Městské myši jsou mazanější než vesnické, tvrdí vědci. Dokážete je přelstít a chytit do pastí?

Město je pro myši výzvou … i rájem

Pamatujete si ještě chytlavý název a text písničky Slunce v duši od již rozpadlého boybandu Nightwork: „…v záři velkoměsta má gesta mají styl. Všechno svedu, žít v maloměstě, tak kde bych dneska byl.“ A podle současných výzkumů by si něco podobného obrazně „zpívají“ i populace myší dokonale přizpůsobených životu ve městě. Představte si život jako myš v centru velkoměsta. Každý den přináší novou zábavu a  lahůdky … ale i adrenalinové výzvy, které vyžadují přizpůsobení: včerejší kousek chleba zmizel do nepropustného koše, soused pořídil novou past či nástrahu a díra ve zdi, kterou jste ráno používali, je večer zazděná. Navíc se město hemží predátory- kočkami. Není divu, že myši z městských aglomerací se v takovém prostředí podle nových výzkumů stávají malými Einsteiny – na rozdíl od venkovských populací myší. A když k tomu připočteme nejrůznější legislativní omezení při používání pastí (viz článek Pasti a myši. Pozor, ať se nechytíte do legislativních pastí - Médium.cz) a jejich schopnost vyvinout rezistenci k jedům, mohou si tito hlodavci „zpívat“… a přitom vést velmi vyrovnané bitvy i se zkušenými deratizéry a výrobci pastí a nástrah.

V tomto článku ponoříme do fascinujícího světa hlodavců a jejich schopností! Uvidíte proč byste si neměli lehkovážně zahrávat s myší, která strávila generace v betonové džungli, a proč byste neměli podceňovat odhodlání té z venkova. Dnes se podíváme na několik nedávných vědeckých studií (Mazza, 2021;Löbel,2022; Vezyrakis, 2025) , které nám doslova ukázaly, že myši a  myšice nejsou jen malí chlupatí škůdci, ale že jsou to skuteční mistři adaptace.

Geniální myši s tisíciletou historii v inovacích

Letos vyšly zbrusu nová studie, která potvrdily a zobecnily dříve tušený jev: populace myší a myšic žijící v městském prostředí jsou mazanější a mnohem lépe řeší složité úkoly než ty z přírody! Není to tak překvapivé. Myši domácí jsou jedním z nejdéle žijících komensálních druhů po boku člověka. Vědcům umožnilo sledovat vliv evolučního tlaku po tisíce let. Např. Poddruh myši domácí (M. domesticus), dominující v Západní Evropě, se s člověkem spojil zhruba před 11 000 lety na Blízkém východě. Poddruh myši (Mus m musculus) se začal šířit s neolitickým zemědělstvím na Balkáně přibližně před 8 000 lety. Tato časová škála je klíčová – umožňuje nám vidět, jak dlouhý život v blízkosti našich zdrojů a našich překážek ovlivnil myšlenkové pochody myší, které se staly skutečnými mistry evoluční adaptace! (Štěnice, nebo pes? Vědci zjistili, kdo se k člověku v pravěku připojil dříve - Médium.cz)

Myši- geniální městské šikulky!

Vědci ve studii zjistili, že čím déle žil daný poddruh myši komensálně s člověkem, tím byl chytřejší v řešení problémů. Poddruh , který má za sebou přes 11 000 let soužití, byl absolutním šampionem v testech, které vyžadovaly inovativní řešení (např. tlačení, tahání nebo hrabání pro získání potravy). A jaké kognitivní olympijské hry pro hlodavce vědci připravili? Myši se musely popasovat se sadou sedmi mechanických hlavolamů, které simulovaly běžné lidské překážky. Mezi úkoly patřilo například: Pákový efekt: Zatlačit páčku, aby se otevřela dvířka k odměně. Tažná síla: Zatáhnout za provázek nebo popruh, aby si přitáhly potravu. Mechanická překážka: Přehodit závlačku, nebo odsunout závoru. Sekvenční akce: V některých testech dokonce musely provést dvě akce v přesném pořadí, aby se dostaly ke kýženému moučnému červu. Tyto úkoly nebyly o síle, ale čistě o mentální flexibilitě. Jen ty nejvychytralejší myši, které dokázaly rychle pochopit příčinu a následek, se dostaly k večeři Tato jejich „městská vychytralost“ navíc nebyla způsobena tím, že by byly jen zvědavější, motivovanější nebo vytrvalejší. Vědci tyto faktory systematicky vyloučili. Bylo to skutečně o pokročilejších, evolučně získaných kognitivních schopnostech. Městské prostředí, které neustále klade před myši nové, umělé hádanky, je jednoduše donutilo vyvinout si mozek na vyšší úroveň. Výsledek: jsou to malí mistři improvizace.

Povaha myši je klíč k úspěchu: zbabělost a  trpělivost vítězí nad odvahou

Nová německá studie vedená A Vezyrakisem (2025) ukazuje, že při řešení problémů nevedou vždy ti nejodvážnější. Naopak, právě ostýchavé myši se ukázaly být vytrvalejšími „řešiteli hlavolamů“. Testy prováděné v venkovních výbězích i v laboratorních podmínkách ukázaly, že plaché myši se úkolům věnovaly bázlivě ale zato častěji než jejich odvážní protějšci. Tím získávaly více příležitostí k úspěchu. Výsledky nabourávají běžný předpoklad, že odvážní a průzkumní tvorové jsou automaticky úspěšnější – ukazuje se, že vytrvalost a ochota „vracet se k práci“ mohou být důležitější než odvaha. Jak shrnuje Vezyrakis: „Inovace závisí méně na odvážnosti a více na tom, kdo se dostaví dostatečně často, aby měl šanci uspět.“ (Shy mice are more persistent problem-solvers)

Městská myšice řeší problém hlavou, venkovská silou vůle.

Jsou nejen myši ale k další hlodavci ve městech chytřejší? Zdá se, že ano. Říkají to studie z roku 2021 a 2025, které byly zaměřené na příbuzné myšice rodu Apodemus(ty, co známe nejčastěji z lesů a polí). Vědci testovali myšice, kde porovnávali myšice z chráněných přírodních zón s těmi z měst. Vědci poslali myšice na „školičku života“ – jak městské tak i ty přírodní – a nechali je plnit domácí úkoly, třeba otevřít okno v domečku z Lega, aby se dostaly k dobrotám. Městské myši zářily jako studenti roku a zvládly 77 % úkolů, zatímco venkovské myši si zapsaly jen 52 % – očividně jim chyběla městská praxe! Jinými slovy, myšice z lidmi více rušených oblastí byly stejně jako jejich městští myší příbuzní rychlejšími řešiteli problémů než populace obou druhů z “ čisté přírody“! To potvrzuje, že i relativně nízká míra lidské přítomnosti je selektivním tlakem na kognitivní pružnost. Ale pozor! To, co odlišuje a zvýhodňuje venkovské populace myšic , je odhodlání a persistence. Myšice z přísně chráněných zón byly sice pomalejší v řešení nových úkolů, ale zato mnohem vytrvalejší (persistentní). Pokud se jim něco nepovedlo napoprvé, nevzdaly se a zkoušely to znovu a znovu. Pro ně je v jejich stabilním, ale fyzicky náročnějším prostředí cennější spíše houževnatost a odolnost než rychlá, inovativní finta.

Deratizace a myši: když se spojí mazanost, mlsota a rezistence k jedům

Přestože detailní vědecké studie o tom, jak se myši učí vyhýbat nástrahám, stále chybí, tak zkušenosti některých deratizérů naznačují, že hlodavci mají vynikající prostorovou paměť a jsou neofobičtí – tedy obávají se nových předmětů. Dokáží si rychle spojit místo, kde se objevil nový box či past, s negativním zážitkem a naučí se tomuto místu trvale vyhýbat. Adaptace na městské prostředí ukazuje i „mlsný jazýček“ a dědičnou adaptaci na městský jídelníček. Například ve Velké Británii se některé městské populace volně žijících myší ukázaly jako „chuťově rezistentní“ vůči klasickým a původně „neodolatelně lahodným“ cereálním nástrahám. Tyto městské myši se místo obilných směsí často obrací k odpadkům nebo tukovým a masovým návnadám; tento jev je v literatuře označován jako cereal aversion („odpor k cereálním návnadám“). Experimenty v městských lokalitách ukázaly, že myši nebyly moc atraktivní obilné návnady pastí, ale při použití potravin jako sýr, tuňák nebo kuřecí maso se chytaly mnohem lépe. To naznačuje, že městské prostředí zásadně ovlivňují jejich stravovací preference. Až téměř „nechutenství “ k cereálním návnadám se navíc zdá být stabilní i u jejich potomstva, což potvrzuje, že tento jev není pouze individuální, ale přetrvává v populaci napříč generacemi.

A ještě k tomu rezistence! Tyto studie nám krásně ukazují, že evoluce a adaptace jsou proces, které probíhají neustále. Poznatky o změnách a adaptacích jsou klíčové pro efektivní ochranu proti škůdcům. Proti inovativním myším ve městech potřebujeme chytré, stále se měnící hubící nástroje. Ale Pánbůh nám pomáhej s hubením myší, protože se k chuťovým a behaviorálním adaptacím se navíc dokáží „geneticky adaptovat“ ve formě rezistence k jedům, jak bylo popsáno v nedávném článku: Jestli máte odvahu, tak je k přečtení zde Pozor, přichází „superodolná“ myš! Čeští hlodavci získávají odolnost vůči jedu - Médium.cz

MAZANÉ MYŠI A VÝZVA PRO ČESKÉ KUTILY!

Máte nějaké tipy, jak myši přelstít a nalákat do pastí?

Myši - evolucí stvoření mistři adaptací -jsou obrovskou výzvu jak pro profesionální deratizéry, tak pro šikovné kutily.Víme, že český kutil je nápaditý a dokáže vytvořit nejrůznější návnady a pasti. Máte nějaké osvědčené zkušenosti, jak myš přesvědčit, že vaše nástraha je nejlepší na světě, i když se už naučila vyhýbat černému boxu? Pakliže to není výrobní tajemství, podělte se o ně níže v diskusi! Společně můžeme těmto malým géniům přežití čelit s podobnou dávkou vynalézavosti.

Citace

Vrbanec L, Matijević V, Guenther A. Enhanced problem-solving ability as an adaptation to urban environments in house mice. Proc Biol Sci. 2021 Feb 24;288(1945):20202504. doi: 10.1098/rspb.2020.2504. Epub 2021 Feb 17. PMID: 33593181; PMCID: PMC7934975.

Vezyrakis, A., Guenther, A. and Mazza, V. (2025), Effects of behavioural types on the problem-solving performance of wild house mice under controlled and semi-natural conditions. Oikos, 2025: e10787. https://doi.org/10.1111/oik.10787

Mazza, V., Schianini, V., Canestrelli, D. et al. Quick on their paws: mice living in human-disturbed areas are faster problem-solvers than mice in strictly protected areas. Anim Cogn 28, 91 (2025). https://doi.org/10.1007/s10071-025-02013-5

Mazza, V., & Guenther, A. (2021). City mice and country mice: innovative problem solving in rural and urban non‑commensal rodents. Animal Behaviour, 172, 197–210. https://doi.org/10.1016/j.anbehav.2020.12.007. ------Shrnutí studie: Studie porovnává, jak dobře myši ze městských a venkovských populací řeší problémové úkoly spojené s získáním potravy, čímž autoři testují rozdíly v kognitivních a behaviorálních schopnostech vzhledem k míře urbanizace prostředí. pure.mpg.de

The Times. (2021, 15. února). City mice are cleverer than their country cousins. The Times. https://www.thetimes.com/world/europe/article/city-mice-are-cleverer-than-their-country-cousins-cswwsn55j

Humphries RE, Sibly RM, Meehan AP. Cereal aversion in behaviourally resistant house mice in Birmingham, UK. Appl Anim Behav Sci. 2000 Mar 1;66(4):323-333. doi: 10.1016/s0168-1591(99)00096-9. PMID: 10700630.

Humphries, R. E., Sibly, R. M., & Meehan, A. P. (2000). Cereal aversion in behaviourally resistant house mice in Birmingham, UK. Applied Animal Behaviour Science, 66(4), 323‑333. https://doi.org/10.1016/S0168‑1591(99)00096‑9(Cereal aversion in behaviourally resistant house mice in Birmingham, UK - ScienceDirect)