratah
Bylo to na jaře 27. dubna roku 1909, když parník Waratah vyplul z Londýna na svoji pravidelnou trasu do Austrálie. Do svého cíle dorazil v pořádku, po několika zastávkách zakotvil v Sydney a později přeplul ještě do Melbourne a Adelaide. Zde naložil náklad v podobě ovčí vlny, mraženého masa, plechů a zinku. Pokračoval ve své plavbě do Afriky, kde byl jeho cílem Durban. I sem dorazil v pořádku a jeho dalším cílem bylo Kapské Město, kam měl dorazit o další dva dny později. Na palubě bylo celkem 211 lidí, z nichž drtivá většina cestovala už z Austrálie. Loď vyplula 26. července. V té době se však nad jižním Atlantikem kazilo počasí, zvedaly se mohutné vlny a vanuly silné větry.
Podle dostupných zpráv byl parník Waratah naposledy spatřen 27. července brzy ráno. Spatřil ji kapitán jiné lodi, která krátce plula poblíž parníku. Posádky obou lodí si zamávaly a Waratah pak zmizel za obzorem. Od té doby už ho nikdo nikdy neviděl.
Když parník nedorazil do Kapského Města podle plánu, vzbudilo to obavy. Nejdříve všichni vyčkávali, protože nebylo zase tolik neobvyklé, aby lodě měly několikahodinové, denní a někdy dokonce týdenní zpoždění. Jenže když ani po několika dnech parník nedorazil, byla zahájena pátrací akce, do které se zapojilo několik lodí a pátrací letouny. Prohledána byla celá oblast od Durbanu až po Kapské Město, ale nikdo nespatřil ani parník, ani případné trosky nebo záchranné čluny. Žádné pozůstatky lodi nepřinesly ani mořské proudy, které by jinak k břehům přinesly alespoň něco.
Pátrací akce pokračovaly i v následujících týdnech. Nikomu se nechtělo věřit, že by se nenašlo aspoň něco, co by mohlo napovědět, kam zmizel parník Waratah. Rodiny pasažérů a posádky však pohlcovalo zoufalství a na společnost Blue Anchor Line se snášela tvrdá kritika za to, že parník údajně nebyl dostatečně stabilní. Na veřejnosti se objevily spekulace, že byl parník špatně zkonstruován a už během cesty z Anglie do Austrálie si měli někteří cestující i důstojníci stěžovat, že se plavidlo chvílemi chová divně - při rozbouřenějším moři se měl neobvykle prudce naklánět na bok a jen stěží se pak vracet do původní vyrovnané polohy. I kvůli absenci lodi a nemožnosti ji zpětně prozkoumat se však vyšetřování nikdy nedopracovalo k jednoznačnému závěru. Jestli byla loď špatně zkonstruovaná, nebo měla nějaký jiný problém či čelila něčemu, na co nemohla být nikdy dostatečně připravená, to už se můžeme jenom dohadovat. Podle oficiální zprávy zůstává příčina zmizení lodi neznámá.
I když oficiální vyšetřování nepřišlo s jednoznačným závěrem, mezi lidmi i odborníky se šířily různé teorie toho, co se mohlo stát. Nejpravděpodobnější variantou je, že loď byla zasažena prudkou a silnou bouří a v kombinaci se špatnou stabilitou se převrátila. Špatná stabilita mohla být způsobena chybnou konstrukcí nebo uvolněním těžkého nákladu, který loď destabilizoval. Méně pravděpodobnou variantou, která by však ale také přicházela v úvahu, byla exploze v kotelně a následné potopení lodi.
Méně pravděpodobné teorie a hypotézy zvažovaly možnost srážky s ledovcem, i když v této oblasti nebyly ledovce běžné. Spekulovalo se i o útoku pirátů nebo o tom, že parník byl unesen a potopen za účelem pojistného podvodu. Někteří lidé se přihlásili i jako svědci a tvrdili, že během noci zahlédli v dálce na moři záblesky nebo slyšeli tichý, vzdálený výbuch. Nic z toho však nebylo možné ověřit.
Waratah na pohlednici. Jeho osud je dodnes záhadou.
Několikrát došlo k tomu, že byly někde vyplaveny pozůstatky, které byly zprvu považovány za trosky parníku Waratah. U žádných vyplavených trosek však nikdy nebyl prokázán původ z Waratahu. Obvykle se jednalo o pozůstatky jiných lodí, stejně tak byly identifikovány i některé nalezené vraky. Například tým Emlyna Browna, šéfa jihoafrické NUMA (Národní agentura pro podvodní a námořní činnost), který se po mnoho let snažil Waratah najít, objevil vrak lodi, která však byla o něco později identifikována jako Nailsea Meadow, nákladní loď, kterou potopila německá ponorka během druhé světové války. Emlyn Brown v roce 2004, po více jak dvaceti letech hledání, prohlásil, že to vzdává, neboť už nemá tušení, kde by měl hledat.
Zmizení SS Waratah tak dodnes zůstává jedním z největších námořních tajemství. Navzdory moderním technologiím a několika sonarovým průzkumům mořského dna v oblasti zmizení nebyl vrak nikdy objeven. Pozůstalí obětí nikdy nedostali odpověď na to, co se stalo s jejich blízkými. Waratah tak zůstává symbolem zmizení bez jediné stopy.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://bowcreektoanatahan.wordpress.com/the-silence-of-the-sea-the-mystery-of-the-unsinkable-waratah/
https://shippingtandy.com/features/the-waratah-an-unlucky-name/
https://www.mastermariners.org.au/stories-from-the-past/5114-the-other-titanic-ss-waratah-the-lost-ship-of-south-africa
https://numa.net/expeditions/waratah/
https://www.discoveryuk.com/mysteries/what-happened-to-the-ss-waratah-and-has-it-been-found/
https://en.wikipedia.org/wiki/SS_Waratah
